Pojmy automatika či automatizace se dají v poslední době považovat téměř za synonyma k podílu techniky na lidské činnosti a automatizaci i s její návaznosti na robotiku najdeme dnes už v každém oboru. Odpovědět dnes na otázku, kam další vývoj a v kterém časovém horizontu povede, není nijak jednoduché a souvisí to i s vývojem celé lidské společnosti. Jak využít technickou dokonalost s nárůstem produktivity, na kterém se automatizace výrazně podílí, zároveň i pro vytváření podmínek kvalitativně vyššího způsobu života, zajímá dnes i nejprestižnější světové ekonomy a nedávno to patřilo např. k hlavním bodům jednání letošního prestižního Světového ekonomického fóra v Davosu. To sice vyznělo optimisticky, byť na závěr s nebývale upřímným výstižným hodnocením současné ekonomiky generální ředitelkou MMF Christiane Lagardeovou: „Potřebujeme změnit způsob celosvětového růstu ekonomiky?“ Jakoby ji před očima probíhaly ceny lidské práce, jak je uvedl před časem personalista jedné z německých automobilek Horst Neumann, kdy u německé automobilky je to až 50 eur za hodinu, ve východní Evropě 11 a v Číně pod 10 eur v porovnání s klesajícími pořizovacími a provozními náklady stále dokonalejších typů robotů. Možná, že recept na úpravu nebo změnu by se pak našel v nedávno vydané ekonomické 700stránkové studii francouzského ekonoma Thomase Pikettyho s názvem Kapitál ve 21. století doplňované po technické stránce inspirací, získávanou na připravovaném mezinárodním veletrhu automatizace a mechatroniky AUTOMATICA 2016. Letošní aktuální nejen veletržní, ale i diskusní akcí s vývojovou orientací právě na trend automatizace v budoucnosti v souladu s programem, označovaným jako čtvrtá průmyslová revoluce Industrie 4.0 + Smart Factory. (První takovou revolucí podle navrhovatelů projektu se rozumí vývoj parního stroje, druhou využívání elektrického proudu, třetí počítačové technologie. Ta čtvrtá je pak spojována s představou digitální továrny v regionálním až internacionálním prostředí.) Pokud jde o účastníky samotného ekonomického fóra, neměli by k takové myšlence hledání nového způsobu růstu ekonomiky zřejmě daleko. Vždyť už na vlastní zasedání je přišel pozdravit jako vyslanec za vědu a techniku korejský asistenční robot HUBO (původně sestrojený pro odklízení trosek po živelních katastrofách). Veletrh Automatica chystá letos v Mnichově 21. až 24. června už svůj 7. ročník. Připravuje se na něj na 900 vystavovatelů, proti minulým ročníkům přibývá letos jedna výstavní hala a celková plocha dosahuje tak 66 000 m2 (minulého ročníku v roce 2014 se zúčastnilo 742 vystavovatelů ze 42 zemí, navštívilo jej na 35 000 lidí z více než 100 zemí). A co lze od nového ročníku očekávat? V trendech robotiky pokračují a dále se vyvíjejí směry k větší flexibilitě robotů, vývoji pružných bezpečnostních systémů, kooperačních pracovišť, v mnoha směrech se stírá hranice mezi průmyslovou a servisní robotikou, přibývá inteligentních technologických prostředků a pracovišť. Sedm stupňů volnosti u výrobních kloubových robotů rozšiřuje manipulační oblast robotů, provedení malých robotů se 7. osou volnosti se pohybově už co nejvíce blíží funkci lidské ruky a citlivost člověka získávají i chapadla robotů. Úspěšně pokračuje i vývoj robotických systémů pro manipulaci s prostorově neorientovanými předměty či obrobky, kde po pracovištích s fixně uspořádaným systémem se dospělo u varianty „bp3™“ z Fraunhofer Institutu IPA i k obdobnému mobilnímu systému s možností nasazení na libovolném místě výrobního procesu. V tomto oboru nás bude na veletrhu reprezentovat pražská firma Blumenbecker Prag, vystavující v rámci své mateřské firmy. Rozšiřuje se nabídka vhodných nástrojů pro průmyslové zpracování obrazu, přibývá inteligentních servisních robotů a systémů strojového vidění 3D a prostřednictvím senzorů a aktuátorů se roboty stávají i kyber-fyzickými systémy. Na veletrhu samozřejmě se nemají předvádět jen průmyslové roboty, své místo tu má celá šíře automatizace v nejrůznějších odvětvích, včetně medicíny, kde se naše zdravotnictví může pyšnit poměrně vysokým počtem nasazených operačních robotů už i třetí generace daVinci. Značná pozornost bude v souladu se záměry EU a programu SPARC věnována servisním robotům včetně asistenčních se zaměřením na zdravotní a pečovatelské aplikace, které se představí i cestou workshopů. A v oboru medicíny se očekává např. i nový pohled na dvojí funkci exoskeletů, humánní i k podpoře výkonnosti se zhodnocením výsledků tříletého projektu EU Robo-Mate. A v neposlední míře jde o poodhrnutí pohledu na pokrok ve vývoji při řízení a ovládání robotů myšlenkou. Nedávná tisková konference zástupců Mnichovských veletrhů v Praze poskytla na základě statistiky Mezinárodní federace robotiky i některá zajímavá data, demonstrující konjunkturu na trhu průmyslových robotů s uvažovaným procentním růstem v letech 2016 až 2018 kolem 12 %. V současné době je ve světě instalováno na 1,5 mil. těchto výrobních jednotek, prognóza do roku 2018 předpokládá nárůst až na 2,3 mil. při optimální variantě ekonomického vývoje s případnou rezervou při globální ekonomice s mírnějším průběhem investic. Samotná roční světová produkce průmyslových robotů představovala v roce 2015 na 264 000 jednotek, v České republice poslední data z roku 2014 vykazují 1533 instalovaných robotů, ale výhled do roku 2018 při 20% ročním přírůstku roste už na 3500. Rozdílná je intenzita nasazení průmyslových robotů v jednotlivých zemích. Nejhustší síť má Korea s téměř 500 roboty na 10 000 výrobních pracovníků, následují Japonsko 314 a Německo 292, USA jsou 7. se 164 jednotkami a Čína na 28. místě s 36 jednotkami. Světový průměr je 66 robotů a na této úrovni se přibližně drží Česká i Slovenská republika (oproti stavu na konci roku 2011, kdy Česká republika byla ještě pod světovým průměrem s počtem 37 robotů, v roce 2013 se umístila už přesně na průměru s 58 roboty a pro rok 2015 se přehoupla již nad pomyslnou laťku průměru). Absolutně největší počet instalovaných robotů je ale v Číně (asi 60 000), která je dnes pro roboty největším trhem, následuje Japonsko (30 000) a dále pak USA, Korea a Německo. Další informace k připravovanému veletrhu lze získat na adrese www.automatica-- munich.com/de/ nebo na www.expocs. cz brněnské s. r. o. Expo-Consult+Service, která Mnichovské veletrhy v České republice zastupuje a navíc poskytuje pro veletrh řadu užitečných služeb, které si lze tak připravit s dostatečným předstihem /jš/
