Před několika měsíci se pod záštitou Hospodářského
výboru uskutečnila v Poslanecké sněmovně
ČR konference Energetická soběstačnost
a energetický mix ČR. V diskusi vystoupila
řada osobností, které mají co říci k perspektivám
české energetiky. Z jejich vystoupení
vyjímáme:
Mgr. Oldřich Vojíř, Ph.D., předseda Hospodářského
výboru Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR
Energetika se stává dominantním tématem.
Nejenom v Evropě, ale na celém světě. Naše
energetika má vhodný zdrojový mix. Rovněž
máme diverzifikované zdroje zemního plynu.
Dostáváme se však do období, kdy musí být rozhodnuto
o obnově jaderného a uhelných zdrojů,
které by docilovaly mnohem větší účinnosti, než
je tomu u stávajících (přes 40 %). Otázkou
navýšení dnešní kapacity. Vydat se cestou úspor
je rozumné. K diskusi je představa o 40% úspoře
k dnešní spotřebě v horizontu 13 let.
Ing. Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu
a obchodu ČR
Problémem evropské energetiky se stává
její stárnoucí infrastruktura. Na její rekonstrukci
bude třeba v příštích 20 letech vynaložit
1 bilion eur a vybudovat zdroje o celkovém
instalovaném výkonu 750 GW. Energetický
balíček EU žádá výrazné snížení emisí
skleníkových plynů (alespoň o 20 %) a zvýšení
podílu obnovitelných zdrojů energie do
roku 2020 na 20 %. Zároveň zmiňuje jadernou
energetiku jako významný bezuhlíkatý zdroj
energie. Cílem české Státní energetické koncepce
je maximální nezávislost, bezpečnost
a udržitelný rozvoj. Cíle se zatím daří naplňovat
tak, že 25 % vyrobené elektřiny se z ČR
vyváží. Kolem roku 2010 se však spotřeba
elektřiny vyrovná výrobě a vzhledem k jejímu
nedostatku v okolních státech ji nebude možné
dovést. Vláda proto rozhodla o ustavení tzv.
Pačesovy komise, která má navrhnout řešení
budoucí situace.
Východiskem nemohou být jen úspory,
i když jsou důležité. S růstem HDP roste
i spotřeba elektrické energie. Obnovitelné
zdroje (OZE) jsou v rozumné míře vhodným
doplňkem energetického mixu, avšak nikdy
nemohou nahradit „velkou energetiku“ (uhlí
a jádro). V ČR je již téměř vyčerpán potenciál
vodních elektráren. Pro větrnou energii,
ani pro fotovoltaiku nejsou u nás příliš vhodné
podmínky. U biomasy se sice počítá s výrazným
nárůstem výkonu (až 2200 GWh v roce
2010), avšak existuje nedostatek ploch pro její
pěstování. Jako řešení se jeví zvýšení výkonu
hnědouhelných elektráren (event. stavba dalších
zdrojů), výstavba plynových elektráren,
které by však zvýšily závislost na zemním
plynu z Ruska a dostavba jaderných bloků
v Temelíně, či výstavba nové jaderné elektrárny.
