„Když jsme se potkali naposledy, ptala jste se mě, jestli mají veletrhy budoucnost,“ začal letos náš rozhovor netypicky Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno, a. s. „No a jak to dopadlo? Jsou tady pořád?“ směje se. „Ano,“ odpovídám, „ale vypadají jinak než dřív…“ „A jak JINAK vypadají?“ klade mi pan ředitel doplňující otázku. Měníme si tedy na chvíli role a já se snažím srovnat si v hlavě myšlenky, abych odpověděla co nejsrozumitelněji. Něco jiného je osobní pocit a něco úplně jiného je ho zformulovat do slov. Dnešní světové průmyslové veletrhy jsou čím dál tím méně předváděním jednotlivých výrobků, a současně čím dál tím více prezentací celých komplexních řešení. I tradiční výrobci strojů a komponent průběžně doplňují své produktové portfolio o digitální produkty, které často tvoří velkou, někdy až převažující část jejich expozic. Významně se, podle mého názoru, mění i doprovodný program veletrhů. Zatímco dříve jsme na – řekněme německých – výstavištích vídali jen pár tematických „arén“, dnes jsou výstavní haly plné tematických expozic, kde se potkávají vystavovatelé nejen z různých oborů, ale i zemí. A také výrobci se svými zákazníky. To je, myslím, velice zajímavý moment – ukazovat vzájemnou spolupráci a konkrétní výsledky a realizace. „To ano, toto všechno se na MSV také objeví. Jen ne v takové míře!“ reaguje Jiří Kuliš. „To je moc dobře, ale proč se to v Brně nedaří jako v Německu?“ troufám si opáčit. „To není dáno ani tak organizátorem, ale trhem…,“ říká Jiří Kuliš a pokračuje: „Německo je prostě velký trh a je ve světě považováno za ekonomický motor Evropy. V Německu sídlí mnoho velkých firem, ale zejména malých a středních firem. Z německého pohledu jsme regionální veletrh a význam regionálních veletrhů se Němci snaží systematicky snižovat. To byl také hlavní strategický důvod odchodu společnosti Messe Düsseldorf jako majoritního vlastníka Veletrhů Brno. Přáním německých veletržních správ je, aby všechny evropské veletrhy byly v Německu. A velké německé firmy to tak cítí. Do výstavy v Hannoveru investují miliony eur, a u nás přemýšlejí nad každým metrem…“ Teď zřejmě narážíte na světový veletrh EMO. Je už myslím tradicí, i když trochu nepříjemnou, že je v lichých letech kvůli EMO vždy účast vystavovatelů na MSV Brno slabší. Vidíte, to je dobrý příklad. EMO pořádá evropský svaz CECIMO, který funguje pod německou taktovkou. Bylo období, kdy CECIMO chtělo zakázat vystavování obráběcích strojů na jiných výstavách v Evropě v roce, kdy se EMO koná. To se nám ve spolupráci s SST a dalšími podařilo zvrátit. S EMO koordinujeme nyní pouze termín MSV. Zákazy vystavování před a po EMO naštěstí neprošly. Některé firmy EMO finančně vyčerpá natolik, že se MSV neúčastní. Některé se zase neúčastní EMO, ale MSV. A jiné se účastní obou akcí. Letos se MSV koná v historicky nejzazším termínu, a to proto, že mezi oběma akcemi musí být třítýdenní odstup. Snažíme se vystavovatelům ulehčit logistiku převozu exponátů s tím, že oni na oplátku se budou snažit přivézt do Brna co nejvíce novinek, které mateřské společnosti prezentovaly na EMO. Proč by se ale měli snažit? Vždyť v Hannoveru jste autem za pár hodin. Kdo se bude chtít na novinky podívat, může si tam celkem pohodlně dojet. Dojezdová vzdálenost na veletrh je obecně 400 km. Dále záleží na tom, zda se vám chce shánět ubytování 100 km kolem Hannoveru měsíce dopředu, platit za něj nehorázné sumy, a zda jsou všichni schopni se domluvit světovým jazykem. Ony i velké německé firmy se sídlem v Česku, když jim v centrálách škrtají rozpočty, se brání, že na MSV musí obsloužit svoje zákazníky z regionu střední Evropy, neboť všichni do Německa nepřijedou. A někteří čeští zákazníci zase udělali zkušenost, že je na expozici na německém veletrhu odkázali na české zastoupení, a bylo. Jsem přesvědčen, že regionální veletrhy význam mají a neměly by se zpochybňovat. Veletrhy jsou byznys jako každý jiný a je logické, že za něj musíme bojovat a snažit se být úspěšní. Úspěšnost veletrhů je ale velmi složitá otázka. Myslím, že firmy nestačí jen přesvědčovat, aby si objednaly výstavní plochu. Je potřeba jim i zajistit kvalitní služby a také zajímavý doprovodný program, který by jim dal další motivaci k účasti, nemyslíte? Ale samozřejmě! Na naše služby neslyším žádnou kritiku. Mimochodem jsme asi největším vývozcem výstavářských služeb právě do Německa. A protože uznáváme, že Němci jsou nejdál v Průmyslu 4.0, který je hlavním tématem posledních let, požádali jsme je, aby udělali společnou výstavu na téma digitalizace pod hlavičkou německého klastru pro Průmysl 4.0, aby na MSV uspořádali konferenci se zahraničními přednášejícími. A jak to nakonec dopadlo? K záměru se přihlásilo pouze Bavorsko, které