Nejvyšší obchodní deficit ve své historii oznámilo Japonsko za rok 2014. Tři roky po zemětřesení, po vlně tsunami, poškození jaderné elektrárny Fukušima a následném pozastavení provozu všech jaderných elektráren v zemi zažívá jeho ekonomika vskutku těžké časy. Přestože patří Japonsko v celosvětovém měřítku k zemím s nejefektivnějším využíváním energie (díky nízkému poměru využívané primární energie k HDP), zároveň patří mezi její největší spotřebitele. Dokazuje platnost pravidla, že růst životní úrovně je přímo úměrný růstu spotřeby energie. Až do havárie Japonsko částečně kompenzovalo minimum vlastních přírodních zdrojů výrobou elektřiny z jádra (až 27 %. Mělo 3. největší počet jaderných reaktorů na světě a svůj technologický rozvoj do značné míry opíralo o stále rostoucí vysokou úroveň vlastního jaderného průmyslu. Přijetí nových radikálních bezpečnostních pravidel zastavilo nejen provoz ve 48 japonských jaderných elektrárnách. Zároveň zbrzdilo i tuto technologickou expanzi. Bezprostředně po katastrofě nahradil jádro zkapalněný zemní plyn z dovozu. Náhrada jádra fosilními palivy zvedla spotřebitelské ceny, veřejný dluh a postihla distributory. Obnovený provoz dvou jaderných reaktorů Kansai Electric OHI v roce 2012 trval jen něco málo přes rok. V září 2013 se výroba energie z jádra zastavila podruhé. Nedostatek elektřiny z vlastních zdrojů vedl ke zpomalení vývozu a následné oslabení kurzu jenu způsobilo zvýšení cen dovážených energií. V současné době je Japonsko 3. největším čistým dovozcem ropy a ropných produktů na světě. V importu uhlí se řadí na 2. místo a v dovozu zkapalněného zemního plynu globální statistiku dokonce vede. /aa/
