Dokonce i v těchto dnech existují lidé, kteří věří, že ve skotském jezeře Loch Ness žije obrovská do jakéhokoli živočišného druhu nezařaditelná příšera. Tato neskutečná legenda, jež vytrvala do současnosti, má prý počátek v roce 1933, kdy se podél jezera začala stavět silnice. George Spicer, dobře situovaný majitel jedné firmy, a jeho manželka, podali jako první zprávu o tom, že před jejich autem procházelo silnicí zvíře dlouhé nejméně 8 metrů a připomínalo dobu prehistorickou. Když se tvrzení manželů Spicerových chopil soudobý tisk, neustále se začali ozývat další svědkové a v listopadu 1933 se dokonce objevil slavný snímek, na němž byla příšera vidět, což se později ukázalo jako padělek. George Spicer však přišel se svým tvrzením až o zhruba 1500 let později. Někteří novodobí vědci, kteří se otázkám Lochnessky věnují, objevili ve staré kronice, že svatý Kolumba, irský misionář a mnich, který šířil křesťanství na území dnešního Skotska v „době temna“, se s tajemným obyvatelem jezera setkal již v roce 565. Tento Ir se po příjezdu do Skotska u jezera Ness setkal s několika místními obyvateli, kteří zrovna pohřbili jednoho ze svých sousedů. A vyprávěli Kolumbovi, že toho nešťastníka uchopila jakási vodní příšera, zakousla se do něj a připravila ho tak o život. Kolumba se však nezalekl a vyzval jednoho ze svých učedníků, aby jezero přeplaval a vrátil se na člunu, aby mohl na něm řeku přeplavat on i celá jeho skupina. Leč podle dobové kroniky se najednou objevilo neskutečné monstrum a s rozevřenou tlamou i příšerným řevem se hnalo proti plavci. Všichni na břehu se chvěli strachy coby březové lístečky, kromě Kolumba. Zvednul svou svatou pravou ruku, ve znamení kříže, dovolával se Boha a ohavě přikázal: „Neopovažuj se jít dál a neopovažuj se dotknout našeho člověka. Rychle. Vrať se, odkud jsi přišla.“ Monstrum se zastavilo, začalo couvat, zatímco družina svatého Kolumba hlasitě velebila Stvořitele. A místní obyvatelé samozřejmě přešli na víru, která dokáže takové zázraky. Příšera se tak zalekla rozzlobeného Kolumba, že na dlouhá staletí zmizela a ani moderní věda nedokázala objevit a potvrdit její přítomnost. Zejména od 60. let 20. století byla podniknuta řada pokusů o zachycení stopy živočicha různými fyzikálními přístroji. Pomocí sonaru se důkladně prohledával celý povrch jezerního dna. Na břehy byly umístěny filmové kamery s nočním viděním, které se automaticky spouštěly v zorném poli objektivů. Japonská expedice prohledávala vodu pomocí miniponorky. Nenašlo se nic. Patrně největší akcí byl prakticky nepřetržitý dvouletý monitoring jezera týmem televize BBC. Žádný z přístrojů jasný důkaz o existenci Lochnessky nepřinesl. Ale kdo ví... Třeba se jednou přece jen dočkáme. /egy/
