Jezero Most se už zaplňuje vodou

Konec října letošního roku se zapsal do historie Mostecka jako další z mezníků historie regionu. Právě v tuto dobu se totiž začalo napouštět jezero Most, které se nejen svou rozlohou stane jedním z jeho dominant. Jezero Most vzniká v prostoru bývalého Lomu Ležáky, který se rozprostíral na místě bývalého královského města Most. Útlum těžby uhlí v této lokalitě začal v návaznosti na usnesení vlády z roku 1992 a července roku 1995. Aktivní těžba tu skončila 24. srpna 1999. Od roku 2004 byly lokality Důl Kohinoor a Lom Ležáky prodány státnímu podniku Palivový kombinát Ústí. Už ve druhé polovině 90. let se řešila otázka, jak naložit se zbytkovou jámou Lomu Ležáky. Zasypání zbytkové jámy na původní úroveň terénu bylo zamítnuto hned zpočátku, protože by to z hlediska nákladového, materiálového i časového bylo variantou nejhorší. Nelze nepřihlédnout ani ke skutečnosti, že zasypávání jámy by sebou přineslo hlučnost i prašnost pro široké okolí. Proto se bez dlouhé rozpravy začalo spíše hovořit o tzv. hydrické rekultivaci, tedy se zatopením jámy. Ze tří „mokrých variant“ nakonec zvítězila tzv. projektová, která počítá se vznikem jezera, včetně dalších rekultivačních úprav a využitím pro další rozvojové záměry města Most. Zdrojem vody se původně měla stát řeka Bílina, ovšem s podmínkou, že se kvalita vody v řece významně zlepší. Ani tato varianta však nezůstala „do slova a do písmene“. Zejména se rezignovalo na brzkou změnu kvality Bíliny a „sáhlo“ se proto raději po řece Ohři, jejíž voda je sem vedena z čerpací stanice Stanná pod přehradou Nechranice tzv.průmyslovým vodovodem. V průběhu projektování se různě měnily parametry jezera, až byly stanoveny ty definitivní : zatopená plocha 311,1 ha, což je větší jak Máchovo jezero, objem vody téměř 70 mil. m3, maximální hloubka 75 metrů, rychlost napouštění až 1,2 m3/sec. A předpokládané dokončení napouštění v roce 2011. Město Most už připravuje celou řadu rozvojových projektů, které jsou spolu s dalšími pracemi souvisejícími se vznikem jezera Most financovány z vládních 15 miliard korun určených k zahlazování škod po těžbě hnědého uhlí v severozápadních Čechách Rudolf Unger