V jednom z výstavních sálů na světovém veletrhu spotřební elektroniky CES 2015 v Las Vegas to celý den hučelo jako ve včelím úle. Pochopitelně, protože se zde představovala bezpilotní letadla, spíše letadýlka, zvaná drony, čili česky trubci. Jak praví encyklopedie, trubci jsou větší než dělnice, mají velké oči a postrádají žihadlo, takže nemohou bodat. Jejich úkolem je oplodnit včelí matku. Nemají však u včelařů dobré jméno, protože šíří nemoci a jsou líní. Obliba autonomních letadel je naopak na vzestupu. NOVÉ PODOBY DRONŮ V hale s bezpilotními letadly to hučelo jako ve včelím úleV některých chvílích se mi zdálo, jakoby roje dronů létaly sem a tam a hledaly nějakou práci. Zdá se, že jí budou mít dost a ve všech představitelných oborech. Drony v Las Vegas byly osazeny malými kamerami s vysokým rozlišením, které přenášely obraz na displeje televizorů nebo telefonů. Lišily se konstrukcí, velikostí, nosností, rychlostí a kvalitou přenášených snímků. Většinou měly několik motorků a mohly se pohybovat jako helikoptéry ve všech směrech. Někteří vystavovatelé kroužili se svými trubci volně prostorem nad hlavami zvědavých obdivovatelů této techniky, jiní raději předváděli své drobečky ve velkých voliérách, aby náhodou někoho nezranily. Trh bezpilotních letounů pro soukromníky není zatím příliš velký, ale každým dnem se rozrůstá. Výrobci proto prezentovali nové možnosti využití a právem se těšili velkému zájmu. Například nový dron FLYR1 se čtyřmi motory a s odnímatelnou videokamerou s vysokým rozlišením je schopen automaticky následovat v nastavené vzdálenosti určitý objekt, třeba unikátní vzorek na košili skateboardisty. Ten se prohání na svém prkně cestou necestou a nad ním létá jako anděl strážný dron s kamerou a vše přenáší on-line na smartphon. Dron FLYR1 sleduje sportovce z nastavené vzdálenosti a jeho obraz přenáší na mobilní telefon Judy Garveyová, spoluzakladatelka a provozní ředitelka společnosti Trace Live Network sídlící v Kalifornii, očekává, že přístroj nejprve osloví sportovní nadšence a potom najde uplatnění i jinde. Na trh by měl přijít do konce letošního roku a předpokládaná cena včetně kamery by se mohla pohybovat kolem 500 dolarů. Zaujala také kvadrokoptéra z University of Pennsylvania, kde se vývoji bezpilotních letadel věnují už řadu let. Jejich dron může například prolétávat prostory zříceného domu a pátrat po ztracených lidech. Nyní zde začali využívat pro navigaci nový optický senzor Qualcomm. Jejich výzkumný projekt směřuje k tomu, jak najít co nejlevnější způsob výroby dronů a naznačuje řešení – 3D tiskárny. Díky jim by si je mohlo vytisknout mnoho lidí. Jak doložily 3D tiskárny, jež byly v Las Vegas k vidění, není tato myšlenka příliš přitažená za vlasy. Německá firma Ascending Technologies a Intel podepsaly smlouvu o spolupráci v oblasti vývoje nových dronů a softwarů pro jejich řízení na bázi technologie RealSense. S její pomocí se stroj sám vyhýbá různým překážkám a rovněž sám nachází nejkratší cestu z jednoho bodu do druhého. Už nyní se miniletadla používají ve fotometrii a také při snímkování různých objektů. Jejich drony používá také společnost Sky-Futures, která kontroluje provoz různých objektů, například ropných a plynových těžních věží u břehů Velké Británie. O Vánocích 2014 obdržela zprávu, že se plošina při silné bouři poškodila. Krizový štáb řešil problém, zda přestat těžit nebo zjistit velikost trhliny a rozsah škod. První pokus o obhlídku uskutečnila sice helikoptéra, ale kvůli silnému větru se nemohla dostat do bezprostřední blízkosti. Záchranáři vyslali dron AscTec Falcon 8, který poskytl rychle a spolehlivě informace o situaci. Do 48 hodin mohla být závada odstraněna. Některé drony dovedou přistát na hladině a analyzovat kvalitu vodyZájem je také o drony, jež se dokážou snést na povrch vodní hladiny a nabrat vzorek a dokonce hned provést jeho analýzu. Společnost Precision Hawk z Raleigh v Severní Karolíně testuje takové letadlo ve spolupráci s některými klienty v ropném průmyslu. Dron vypadá jako hydroplán a čerpadlo má namontované na pontonech, které zvládnou i nepříliš čistý povrch s blátem nebo řasami. V severní Kanadě, na Aljašce, ale i na dalších místech se nacházejí doslova tisíce rybníků a jezer, mnohé o veliké rozloze. Získat z nich vzorky je téměř nemožný úkol. Nikoliv pro dálkově řízená malá letadla. Unesou i spektrometr a mohou okamžitě hlásit výsledek rozboru. A CO BEZPEČNOST? Většina dronů má čtyři malé motory a pohybuje se všemi směry Mnozí očekávají, že větší bezpilotní letouny by se mohly brzy běžně používat pro nejrůznější komerční účely, od