Jen málo projektů v české energetice
a teplárenství se může „pochlubit“
podobně letitým životopisem jako
myšlenka vytápět Brno teplem z JE
Dukovany. Poprvé byla zformulována
před více než 30 lety. Zatím neměří
ani milimetr a do Brna nepřivedla ani
krůpěj horké páry…
To však neznamená, že by projekt tepelné
magistrály zpod 125metrových
elektrárenských chladicích věží v Dukovanech
do Brna-Bohunic a jeho sídlišť
(až po Lesnou či Líšeň) patřil do říše
a časů verneovek. Jeho tvůrci dokonce
nabídli několik unikátních aplikačních
koncovek: kupř. ohřívat po trase rybochovné
rybníky nebo rozsáhlé skleníky
na západním okraji jihomoravské metropole.
Dopředu vymysleli, co si počít
s ochlazenou vodu. Druhým potrubím ji
chtěli odebírat zpět a efektivně tím srovnat
handicap malé průtokové kapacity
řeky Jihlavy. Každá jaderná elektrárna
musí disponovat dostatečnou rezervou
i ke chlazení svých reaktorů. Jejich návrh
přes své technické kvality dostal v 90.
letech cejch megalomanství a rezidua
minulosti. Řada rezervovaných pozemků
pro magistrálu byla rozprodána.
S pokračujícím růstem aglomerace,
se zvětšujícími se požadavky na tepelný
komfort a s dramatickým zdražováním
palivových vstupů na konci
minulé dekády nápad opět ožil. S následujícími
technickými charakteristikami:
delka cca 70 km
průměr
předizolovaneho
potrubi
700 mm
(a meně, podle
konkretnich průtoků
a mistnich odběrů)
vykon 300 MWt
pracovni teploty 140/70 °C
NEOHŘALI BY SE
POUZE BRŇACI
Na stránkách TT jsme o této technicky
i ekonomicky zajímavé variantě
tepla pro Brno psali už několikrát. Většina
oslovených expertů to považovala
za bezpečné, spolehlivé a cenově dostupné
inženýrské řešení. A to nejenom
pro vzpomenuté Brno, ale i pro řadu
obcí a měst na trase. Ta by se mohla
připojit k základní magistrále a velmi
rychle řešit své teplárenské problémy.
Myšlenku nenapadli ani dukovanští
energetici (její realizace by zvýšila
efektivnost zdejší energetické výroby),
ani starostové obcí na trase, ani ochránci
životního prostředí. Váhají pouze
dvě skupiny: někteří prodejci stále
dražšího zemního plynu a brněnští
úředníci. V jejich Energetické koncepci
města Brna tato stavbu dosud nemá
prioritu. Pro ně představuje pouze jednu
z x-variant zdrojového zabezpečení
tepelného hospodářství.
Oslovili jsme Ing. Josefa Gábu, specialistu
akvizic ČEZ Teplárenská, a požádali
o upřesnění:
? Jaké teplo, v jakých objemech
a za jakých technických a ekonomických
podmínek by JE Dukovany dokázala
nabídnout obcím na trase teplovodu
a ve finále městu Brnu?
Původní projekt počítal s nadzemním
vedením podél komunikací obcí Dukovany,
Horní Dubňany, Jamolice, Dolní
Dubňany, Dobřínsko, Hrubšice, Letkovice,
Oslavany, Neslovice, Tetčice, Omice,
Střelice a Bosonohy. Vývoj v oboru
umožnil tuto variantu změnit na podzemní
magistrálu, v předizolovaném potrubí,
1 m pod povrchem. Z podzemí by se vyhoupla
na povrch pouze při překonávání
toků řek Jihlava a Oslava. Inovovaný
projekt počítá se dvěma většími tunely,
a to pod kopcem Bučín (v katastru Tetčic)
nebo pod vrchem Holedná u Brna –
Bystrce. Změnily se územní plány obcí,
po jejichž teritoriu měl vést. To dovoluje
„narovnat“ a zjednodušit novou trasu.
I tak ale musí konvenovat se Zásadami
územního rozvoje. Konkrétně: krajů Vysočina
a Jihomoravského. Energetici nelenili
a podali návrh nové trasy.
Energetici mají jasno i co se týká základních
technických a technologických
uzlů budoucího teplovodu. JE Dukovany
by tepelná řeka opouštěla po průchodu
vlastní úpravnou. Kvarteto čerpacích
stanic by zajistilo hladký tok tepla z elektrárny
až na konec I. linie tepelného
napáječe v Bosonohách, tj. cca 45 km
a po jižním a severozápadním obchvatu
Brna (cca 25 km).
Tady musí vzniknout směšovací
a čerpací stanice. Dukovanské teplo by
napojily na už existující soustavu CZT
a umožnily přímé zásobování některých
čtvrtí. Plynové kotelny v konkrétních lokalitách,
určené pro zásobování systémů
CZT a dodávek teplé vody, by předtím
musely projít přestavbou na předávací
stanice. Části Brna, které nebude možné
obsáhnout novými rozvody, by musely
nadále zásobovat teplem plynové kotelny.
