Zkušební provoz ve Žlutické
teplárenské v Karlovarském kraji
začal v prosinci roku 2001 a do
trvalého provozu byla výtopna
spuštěna v květnu 2002. V současné
době zásobuje teplem přibližně
70 % obyvatel města prostřednictvím
téměř 100 výměníkových
stanic. Mezi vytápěnými objekty
jsou panelové domy, rodinné domky,
školy, obchody a úřady. Další
domy ve staré městské zástavbě se
postupně napojují dle možností.
Výtopna má celkový tepelný výkon
7,9 MW a je osazena jedním kotlem
o výkonu 2,5 MW a třemi kotly
o výkonu 1,8 MW. Všechny čtyři
kotle jsou speciální konstrukce,
která je uzpůsobena
pro spalování výhradně
biomasy.
"Biomasa vhodná
k použití v uvedených
kotlích je charakteru
dřevního nebo biomasa
ze zemědělské pro-
d u k c e . B i o m a s a ,
určená ke spalování,
musí mít především
z kvalitativního hlediska
jako palivo, určitou
vlhkost. Výhřevnost
bezvodého vzorku biomasy se
pohybuje okolo 16 GJ/t, se zvyšujícím
se procentem vlhkosti výhřevnost
prudce klesá. Při provozních zkouškách
bylo zjištěno, že přístupné procento
vody ve slámě je asi do 16 %, vlhčí
již nelze úspěšně rozdružit a zařízení
se ničí a ucpávají. Biomasa charakteru
dřevního je vhodná s maximálním
procentem vlhkosti do 50 %. Dřevní
biomasa představuje piliny, hobliny,
štěpku z odřezků dřeva z pil a štěpku
zelenou po lesní těžbě," upřesňuje Ing.
Pavlína Voláková, ředitelka Žlutické
teplárenské.
Biomasa ze zemědělské produkce
představuje slámu balíkovanou do
obřích hranatých balíků o hmotnosti
150 kg a rozměrech 80 x 80 x 200
cm. Tato slisovaná sláma je snadno
rozdružitelná v rozdružovadlech
slámy a je možné ji šnekovými
dopravníky dopravit přímo do
hořáku kotle. Balíkovat lze slámu
obilnou, hořčičnou a řepkovou.
Nejvhodnější se z provozních
zkušeností jeví suchá řepková
sláma, která je poměrně dosti
výhřevná a křehká.
"Během pětiletého provozu ve
výtopně byly též provedeny provozní
pokusy s netradičními energetickými
plodinami. V poměrně velkém
objemu byl spalován energetický
šťovík, který se jeví jako vhodný
pro rozdružení v osazených
rozdružovadlech i jako vhodný
pro spalování v osazených kotlích.
V menším množství se pokusně
spálil též vzorek slámy ze světlice
barvířské - sofloru, který, jak se
ukázalo, by byl též svou výhřevností
a křehkostí hmoty vhodný ke
spalování. Pokusně, ale s negativním
výsledkem, jsme experimentovali se
senem. Pokus ukázal, že seno nelze
rozdružit, ani následně dopravníkem
dostat do kotlů a spálit," dodává Ing.
Pavlína Voláková. /sed/