Ministr průmyslu Tomáš Hüner vypověděl memorandum o společné těžbě lithia se společností European Metal Holdings, která je držitelem povolení k průzkumu lithiového naleziště na Cínovci v Krušných horách. Hüner tak v podstatě splnil požadavek premiéra v demisi Andreje Babiše, pro kterého kauza českého lithia představovala jedno z velkých volebních témat. V odpověď na krok ministerstva spadly akcie australského těžaře European Metals Holdings za první noc zhruba o čtvrtinu. Firma tak přes noc ztratila na své hodnotě cca 7 mil. australských dolarů, tedy zhruba 110 mil. Kč. Méně stály akcie EMH naposledy v září roku 2016. Není asi příliš divu, pro australské těžaře je Cínovec jediným významným byznysem v pokročilejší fázi vývoje. Jde o další pokračování trendu propadu akcií. V dubnu loňského roku stály zhruba 70 pencí, po zrušení memoranda se pohybovaly kolem 23 pencí za akcii. Firma nepovažuje zrušení memoranda za příliš důležité. „Všechna práva společnosti jsou odvozena ze současného českého právního řádu, zejména z geologického a těžebního zákona, a nikoli z memoranda. Jakékoli ukončení memoranda žádným způsobem neovlivní průzkumná práva společnosti či to, že vlastní povolení k průzkumu. Společnost pokračuje v projektu probíhajícími metalurgickými testy, diskusemi se zájemci o odběr lithia a přípravami na zkušební těžbu,“ uvedla společnost v prohlášení. Je neoddiskutovatelné, že firma EHM (skrze jí plně vlastněnou společnost Geomet) by měla mít přednostní právo na případnou těžbu lithia na Cínovci a zrušené memorandum se v tomto ohledu nezdá mít žádnou právní relevanci. Na místě leží více než 1 mil. t lithia, z něhož by se plánovanou podzemní těžbou mohlo podařit vytěžit nějakých 5–6 %. Povrchová těžba by umožnila vytěžit více, ale o té se v kontextu Krušných hor nedá příliš uvažovat. České zásoby lithia představují zhruba 3 % celkových známých zásob tohoto měkkého kovu. Ani tak ovšem není jisté, že se jejich těžba někdy vyplatí. Případná těžba v České republice bude vždy v cenové nevýhodě proti těžbě na jiných ložiscích, především na solných jezerech v Jižní Americe, zejména v Argentině a Chile. Právě nové lithiové projekty a plánované rozšíření produkce největších těžebních firem v těchto zemích by mohly do roku 2025 zvýšit globální dodávky na trh asi o 500 tisíc t ročně. To však bude mnohem více, než by podle některých analýz měla růst poptávka. Cena lithia se díky růstu poptávky za poslední dva roky více než zdvojnásobila, ale plánované navyšování těžebních kapacit může snadno dosavadní trend zvrátit. Investiční banka Morgan Stanley ve svých analýzách odhaduje, že letošní rok je posledním, kdy bude na globálním trhu lithia nedostatek. Od roku 2019 ho má být naopak na trhu výrazný přebytek a situace se podle ní v dalších pěti letech změní jen těžko – to by musel nástup elektromobility nabrat výrazně rychlejší tempo než dosud.