je trochu stát ve státě, a ze scénáře zůstala pouze bavorská konference pořádaná Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou. Německé vládní instituce mají dnes jiné priority než Česko, dokonce to není již ani Čína. Hlavní prioritou je Afrika. Nebyla by cesta pořádně promyslet odbornou koncepci veletrhu, včetně doprovodného programu, a mluvit s firmami víc konkrétně – dát jim jednoznačné zadání, co byste si přáli, aby na veletrhu ukázaly, odpřednášely apod.? Moje zkušenost je, že to funguje. To máte pravdu. Ale doprovodný program je jen pro určitý segment návštěvníků. Dát ho dohromady jen časově, aby si témata nekonkurovala, je značný hlavolam. Pokusem o realizaci velké společné expozice na dané téma je váš projekt s pro mě ne příliš pochopitelným a troufám si říct i ne příliš šťastně zvoleným názvem Digitální továrna 2.0. Kontaktovala jsem jeho autory s žádostí o vysvětlení, ale nereagovali. Jak jsem zmínil, původní záměr byl uspořádat nekomerční výstavu v rámci MSV na platformě německých firem. Jsem rád, že se k myšlence přihlásily české subjekty, takže Digitální továrna 2.0 bude česká a ne německá, což je nakonec dobře. Tak moc české subjekty to nejsou, protože těmi hlavními aktéry jsou Microsoft a ABB a Škoda Auto. Těší mě, že Microsoft bude na MSV a snad dá impuls dalším pro účast na příštím MSV. Přiznám se, že mne název rovněž poněkud irituje, ale nechme si to vysvětlit na místě. Expozice bude interaktivní a bude umístěna vedle tradiční populární expozice 3D tisku, což samozřejmě k „digitální továrně“ také patří. Novinkou letošního ročníku MSV je také česká národní expozice The Country For The Future. Co si pod tímto názvem máme představit? Pod značkou „Czech Republic: The Country For The Future“ začalo MPO a jeho agentury prezentovat vládní strategii zavádění zvýšené přidané hodnoty v průmyslu na základě digitalizace. V minulosti se vládní subjekty prezentovaly samostatně, letos bude poprvé pod jednou střechou třináct státních institucí: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo obrany ČR, Agentura pro podnikání a inovace, CzechInvest, CzechTrade, Česká exportní banka, Česká rozvojová agentura, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Technologická agentura ČR, Úřad průmyslového vlastnictví a Strojírenský zkušební ústav. Všem těmto institucím, které se aktivně věnují podpoře průmyslu a vývozu, zdůrazňuji, aby se neomezovaly jen na prezentaci služeb státu, ale aby prezentovaly především konkrétní výsledky, kterých bylo dosaženo s podporou státu. Uvidíme, jak to dopadne. Pojďme se od MSV přesunout k výstavišti jako takovému. V loňském roce byly oznámeny stavby hned dvou nových objektů, které by měly vyrůst v areálu BVV. Jak to s nimi vypadá? Jedním ze záměrů je projekt multifunkční sportovní haly původně na místě Velodromu, nyní v západní části areálu za pavilonem Z. Jedná se o projekt města a BVV je u tohoto projektu v pozici součinného subjektu. Do konce příštího roku by měl být připraven projekt se všemi potřebnými povoleními. Ambicí je, aby se v Brně konalo v roce 2024 mistrovství světa v ledním hokeji. Druhým projektem, který máte asi na mysli, je v režii BVV nový pavilon D. Ano, přesně tak. Zajímalo by mě, co vás vedlo k rozhodnutí postavit nový pavilon? Není jich už v areálu výstaviště dost? Ne tak docela. Noví vystavovatelé MSV chtějí umístit v pavilonech P, F, V, a pokud jim místo nepřidělíme, veletrhu se nechtějí zúčastnit. Takže nový pavilon ve stylu zmíněných pavilonů bude mít svoje využití, a to nejen pro MSV. Projekt multifunkční haly v západní části bude logisticky atakovat i pavilon Z, který bude mít návazné využití při sportovních událostech. Nejde jen o využití pro MSV, kde třeba automatizace nemá vlastní pavilon. Často se zde konají dvě tři různé akce v jednom čase, v některých měsících poptávky pro firemní akce či kongresy z kapacitních důvodů odmítáme. Tímto pavilonem bude rozvoj výstaviště dokončen. Počítáme s návratností 15 až 20 let. Pavilon postavíme převážně z vlastních zdrojů. Kde by měl nový pavilon D stát? Původně jste avizoval, že by měl být hotový v roce 2021. Pavilon D zde byl, nyní je v něm umístěno brněnské vědecko-naučné centrum VIDA! Novy pavilon D bude propojen s pavilonem C, který má sloupy a je samostatně obtížně využitelný. Spojením s novým pavilonem D získáme nový multifunkční prostor. Pavilon C z 50. let je památkově chráněný a jde o solitérní budovu. Památkářům se nelíbila naše původní myšlenka brutálního propojení, ale došli jsme ke kompromisu, takže začínáme projektovat. Měl by být k dispozici pro TECHAGRO a MSV 2022. Přejeme hodně sil v závěrečném finiši příprav Mezinárodního strojírenského veletrhu a těšíme se na viděnou v Brně! Andrea Cejnarová