? Nepromítne se produkce tepla
v JE Dukovany do jejího režimu výroby
elektřiny?
Špičkový odběr tepla sice sníží výkon
bloku cca o 30 MW, ale na celkový provoz
bloku to nebude mít vliv.
? Jaké nové investice by musela JE
Dukovany při realizaci tohoto projektu
vynaložit?
Při výstavbě bloků v JE Dukovany
nebyly realizovány blokové výměníkové
stanice, které by zpracovávaly odběr
páry z nízkotlakého dílu a vyváděly teplo
v horké vodě. Při případné realizace záměru
by proto bylo nutné blokové výměníkové
stanice v elektrárně vybudovat
a provozovat.
? Ceny surovinových vstupů permanentně
rostou. Jaké cenové garance
by mohla dát odběratelům svého
tepla JE Dukovany?
Cenu tepla pod úrovní cen tepla ze
zemního plynu. Dlouhodobě stabilní,
s minimální roční inflací, na úrovni prosté
inflace.
? Pokud brněnská radnice o dukovanské
teplo zájem neprojeví, lze ho
dovést a prodávat aspoň občanům jiných
měst a obcí v blízkosti elektrárny,
kupř. Náměště n. O., Třebíče, Moravských
Budějovic apod.?
Pokud teplo nepovede až do Brna, vše
jiné by bylo neekonomické.
NA TAHU JSOU BRNĚNŠTI
RADNI
Nerozhodnou pouze o osudu miliardového
projektu z poloviny 80. let XX.
století, o dlouhodobě stabilní a cenově
zajímavé šanci zásobovat Brno čistým
teplem. Zároveň vyřknou ortel nad stovkami
pracovních míst pro týmy, jež by
měly dílo realizovat stavebně i provozně.
Nakažlivý optimismus není samozřejmě
povinný. Radnice má právo klást
i znepokojivé otázky. Kupříkladu zatím
běží modernizované Dukovany bezpečně,
spolehlivě a na plný výkon. ČEZ
by rád provozoval tamější čtyři starší
bloky minimálně do roku 2025 a ještě
raději do roku 2035. Ale co když mu
v tom Brusel zabrání? Kdo a jak potom
elektrárnu v dodávkách tepla pro Brno
a obce na trase 77kilometrové tepelné
magistrály zastoupí? Úvahy o dostavbě
5. reaktoru, jenž by měl vzejít z nynějšího
mezinárodního tendru na dostavbu JE
Temelín, zatím ještě nenabyly exaktnější
obrysy a za závaznou odpověď je proto
považovat nelze.
Na druhé straně, pokud město Brno setrvá
u zemního plynu, radnice musí vzít
v potaz nejenom jeho razantní zdražování,
ale i hrozbu zopakování leckdy složitých
importních situací a dodavatelských
podmínek. Libovolno zda z klimaticky
či geopoliticky složitých regionů této
planety.
ŽADNE ZAŘENI AŽ DO OBYVAKU
Když jsme tento text připravovali
do tisku, ozval se nám znepokojený
čtenář: „Dobrá, dukovanské teplo bude
levnější. Ale neozáří nás doma nebo
v zaměstnání?“
Pro každého, kdo zatím nemohl
navštívit JE Dukovany a ověřit si to
na místě, s tamějšími inženýry: pokud
se magistrála začne budovat, pak přímo
v areálu JE Dukovany musí nejdříve
vyrůst speciální teplovodní systém.
Do brněnských bytů, firem a institucí
nepoteče žádná „ozářená voda z reaktorů“.
Energetici vytvoří nový okruh
s vlastní vodou, která se nemísí s žádnou
kapalinou z okruhů uvnitř elektrárny.
Ryze technologicky: bude se
předávat výlučně tepelná energie a nic
jiného. Tedy ani žádná (byť i jen minimální)
radiační zátěž.
Tempo, jímž se Brno zatím nad projektem
teplovodní magistrály zamýšlí,
si musí každý čtenář posoudit sám.
Nicméně: pokud se neurychlí, může
se stát, že tzv. jaderné teplo začne před
ním a v neméně velkých objemech využívat
jiné krajské město. Konkrétně
České Budějovice.
ČEZ seriozně zvažuje myšlenku vytápět
odpadním teplem z JE Temelín
třetinu obyvatel jihočeské metropole.
Tamější magistrála (pokud budějovičtí
návrh přijmou) by byla kratší (cca o
25 km), stavebně i provozně levnější
a od 1. výkopu do 1. litru transportované
horké vody by mohly uplynout
max. tři roky. Navíc, českobudějovická
radnice nemusí chodit pro inspiraci
a dobré zkušenosti daleko. ČEZ už
takto vytápí Týn nad Vltavou. Týnští
při žádné konzultaci neopomenou
zdůraznit, jak levně a jak spolehlivě. /bs/
