Dnešní letecké motory, založené na plynových turbínách, zásadně spoléhají na keramické povrchy komponent. Díky nim jsou strukturálně stabilní i za vysokých teplot. Problém je ale v tom, že tyto povrchy nemohou příliš regulovat vyzařování tepla, což následně omezuje výkon takového motoru. Vědci americké Purdue University vyvinuli keramické nanotrubičky, které se chovají jako tepelné antény. Mohou ovlivnit spektrum a směr vyzařování tepelného záření o vysokých teplotách. Šéf výzkumu Zubin Jacob uvádí, že díky takovému ovládání tepelného záření umožňují povrchy z keramických nanotrubiček zvýšit životnost komponent motoru. Stejně tak by měl vzrůst výkon celého motoru, protože motor v takovém případě pomaleji vychládá. Uvedený výzkum byl součástí rozsáhlejšího programu pro hledání vhodných materiálů, které by dokázaly vydržet vyšší teploty. Jacobův tým v roce 2016 vyvinul termální metamateriál z wolframu a oxidu hafnia, který umožňuje manipulovat s tepelným zářením. Tehdejší snahou bylo zlepšit využití odpadního tepla v elektrárnách a továrnách. Jejich nový výzkum přitom na tyto snahy navazuje. Jacob s kolegy vytvořili své keramické nanotrubičky z nitridu boritého (BN). Tento materiál se dnes v podobných projektech objevuje stále častěji. Jeho předností je právě vysoká tepelná stabilita. Nanotrubičky z tohoto materiálu ovládají tepelné záření pomocí polaritonů, kvazičástic souvisejících se spojováním elektromagnetických vln a elektrického či magnetického dipólu. Vysoké teploty tyto polaritony excitují a v důsledku toho mohou nanotrubičky fungovat jako antény pro vyzařování tepelného záření. Stanislav Mihulka