Pro většinu analytiků a politologů překvapivé vítězství Donalda Trumpa při volbě amerického prezidenta nutí k úvahám o další roli USA v oblasti ekonomiky a zahraničních vztahů. Řada zemí a uskupení se obává o další spolupráci s USA v rámci uskupení NAFTA (USA, Kanada, Mexiko), TPPA (11 zemí Pacifiku, USA) a TTIP (EU a USA). Německý institut Ifo varuje, že pokud začnou USA uplatňovat obchodní bariéry, ohrozí to v Německu 1,5 mil. pracovních míst. Na vývozu do USA ve výši 103 miliard eur s kladnou bilancí k importu ve výši 43 miliard eur závisí přímo a nepřímo 2,5 % německé zaměstnanosti. Čína a Saudská Arábie varovaly Trumpa před obchodní válkou. Spekuluje se i o výpovědi Pařížské klimatické dohody, i když v předvolebním Trumpově programu pro prvních 100 dní prezidentství z 22. 10. 2016 figuruje zrušení poplatků OSN určených k řešení klimatických změn a jejich převedení na řešení amerických problémů s vodou a životním prostředím. Vyhlášený program reshoringu (návratu průmyslových činností převedených v rámci globalizace do méně rozvinutých zemí) již probíhá. Podle ACC (Americké chemické asociace) byla v roce 2014 obchodní bilance chemie, včetně farmacie, pozitivní, dosáhla výše 74 miliard USD. Plasty přispěly částkou 17,5 miliardy USD. Podle CEFIC (Evropská asociace chemického průmyslu) se USA podílely na obratu v oboru chemie 22 %, přičemž export představoval 31 miliard eur a import z USA 23 miliard eur. Trumpem vyhlašovaná energetická soběstačnost, podpora frakování, levný etan a propan budou významným motorem růstu výroby plastů a exportu přebytků mimo jiné i do Evropy. V říjnu 2016 publikovala Mezinárodní energetická agentura IEA studii o 140 stranách s názvem „Energy Efficiency 2015, Market Report“. V roce 2015 sice došlo ke globálnímu snížení energetické intenzity (měřeno jako podíl dodané celkové primární energie k HDP) o 1,8 %, což je dvojnásobek průměru za předchozích 10 let, avšak k dosažení klimatických cílů do roku 2030 je potřebné roční snižování o 2,6 %. Značný potenciál úspor je stále v budovách, neboť ve světě pouze třetina podléhá energetickým standardům. Firmy zabývající se těžbou ropy a plynu se podílejí přímo 5 % na exhalacích skleníkových plynů. Následné užití jejich produktů při výrobě elektřiny, v průmyslu a v dopravě se na emisích podílí 32 %. Deset firem, konkrétně BP, CNPC, Eni, Pemex, Reliance Industries, Repsol, Shell, Saudi Aramco, Statoil a Total, které mají na trhu 20% podíl, založilo fond s jednou miliardou USD pro inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií. Jedná se o technologie pro ukládání CO2, snížení emisí metanu, snižování spotřeby energií v průmyslu a budovách a vyšší efektivitu spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Nejmasov ější inženýrský plast Pojednání o inženýrských plastech jsem publikoval v TT č. 4/2016. Na veletrhu K 2016 nabízelo celkem 41 vystavovatelů nejmasovější inženýrský plast – terpolymer ABS. Vyrábí jej 36 firem na zařízeních s celkovou kapacitou 11 milionů t. V inovacích v blokové polymeraci ABS pokračuje firma Trinseo, nový typ Magnum začne letos vyrábět v Číně. Produkt bude světlejší, tepelně stabilnější, s nižším obsahem gelů a těkavých látek a s vysokou tepelnou odolností. Uplatnění najde především v interiérech dopravních prostředků a při zefektivnění kompaundování. Nový produkt firmy Ineos s obchodním názvem StyLight se vyznačuje vlastnostmi, které umožňují snížit hmotnost vstřikovaných dílů pro auta a elektroniku o 50–70 %. Španělský výrobce 40 typů ABS s možností dodávek ve 300 barevných odstínech – firma Elix – prezentoval novou generaci Ultra HH 4115 HI ABS/PC, která má proti klasické směsi ABS/PC nižší hustotu, způsobuje nižší emise, méně zapáchá a je tekutější a velmi houževnatá. Uplatnění by měla najít především v interiérech aut. Obdobnou směs pro stejné aplikace představila pod označením Bayblend T85 XF – PC/ABS firma Covestro. Pro pokovení dílů je nově k dispozici typ Apec 150 PG. Frma Covestro se stala světovým lídrem ve výrobě polykarbonátu (PC) s instalovanou kapacitou 1,6 milionu t. Produkt vyrábí 17 výrobců s celkovou kapacitou 5 milionů t, přičemž čtvrtina se spotřebovává na polymerní slitiny s ABS, PBT a PET. Na K 2016 prezentovalo polykarbonáty 54 vystavovatelů, přičemž UV stabilizované desky z Makrolonu firmy Covestro a Lexanu firmy Sabic nacházejí uplatnění nejen ve stavebnictví, ale i jako náhrada skel v osobních automobilech. Jsou totiž o 50 % lehčí a 250krát odolnější proti nárazu než běžná skla. Firma Polymer Technology and Services představila čtyři typy PC s retardéry hoření pro aplikace v elektronických přístrojích. Světová spotřeba PC má růst do roku 2024 o 6,9 % ročně. Z inženýrských plastů měly na K 2016 největší zastoupení polyamidy – prezentovalo je celkem 100 firem. Celosvětově dosáhly kapacity u 55 výrobců 6,1 milionu t, z toho na PA6 připadá 3,4 milionu t a na PA66 2,5 milionu t. Vedoucí postavení Evropy ve výrobě, kompaundování a aplikacích polyamidů se potvrzuje i inovacemi a novými kapacitami. Japonská firma UBE přidala v roce 2015 ke svým výrobnám PA6 v Japonsku a Thajsku o kapacitě 128 000 t intenzifikovanou výrobu ve Španělsku o kapacitě 22 500 t. Do budoucna plánuje rozšířit ji na 80 000 t/rok. Japonský Asahi Kassei plánuje v Evropě výstavbu kompaundovacích jednotek na inženýrské plasty, včetně PA. Světový lídr ve výrobě PA – německá firma BASF – představil široké portfolio inovovaných typů PA6, PA66 a polyftalamidů (PPA), včetně plněných až z 50 % skelnými vlákny. Slouží k minimalizaci a odlehčení dílů, zejména pro automobily, přičemž jejich tepelná odolnost dosahuje až 220 °C. Americká firma DuPont těsně před K 2016 v německém závodě v Hamm- -Ulatrop slavnostně zahájila výrobu PPA typu Zytel HTN, určeného pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Zvýšila tak kapacitu výroby PA o 20 %. Na K 2016 prezentovala aplikaci PA Zytel Plus v motoru BMV B58. Významný světový výrobce PA a dalších inženýrských plastů – italská firma Radici – odkoupil loni v září amerického výrobce inženýrských plastů – firmu Invista. Na K 2016 se prezentovali několika typy PPA pod obchodním označením Radilon. Představili Environmentální deklaraci pro PA6 a PA66 a pro Heramid, který vyrábějí z odpadního PA. Americká firma Celanese zakoupila italského kompaundéra inženýrských plastů – firmu SO.F.TER. Své aktivity v oblasti PA představily také firmy Lanxess, Akro Plastic, Evonik, DSM, Ascend, TER Plastics, Nilit Plastics či Ems-Chemic. Firma Weippert Kunststofftechnik dodává šrouby z PA s 30 %, resp. 60 % skelných vláken o velikosti M6x40, které mají hmotnost 1,6 g (ocelové váží 9,3 g). Šroub typu M8x40 má hmotnost 3,2 g (ocelový váží 17,2 g). Solvay uvažuje o odprodeji své výrobní sekce PA, větší pozornost totiž věnuje rozvoji výroby uhlíkových vláken pro plnění inženýrských plastů. V USA má trh s těmito vlákny růst do roku 2020 ročně o 5,3 %. Nejvíce se uplatňují ve speciálních plastových kompozitech pro letectví. Většina uváděných firem se věnuje i dalším inženýrským plastům, např. PMMA pro LED žárovky nebo okenní výplně v letadlech, fluorovaným polymerům v elektrobateriích a lékařství, foliím