Teploučko, dědečku Mrazíku, teploučko,
měli bychom říci zdvořile,
ale taková slova ve většině obcí
České republiky neuslyšíte. Spíše
nadávky. Energetická koncepce
a zvláště výroba tepla pro vesnické
domácnosti je slušnými slovy nepopsatelná.
Energetika se stala trvale
dalším oborem, kde vítězí politický
diletantismus nad racionálním přístupem
šetřícím náklady podniků
a kapsy obyvatel. Připomíná spíše
odstředivku na peníze k proplacení
laciných politických slibů.
Například debata před poslanci
parlamentu, při níž ekolog
na slovo vzatý prof. Bedřich
Moldan zcela přijal rétoriku
své politické strany a zpochybnil
úvahu zástupce Zelených,
že spalování nekvalitního
uhlí bude třeba omezit.
„Tomu snad nevěříte ani vy,“
pravil, ale vzápětí dodal, že
to je a bude ekologický problém.
Inu, stačí se dnes projít
po návsi a cítíte to. Co však bylo
na pováženou byl dodatek: „měli
bychom se zamyslet na koncepcí
společných výtopen atd.“
Ale to už tu bylo před 20 lety,
chce se zařvat. A jen díky ignorantství
politiků byly všechny propočty
a koncepce předchozích generací
energetiků, kteří rozhodně nebyli
blbci, pokud si ovšem nepřipustíme
kánon ODS, že co bylo před
Klausem bylo zásadně nesystémové,
hozeny přes palubu. Mimochodem, Němci, tedy
jejich nová vláda, ve své energetické
koncepci s omezením spalování
uhlí počítá.
Existoval koncept přijatý Dánskem
nebo i Finskem a Švédskem,
jež akcentuje propojení teplárenství
s energetikou v nasazení kogenerace
a v racionálním využití
plynu i v paroplynového cyklu.
Tyto země s energetickou bilancí
ve výrobě tepla problémy nemají,
naše ztráty se počítají do miliard.
Nejúspěšnější kogenerace v této
zemi, Mělník s dodávkami tepla
pro Prahu, byla donekonečna
odsouvána a vysmívána.
Odstranění našich energetických
ztrát bude bolet, když použiji
slov opravdu erudovaných ekonomických
analytiků, pokud nevyhodíme
další miliardy daňových
poplatníků k udržení energetiky
ve stavu nesmírně zajímavém.
Posuďte: když dne 23. ledna byla
naše energetická soustava na
pokraji kolapsu hraničícím s blackoutem,
tedy totálně bez elektrického
proudu, vyvážel ČEZ výkon
asi 1400 MW na export!
Naše spotřeba energie na výrobu
jednotky HDP je jedna z nejvyšších
mezi vyspělými zeměmi,
dotovaná plynofikace je obcemi
odmítána, lidé nevědí, jak budou
ve svých domech zítra topit. Podniky
se bouří nad cenou energií,
které garantuje stát, i když prostřednictvím
„nezávislé“ agentury.
Prostě Kocourkov, kterému
„snad nevěří ani politici.“
JAN BALTUS
