Nevelké město Kiruna ležící za polárním kruhem švédského Laponska je proslulé svým největším železnorudným dolem na světě, nabízejícím nejkvalitnější rudu s kovnatostí až 70 %. Skutečným „pánem“ dvacetitisícového města s brutálním arktickým klimatem je těžební společnost LKAB se 120letou historií, která ze dvou okolních hor Luossavaary a dnes už jen Kirunavaary vyprodukovala světu do dnešní doby víc než 1 mld. t rudy (směs magnetitu a apatitu). Ta se po úpravě (v současnosti převážně v podobě kulatých pelet) vyváží těžkotonážními vlaky do norského přístavu Narvik nebo do baltského přístavu, kde se překládá do rudonosných lodí. Současná roční produkce rudy se pohybuje kolem 27 mil. t ročně, a pokrývá tak kolem 4 % celosvětové spotřeby. Železnorudný magnetitový blok dobývaný původně z povrchu jde v posledních 50 letech těžby až do hloubky 1 365 m už jen hlubinně, a podle posledních průzkumů do hloubky 2 km může světu nabídnout nejméně další 1 mld. tun. Podzemí hory je protkáno 400 km chodeb, spíše tunelů, kterými projíždějí a v nich pracují lafetové vrtačky, buldozery a nakladače i nejnovější robotizované stroje s elektropohonem. Rudonosný pás o tloušťce kolem 100 m se s rostoucí hloubkou odklonil pod úhlem 60° až pod okrajovou čtvrť Kiruny a postupně o sobě dává znát zesilujícími otřesy půdy, propadáním míst v ulicích, prasklinami na domech a narušením stability domů. Městská rada po dvacetiletém průzkumu nechala mluvit do problému jak experty, tak obyvatele. Před patnácti lety se dospělo k poznatku, že buďto je nutné těžbu okamžitě ukončit a čtyři pětiny obyvatel Kiruny ztratí práci v dole a provozech spojených s LKAB, nebo se celé město musí přestěhovat o 3 až 5 km východním směrem k jezeru Luossajärvi a těžba bude pokračovat šikmo do hloubky 1 365 m. Diskuse a rozhodování jak dál nebyly jednoduché – připomeňme si náš Jiříkov, který zatím stojí jen díky tzv. těžebním limitům, bránícím rozšíření hnědouhelných dolů. Převažující část obyvatel Kiruny vzala hrozící nutnost přesunu města pozitivněji. V roce 2007 po veřejné soutěži, které se zúčastnilo 57 švédských i mezinárodních týmů, přijalo město i obyvatelé projekt s názvem Kiruna 4-Ever, financovaný plně těžební společností. Nová Kiruna bude na úrovní inteligentních měst Na vybrané místo se nejprve vcelku přestěhují a tam zrenovují tři architektonicky či historicky cenné objekty (vzácný historický kostel Kiruna Kyrka v laponském stylu, historická kovová zvonová věž a nádraží) a jako srdce moderně laděného budoucího města bude podle dánského architekta Henninga Larsena postavena nová radnice Town Hall. Ostatní objekty (asi 3 000 obytných domů a veřejných budov) budou zbořeny nebo výjimečně přestěhovány na těžkotonážních silničních trajlerech. Správa dolu podle švédských zákonů na svoje náklady postupně postaví pro všechny pohodlné a energeticky úsporné obytné domy a vybuduje moderní infrastrukturu města obytných domů, škol, nemocnic, pošt, obchodů a služeb na úrovni „inteligentních měst“. Dvacet tisíc obyvatel bouraného města se může rozhodnout mezi dvěma nabídkami: LKAB od nich jejich domy odkoupí za 1,25násobek odhadní ceny, a mohou si nechat postavit s pomocí města a dolu vlastní nové v ceně a provedení podle své potřeby nebo představy, nebo si vyberou z již postavených domů jako náhradu dům podobné velikosti a vybavenosti, který bude zapsán jako jejich nemovitost. Jedinou slabinou tohoto plánu je, jak bohatě bude LKAB oceňovat tržní cenu objektů a pozemků. Pohyb města byl zahájen po dlouhých diskuzích o poloze železnice, nádraží a město napojující silnici E10 v roce 2014. Pod vybraným projektem jeho vývoje s výhledem až do roku 2100 je podepsáno vynikající architektské studio White Architekter AB ze Stockholmu, společnost Ghilardi + Hellsten z Osla a výzkumný tým z univerzit Delfty a Lulea. Projekt předpokládá hustší centrum bez výškových objektů se zaměřením na udržitelnost, a přednost dává spíše chodcům než automobilům. Ulice jsou podle místní zkušenosti nasměrovány tak, aby brzdily nejčastější směry studených větrů. Architektonická kouzla však nejsou očekávána, protože cílem turistů do této oblasti bývá obvykle jen přístup do 40 km vzdáleného ledového hotelu ICEHOTEL v iglú. Přesto obyvatelům po přestěhování nebudou chybět dva parky, plavecký bazén, nemocnice, školy, tržiště a veřejná prostranství. Uvolněný vrchol hory Luossavaary umožní vybudování lyžařské sjezdovky a bude zpřístupněn všem kabinovou lanovou dráhou, jejíž stavba právě započala. Přesun města potrvá dvě dekády Mezi prvními byl do