Posun od fosilních paliv k palivům z obnovitelných zdrojů patří k dávným přáním a je i jednou z klíčových výzev budoucnosti. Že cesta k ní nemusí být ani nijak daleká, ukázala už příprava na tento úkol v nedávných letech, kdy k prvním reálnějším pokusům docházelo od roku 2011 v rámci čtyřletého projektu EU „Solar-Jet“. A už tehdy se podařilo, i když zatím jen laboratorně, vyrobit směs uhlovodíků, známou pod názvem kerosin či petrolej, na rozdíl od dosavadní výroby při destilaci ropy, tentokrát z vody, oxidu uhličitého a solární energie. Tento vpravdě revoluční proces, slibující dodávat jakákoliv uhlovodíková paliva, třeba už zmíněný letecký kerosin, zcela novým ekologickým způsobem, má i další výhodu, že zároveň působí na ubírání CO2 z ovzduší. Zkoušky úkolu probíhaly ve vysokoteplotním solárním reaktoru švýcarského technologického institutu ETH v Curychu, kde za koncentrovaného slunečního záření došlo k úpravě CO2 a vody na syntetický plyn s obsahem vodíku a oxidu uhelnatého. Ten pak Shell upravoval chemickou reakcí s Fischer- Tropschovou syntézou, kdy jsou oxid uhelnatý a vodík za teploty 200–350 °C a pod tlakem přeměňovány na kapalné uhlovodíky, tedy i kerosin. Takový slibný výsledek úvodního projektu a zároveň náznak počátku nové éry výroby uhlovodíkových paliv nebylo možné nechat zahálet. Pro pokračování dosavadních laboratorních výsledků s cílem jejich přiblížení co nejvíce k praktickému využití, ustavila Evropská unie pro roky 2016 až 2019 proto nový tematicky obdobný čtyřletý projekt „Sun-to-Liquid“, který na předchozí projekt úzce navazuje. V jeho rámci byla vybudována na základě návrhu Energetického institutu IMDEA ve španělském Móstoles unikátní solární soustava, která by se dala použít právě už na výrobní cyklus, potvrzující reálnou úroveň dosavadního vývoje. V solárním reaktoru ve věži na vrcholu stavby, opět z ETH, se pomocí heliostatů dosahuje trojnásobku koncentrace sluneční energie, která umožňuje dosahovat teplot přesahujících 1 500 °C, potřebných pro získání syntézního plynu. Oxid uhličitý se extrahuje z atmosféry a princip výroby syntézního plynu odpovídá postupu při laboratorních testech. Jenom závěrečná fáze jeho úpravy na petrolej se provádí přímo na místě závodu v úpravně firmy HyGear. Oba projekty jsou hrazeny z programu EU Horizont 2020 s přispěním švýcarských inovačních fondů. Koordinátorem úkolu je společnost Bauhaus Luftfahrt a kromě už zmíněných organizací se na úkolu výrazně podílí Německé centrum pro letectví a kosmonautiku DLR a španělská Abengoa Energia. /jš/
