Časopis eVolo už od roku 2006 zve architekty, studenty, konstruktéry i designéry z celého světa, aby se podíleli na soutěži o nejzajímavější mrakodrap. Každoroční přehlídka fantastických nápadů a atraktivních řešení oceňuje ty nejoriginálnější a taková vyznamenání jsou opravdu prestižní. Odborná porota hodnotí architektonické nápady, nové konstrukční postupy při stavbě výškových staveb, použití nejnovějších technologií, materiálů, softwarových programů, estetických hledisek a prostorových řešení. Soutěž je vlastně fórum, které zkoumá vztah mezi mrakodrapem a přírodním světem, výškovou budovou a současnou komunitou a v neposlední řadě posuzuje urbanistickou komunikaci velkých budov a město. Účastníci musejí brát v úvahu pokrok v technologiích, průzkum udržitelných systémů a nástup nových urbanistických i architektonických postupů k řešení hospodářských, sociálních a kulturních problémů současného města, včetně nedostatku přírodních zdrojů a infrastruktury. A rovněž exponenciální nárůst počtu obyvatel, znečištění životního prostředí a ekonomiku. Soutěž poskytuje účastníkům maximální volnost, aby se zapojili do projektu bez velkých omezení, a tedy se v co maximálně míře mohli zhostit skutečně tvůrčím způsobem hledání odpovědi na otázku: Jak bude vypadat mrakodrap 21. století? Jaké jsou historické, kontextové, sociální, městské a environmentální odpovědnosti těchto megastruktur? Projekt, který nyní představujeme, sice nezískal žádnou z hlavních cen, ale patřil mezi nejatraktivnější. Jde o návrh čínských architektů a jsou to: Qiu Song Kang Pengfei, Bai Ying, Ren Nuoya, Guo Shen. Projekt předpokládá inteligentní síť mrakodrapů pro pouštní krajiny. Věže by měly být postaveny obrovskými 3D tiskárnami, poháněnými sluneční energií. Základním stavebním materiálem je výhradně písek, kterého je na místě dostatek. Nemusí se tedy dovážet, což výrazné snižuje náklady i ekologickou zátěž. Obytná věž připomíná strom. Každá struktura bude mít dvě hlavní části. Horní, spirálovitá kostra, by měla být konstruována s použitím kontinuálního přenosu tažných sil, zatímco dolní bude stabilizována v zemi, obdobně jako strom držený kořeny. Konstrukce bude vybavena vodním systémem, jenž má využívat teplotní rozdíly a kondenzaci. Díky duálnímu trychtýřovitému řešení křížové ventilace podél celé budovy by ve všech interiérech měla panovat pohoda během celého dne. Projekt dostal název Písečná babylonská věž a tvoří jej skupina ekologických staveb navržených jako vědecká výzkumná zařízení a turistické atrakce v poušti. Struktury jsou rozděleny do dvou částí. První, nad zemí, se skládá z několika nezávislých struktur pro pouštní komunity, zatímco druhá je částečně v podzemí a částečně nad ní. Je propojena a vytváří síť multifunkčních koridorů. Karel Sedláček