z PEEK pro lékařství, izolace v elektromobilech a přístrojích s odolností teplotám až 230 °C, PPS pro kabely, fotovoltaické kolektory, zipy, polysulfonům v lékařství a vlákny plněným inženýrským plastům jako náhradě kovů, zejména v automobilovém a leteckém průmyslu. Například spotřeba polyoximetylenu (POM) má do roku 2019 růst o 5 % na 1,3 milionu t, z toho více než jedna třetina má připadnout na automobilový průmysl. Světoví lídři ve výrobě polysulfonů – Solvay a BASF – plánují zvýšení kapacit o 10 000 t, resp. 60 000 t v USA a Asii. Americký DuPont uvádí na trh inovovaný perfluorovaný elastomer Kalrez Spectrum 7275, který je vhodný pro těsnění instalovaná do zařízení pracujících v agresivním chemickém prostředí. Evonik zvýší v druhé polovině letošního roku kapacitu výroby pěnového polymetakrylimidu (PMI) ve svém závodě v Darmstadtu o 20 %. Spotřeba plast ů ve stavebnictví v roce 2023: 73 milionů t Podle údajů německé UBA se na každého německého občana v průměru denně spotřebovává více než 16 000 kg kovů, betonu, dřeva a dalších surovin, převážně ve stavebnictví. Podíl plastů v tomto sektoru činí 30 kg na hlavu. Celosvětově má dosáhnout spotřeba plastů ve stavebnictví v roce 2023 kolem 73 milionů t. Od roku 1957 působí v Německu pro popularizaci plastů ve stavebnictví Institut für Bauen mit Kunststoffen (IBK). Plastikářský průmysl je v Německu pozitivně vnímán více než 75 % veřejnosti, přičemž proti roku 1993 je patrný významný růst obliby. Přesto panuje názor, že výuka studentů na stavebních školách zaměřená na aplikace plastů je na nízké úrovni. Příčinou tohoto stavu je však i to, že zkušenosti s jejich aplikacemi jsou zatím poměrně krátké. Významný podíl na nízkoenergetických budovách mají tepelné izolace. K většině těchto řešení lze aplikovat izolace EPS s XPS. Musí však splňovat již dříve zmiňované požadavky na stavební výrobky podle CPR. Z hlediska po žární bezpečnosti Ze své chemické podstaty jsou plasty jako většina organických látek materiály hořlavé a mohou přispívat ke vzniku a šíření požáru. Je proto zapotřebí se systematicky zabývat požární bezpečností plastů při jejich používání a přijímat účinná preventivní opatření. Toto úsilí vyžaduje znalosti o chování plastů při vzniku a průběhu hoření a o souvislostech mezi těmito jevy a složením plastů. Jedním z preventivních opatření proti hořlavosti plastů je aplikace retardérů hoření. Světová spotřeba retardérů hoření má růst do roku 2020 ročně o více než 8 % na více než 8 milionů t v celkové ceně 10,5 miliardy USD. Na trhu je téměř 1300 retardérů hoření od stovky výrobců. Z toho 41 % tvoří bromované retardéry. Plasty pro stavebnictví se na spotřebě retardérů hoření podílejí z 26 %. Vědci z Vanderbilt University zveřejnili 5. 6. 2014 v časopise Cell, že brom, který je jedním z 92 ve vesmíru se přirozeně vyskytujících chemických prvků, je 28. prvkem, který je zásadní pro vývoj tkání u všech zvířat, od primitivních tvorů v moři až po lidi. „Bez bromu by neexistovali žádní živočichové,“ prohlásili vědci. Výrobci zpěňovatelného PS používají k retardaci bromovaná zhášedla v koncentraci do 0,7 % a produkt nazývají jako samozhášivý, tj. po odstranění plamene dojde k ukončení hoření. Materiál je rezistentní proti malým zdrojům hoření (do 25 kW/m2). Při zdroji hoření nad 50 kW/m2 není rozdíl v chování EPS s retardérem a bez retardéru. EPS bez retardéru hoření má podle výše uvedené normy třídu reakce nad oheň F. Tyto produkty mají omezené aplikace při izolacích budov, dané článkem 3.1.3 ČSN EN 73 0810. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