stavební inspekce až po bezpečnostní hlídkování. Spadne-li však někomu na hlavu dron, může to mít pro postiženého vážné následky. Není proto divu, že blízko haly s bezpilotními stroji měla svůj stánek FAA (Federal Aviation Administration), která již vydala pravidla týkající komerčního využití bezpilotních letadel. Předpovídá, že na obloze jich bude v roce 2018 asi 7500! Možná je to skromný odhad. Na veletrhu CES rozdávali pracovníci úřadu FAA letáky upozorňující na regulační pravidla. Drony by neměly létat ve výšce menší 130 m a neměly by nosit náklady těžší než 25 kg. Někteří nadšenci podceňují bezpečnostní rizika, ale situace se stala vážnou několik dní po veletrhu. Co se může stát, když se malý dron vymkne kontrole, naznačil případ ze sídla amerického prezidenta ve Washingtonu. Dron snadno překonal radar i nejlepší obranu Spojených států tajnou službou, až spadl na trávník před Bílým domem. Nic na tom nemění pozdější vysvětlení, že si s ním hrál příslušník ochranky. Byl prý dokonce podnapilý (!). Tento fakt celou záležitost posouvá ještě do horšího světla. Podle některých expertů je incident důsledkem nedostatečné legislativy pro tato letadla. Drony prý mají být na dohled operátora. To je ovšem ve většině případů těžko splnitelný požadavek, když má dron operovat ve velké vzdálenosti nebo v nepřístupném terénu. Takže chaos trvá. Jiná zpráva uvedla, že se na americko- mexické hranici u města Tijuana zřítil dron pašující do USA drogy. V obou incidentech hrály hlavní roly drony vyrobené společností DJI. Firma v zápětí vydala prohlášení, v němž informuje o aktualizaci svého softwaru tak, aby její drony řízené prostřednictvím GPS nemohly létat v určitých oblastech. Například nebudou moci být nasazeny v okolí 10 000 letišť, nebudou moci létat v okruhu 25 km v centru amerického hlavního města a rovněž nebudou moci přeletět státní hranici. Velké drony hlídkují na americko-mexické hraniciDrony ovšem slouží také ochráncům hranic. Shodou okolností uvedl v době konání veletrhu CES list USA Today zprávu o údajně nízké efektivnosti služby, již má na starosti celní a pohraniční ochrana Custom and Border Protection (CBP), což je součást ministerstva vnitřní bezpečnosti. Inspekce konstatovala, že ve fiskálním roce 2013 činily náklady na hlídkování pomocí bezpilotních letadel 62,5 milionů dolarů, čili 12 500 za hodinu. Ovšem program předpokládal, že hodina pozorování bude stát jen 2400 dolarů, což však nezahrnuje ani provozní náklady pilotů ani zařízení. Inspekce konstatuje, že 443 mil., jež CBP plánuje vynaložit na rozšíření programu ochrany hranice, by mohlo být lépe využito investováním do kontroly s pilotovanými letadly a pozemní službou. CBP vlastní nyní 10 dronů a plánovala zvýšit jejich počet na 14. CBP se brání připomínkou, že se jí podařilo v roce 2013 zachytit kontraband v hodnotě 122 mil. dolarů. VOJENSKÉ NASAZENÍ I když veletrh jednoznačně prezentoval nevojenské využívání bezpilotních letadel, jisté je, že jejich význam pro obranu vzrůstá. Na letecké základně v texaském El Pasu se příští rok začne budovat nové letiště speciálně pro bezpilotní letadla. Náklady na dvě ranveje a hangár pro údržbu o rozloze 4645 m2 si vyžádají 33 mil. dolarů. Dráhy budou dlouhé 1500 a 300 metrů a umožní starty a přistání dronům MQ-1C Gray Eagle a AAI RQ-7 S. První má rozpětí křídel 17 m a délku trupu 8 m, takže je největším ve výzbroji americké armády. Dolet činí 400 km. Druhý má rozpětí 3,9 m a délku 3,4 m a může být nasazen do vzdálenosti 125 km. Novinové zprávy hovoří o tom, že americká armáda připravuje letadlo, jež by mohlo dopravovat drony do operačních prostorů. Například by se mohlo využívat dopravního letadla Lockheed C-130 Hercules, jehož přestavba by prý nebyla příliš nákladná. V úvahu by přicházel i bombardér Boeing B-52 nebo Rockwell B-1 Lancer. Agentura DARPA už vypsala soutěž pro průmyslové firmy a odhaduje vývoj na čtyři roky. RAKOUSKO SE ČINÍ Koncem ledna získala první drony rakouská armáda. Celkem 6 systémů neozbrojených létajících objektů jménem Tracker dostala sice se zpožděním, ale tím pádem se slevou. Původně měl každý stát 3.9 mil. eur, ale kolik činí sleva nebylo zveřejněno. Každý dron je široký 4 m a váží 8 kg. Je vybaven kamerou pro denní i noční pozorování a vydrží ve vzduchu 45 až 120 minut při doletu 10 až 30 km a maximální výšce 6580 metrů. Průběh letu se sleduje na monitoru. Drony jsou konstruovány tak, že se dají složit do batohu, a mohou se tedy snadno transportovat. Budou sloužit jako doprovod konvojů nebo při ohledávání míst postižených přírodními katastrofami. Karel Sedláček, Las Vegas
