Knihovna materiálů matériO Pratur začala sloužit i české veřejnosti

Evropská síť nezávislých informačních center v oboru inovativních materiálů a technologií zpracování matériO, otevřela spolu se společností Happy Materials po Paříži, Barceloně a Antverpách další knihovnu materiálů v Praze. Kromě depozitáře volně přístupných vzorků je k dispozici i on-line databáze obsahující technické informace včetně kontaktů na výrobce. Vznik knihovny materiálů podpořil grant Evropské unie v rámci programu Leonardo da Vinci – Přenos inovací – „Transfer of Materials Library“, jako podpora celoživotního vzdělávání. Knihovna materiálů, v jejichž depozitářích je uložena zhruba tisícovka vzorků, je reakcí na materiálový boom posledních let. Pro profesionály z tvůrčích oborů je často obtížné udržet si aktuální přehled o nabízených materiálech a sledovat všechny novinky z oboru. Knihovny shromažďují, aktualizují a poskytují informace odborné veřejnosti i studentům z nejrůznějších kreativních oborů (architektura, design, výtvarné umění, multimédia, módní průmysl, grafika, řemeslná výroba). Důležitým prvkem je možnost si materiál prohlédnout, osahat a vnímat jeho vzhled, což je rozdíl oproti „plochému“ vjemu z fotografií či vizualizací. Barvy jsou reálné, materiál skutečný a tvary uchopitelné. První knihovna matériO se etablovala před 10 lety v Paříži. Ze škály materiálů, které jsou využívány v nejrůznějších oborech, si vybírá ty zajímavé a neobvyklé. Cílem projektu tak není pokrýt úplný výčet všech existujících materiálů, které jsou běžně dostupné, ale především přinést uživatelům inspiraci. Technické informace poskytují do databáze knihovny matériO výrobci. Mezi informacemi je vždy uveden kontakt na výrobce, který vzorek poskytl. Uživatelé mají kromě přístupu k materiálovým vzorkům také možnost pracovat s online databází, která je centrální pro všechny partnery matériO a obsahuje informace o všech zařazených materiálech. Pražská knihovna materiálů se nachází ve zrekonstruovaném podkrovním prostoru domu v Břevnově. Prvním krokem přestavby bylo osazení nové střechy. Návrh vestavby počítal s maximálním využitím krovu. Nové zastřešení bylo rozšířeno o tři obdélníkové vikýře, aby se prostor zvětšil a více prosvětlil. Současná užitná plocha je 96,3 m2. Interiér knihovny je řešen jako otevřený volný prostor. Vzhledem k vnitřním omezením (sloupy, trámy, zkosené stropy) byl nutný důmyslný návrh jak vybavení knihovny rozmístit. Jedním z požadavků investora bylo zachování co největší variability prostoru. Z tohoto důvodu je většina boxů na materiálové vzorky pojízdná. Za běžného provozu knihovny jsou boxy volně rozmístěny, v případě potřeby je možné snadné odsunutí k obvodu místnosti, eventuálně jejich využití jako odkládací plochy. ? Ctibor Čejpa