Podle modelů Organizace spojených národů (OSN) dosáhla světová populace někdy kolem poloviny listopadu 8 miliard. Je to pouhých 12 let od doby, kdy počet lidí na planetě překročil hranici 7 miliard, a dokonce pouhé století poté, co naše planeta hostila pouhé 2 miliardy lidí.
Demografové si nikdy nebudou jisti, zda byl 15. listopad skutečně dnem 8 miliard, jak jej OSN pojmenovala. „Je to hrubá aproximace, která je spíše symbolickým zjištěním,“ řekl pro časopis Nature Patrick Gerland, který vede demografickou práci v populačním oddělení OSN v New Yorku. „Možná jsme ji už překročili, nebo to bude o něco později, ale zhruba v této době lidstvo dosáhne 8 miliard.“ Odborníci na populační vývoj se ovšem na jedné věci shodnou: ačkoli lidská populace rychle roste, tento růst se zpomaluje — a během několika desetiletí se počet obyvatel Země začne snižovat. Populace by tedy měla podle nejnovějších odhadů nadále růst, ale už ne takovým tempem a ne příliš dlouho. Poslední aktualizace populační prognózy OSN, která byla zveřejněna letos v červenci, reviduje svou dlouhodobou prognózu směrem dolů. V roce 2100 by podle ní na Zemi mělo být místo zhruba 11 miliard lidí „jen“ 10,4 miliardy. Ačkoli se jedná o přibližný údaj, mohl by to být nejspolehlivější odhad, který OSN dosud vypracovala. Organizace nedávno změnila způsob analýzy údajů a přešla z pětiletých na roční intervaly. A v posledních desetiletích se neustále zlepšuje schopnost a kapacita mnoha zemí shromažďovat statistické údaje. Přetrvávají však významná slepá místa, zejména u zemí, které zažívají humanitární krize a konflikty, jako je Somálsko, Jemen a Sýrie. „Přesnost podkladových empirických informací se ve světě velmi liší,“ řekl novinářům Gerland. Nejvýznamnějším faktorem, který vedl ke změně populačních odhadů odborníků pracujících pro OSN, jsou podle autorů přesnější údaje z Číny. Od ukončení politiky jednoho dítěte v této zemi v roce 2015 se na tamní oficiální údaje lze podle demografů více spoléhat. „V době platnosti této politiky vždy existoval nesoulad v různých zdrojích údajů pocházejících z Číny,“ popsal předchozí zkušenosti Gerland. Někteří rodiče, zejména pokud se jim narodila dívka, první narozené dítě na matrikách vůbec nenahlásili. Z tohoto důvodu se mnoho dětí objevilo v oficiálních statistikách až poté, co začaly chodit do školy. „Pro přesnější informace jsme se v podstatě museli spoléhat na statistiky školství,“ řekl demograf pro Nature. Předpovědi OSN naznačují, že počet obyvatel Číny již dosáhl svého vrcholu a nyní se bude každoročně snižovat nejméně do konce století. „Čínské statistiky naznačují, že v Číně již nyní umírá více lidí, než se rodí, a za této situace začne populace klesat,“ říká Gerland. Není to vůbec trend omezený pouze na Čínu. Stárnutí populací bude zřejmě klíčovým fenoménem příštích desetiletí, a to nejen ve vyspělých zemích, ale i třeba právě v Číně a dalších stále ještě se rychle rozvíjejících ekonomikách. Například Brazílie má dnes zhruba více jak osm lidí v produktivním věku na jednoho seniora (nad 65 let). V roce 2100 by měl být tento poměr při zachování dnešních trendů pod dva. To je výrazně méně než Japonsko, kde je dnes stejný poměr 2,6 : 1. Podobně dramatická změna by se měla dotknout i dalších zemí s dnes velmi mladým obyvatelstvem, jako jsou právě Indie a Čína. Nevyjímaje „rozvojové“ ekonomiky. Dnes je počet mladých v těchto zemích 8—10× vyšší než seniorů. V roce 2100 by na tom měly být v počtu mladých v poměru k seniorům podobně jako výše zmíněné Japonsko, tedy někde v rozmezí 2,5 : 1.
Rozdílné odhady
Rychlý nárůst počtu obyvatel v průběhu dvacátého století byl způsoben pokrokem v oblasti veřejného zdraví a medicíny, který umožnil většímu počtu dětí dožít se dospělosti. V nízkopříjmových zemích přitom zůstala relativně vysoká míra porodnosti (definovaná jako průměrný počet dětí na jednu ženu). Demografové se zajímají zejména o míru porodnosti a její očekávané změny, protože tyto faktory pomáhají určit, co se stane s celosvětovou populací v budoucnosti. Rozdíly v předpokládaných mírách porodnosti byly například důležitým důvodem výrazného rozporu v tom, co různé modely dříve předpovídaly pro světovou populaci v roce 2100. Tyto výsledky naznačovaly rozpětí od 8,8 miliardy do téměř 11 miliard na konci století. „Pokud provedete i relativně malé úpravy v těchto trajektoriích porodnosti, kumuluje se to a najednou může mít velká země za 80 let o 100 milionů lidí více,“ poznamenal k tomu pro Nature Tomáš Sobotka, český populační výzkumník působící ve Vídeňském demografickém ústavu. V roce 2018 Mezinárodní institut pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) ve Vídni předpověděl, že v roce 2100 bude žít na světě přibližně 9,5 miliardy obyvatel. Ústav nyní připravuje aktualizaci, která tento odhad zvýší na 10 až 10,1 miliardy. Podle Sobotky je tato změna způsobena vyšší pozorovanou a očekávanou mírou přežití dětí v zemích s nižšími příjmy. Dalším faktorem jsou vyšší odhady míry porodnosti v některých velkých zemích, včetně Pákistánu. Demografickou „bombou“ by se mohla podle týmu autorů odhadu stát především Afrika. Na její vrub patří prakticky celý předpokládaný populační růst. Dnes má kontinent zhruba necelých 1,4 miliardy obyvatel, v roce 2100 by měl mít zhruba mezi 3 až 5,5 miliardami (interval s 95% pravděpodobností). S 50% pravděpodobností bude obyvatel Afriky více než 4 miliardy. Což by mimochodem znamenalo, že kontinent bude mít populační hustotu jako Čína nebo Česká republika (ČR má hustotu obyvatelstva 135 na km2, Čína 140). /jj/