nového centra přestěhován historicky cenný kostel Kiruna Kyrka ve stylu laponských dřevěných příbytků postavený za peníze důlní společnosti LKAB už roku 1911, s muzeem biblí ve švédštině, finštině a laponštině. Další sámské muzeum umístěné dnes v místním hotelu bude věnováno sámským památkám. Stejně jako dnešní město, bude to přestěhované v blízkosti nového nádraží mít skvěle vybavené infocentrum, z něhož se turisté autobusem dostanou přímo k nejatraktivnějším exkurzím do samotného dolu a muzea důlní techniky. Stěhování a výstavba Kiruny přijdou LKAB nejméně na 12 mld. švédských korun (36 mld. Kč). Přibližně takový ale je její roční zisk za vytěženou a prodanou rudu, takže si to může dovolit. Elektrizo vaná dálkově řízená důlní technologie LKAB Celý důl je uznávaným vrcholným dílem světové těžební technologie a je plně elektrifikován. Z Informačního centra zájemce odvážejí na málem půldenní prohlídku autobusem důlními chodbami s rozměrem blížícím se průměru tunelů metra. Prvním překvapením pro ně je, že na některá pracoviště mohou zaměstnanci při nástupu zajíždět i svými osobními automobily. Na čelbách v šesti hlavních patrech pracují lafetové vrtačky Atlas Copco a Tamrock. Ruda je tak tvrdá, že po šesti vrtech jen nutno korundové hlavice měnit. Až 50 t rudy po odstřelech nakládají obřími lopatami do svých koreb nakladače a přepravují je ke čtyřem násypkám u drtičů, které rudu rozmělňují na deseticentimetrové hroudy. Nakladače a dumpery na obřích pneumatikách jezdí na elektřinu (1 000 V), kterou čerpají z trolejového vedení. To se protahuje pod stropem všech transportních chodeb až do hloubky 1 045 m, odkud začíná příprava nové, ještě modernější technologie těžby, která bude použita v povoleném prodloužení těžby až do hloubky 1 365 m. Ruda se dále kolovými nakladači, a v některých patrech kolejovou dopravou, přepravuje do násypek osmi důlních výtahů, z nichž každý vyváží na vrcholek dolu až 50 t rudy rychlostí 17 m/s k třídění a úpravě. Ve dvou koncentrátorových a dvou peletizačních provozech se závěrem drcená ruda v rotačních pecích při teplotě 1 200 °C aglomeruje do tvaru kulovitých peletek. Není divu, že roční spotřeba elektřiny v dole LKAB se na spotřebě celého Švédska podílí 2 %. Revoluční technologie „Smart Mine 4.0“ Těžba v připravovaném pásmu v hloubce mezi patry 1 045 m a 1 365 m využije inovovaný způsob kolejové přepravy, vyvinutý vlastním závodem Kiruna Wagon. Lokomotivy Schalke táhnou soupravy krátkých vozů „Rock Dumpers“ s korbami o objemu 10,5 m3. Na kolejích s důlním rozchodem 891 mm obvykle 21 krátkých vozů s korbami se samovyklápěcími dny zvládá při plynulém přejíždění výsypek přepravu a přeložení až 17 000 t rudy za hodinu. Roku 2017 Kiruna Wagon představila nové řešení, o které okamžitě projevily zájem další hlubinné doly v Austrálii, Africe a Norsku. Bezobslužně řízený systém po kolejové trati s normálním rozchodem 1 435 mm s vagony Helix Dumper s kapacitou 100 t díky bočnímu překlopení o 150° řízenému systémem podstropních vodicích kolejnic zvládnou za hodinu přepravu až 25 000 t. Vlastní komorová těžba rudy přijde díky spolupráci LKAB se společností Atlas Copco a Sandvik s revolučními, rádiem řízenými vrtnými, nakládacími a transportními kombajny na pneumatikách. Jejich předchůdcem je několik plně automatizovaných vozů Scooptram od Atlas Copco, které se tu již testují. Vrtání i nakládání rubaniny po odstřelu stejně jako vyprázdnění korby řídí operátor v čelbě přenosným řídicím pultem mimo kabinu vozu. LKAB však plánuje zavedení plně robotizované těžby a dopravy, s jakou přicházejí technologie Smart Mine 4.0, kdy důlní prostory budou označeny jako „zóna s nulovým vstupem“ a kompletní provoz dolu bude řízen dálkově centrálním operátorem. Nová Kiruna pod dohledem královské rodiny Do začátku letošního roku se nasazením stavebních, transportních a stěhovacích firem podařilo do centra budoucí nové Kiruny a jejího okolí přestěhovat a nově postavit do konce roku 2017 víc jak 600 rodinných domů, několik veřejných budov a dokončit infrastrukturu železnice, silnice, kanalizace, rozvodů elektřiny, vody a tepelnou síť. Dne 24. ledna 2018 se o tom přijela slavnostně přesvědčit švédská královská rodina: král Karel XVI. Gustav s královnou Silvií a desítkou rodinných příslušníků. Slavnostní snímek rodiny, zástupců města a společnosti LKAB byl pořízen na vstupním schodišti už nové městské haly City Hall, v pozadí s 30 m vysokou původní ocelovou zvonicí s historickými hodinami. K úplnému dokončení megaprojektu však ještě zbývá dvanáct let. Ing. Jan Tůma
