Nakladatelství Mladá fronta
ve své vynikající edici Kolumbus
vydala knihu Fúze, Energie vesmíru.
Autoři G. McCraken a P. Stott
v překladu Milana Řípy a Jana
Mlynáře z Ústavu fyziky plazmatu
AV ČR, tedy vědců pohybujících
se v prostředí reálného výzkumu
jaderné fúze, zasvěcují čtenáře do
problémů řízené jaderné fúze, čili
procesu probíhajícího na Slunci.
Pokud říkáme problémů, pak samozřejmě
hovoříme o bariérách, které
doposud brání týmům renomovaných
vědců, aby trvání jaderné fúze
udrželi v trvání ne milisekund, ale
alespoň minut a posléze řízeného
procesu, jenž by byl člověkem
využitelný.
Nelze zakrývat, že při čtení této
knihy nelze vystačit pouze se znalostí
Einsteinovy teorie relativity a obecnými
poznatky o atomech,
jež byly široce
publikovány v souvislosti
s odtajněnými
postupy výroby vodíkové
bomby.
Kniha však vtahuje
čtenáře majícího zájem
o tuto problematiku,
a tudíž vybaveného
i určitou dávkou trpělivosti
a zvídavosti jak
do historie výzkumu
a experimentálního
ověřování fúze, tak
současného stavu mezinárodní
vědecké spolupráce.
Při četbě se dají
pochopit i současné
kroky vědců, složení
a funkce tokamaků,
jako základních zařízení
k ověřování teorií
jaderné fúze.
Pro současného čtenáře,
například z politických
kruhů, pokud
se do podobného díla
dá, je cenné především
poznání hlavního cíle
společného úsilí vědců
Japonska, Evropy
a USA (samozřejmě
i jiných zemí) – vyrobit
nový zdroj energie
Mezinárodní experimentální termojaderný
reaktor s výkonem 500 MW.
Což je, bohužel, v našem dnešním
pojímání hodnot vědecké práce, argument
nevyvratitelný a nezpochybnitelný.
Neboť Česká republika bude
velmi brzy zemí se 100% závislostí na
dovozu energie, pokud se nepokusí
dotýkat reakcí na hvězdách.
Ano, bude to stát velké peníze, to
je však úděl celého lidstva, pokud
se bude chtít rozvíjet v míru a pokoji
směrem k vyšším principům. Každá
nová forma energie, kromě alternativních
zdrojů, jejichž výkon však
nepostačuje k zajištění spotřeby,
bude dražší, ale také s většími nároky
na znalosti, odpovědnost a politickou
stabilitu. I to čtenář při četbě knihy
ve vynikajícím překladu našich vědců
velmi brzy pochopí. JAN BALTUS