Tým z univerzity v Rio de Janeiro (Pontifikální katolická univerzita) se spojil se společností Pix4D, která se zabývá skenováním, a s kanadskou firmou Aeryon vyrábějící bezpilotní letadla. Jeho členové společně zkoumali obří sochu Krista, symbol tohoto velkoměsta a možná celé Brazílie. Výsledkem je přesný 3D model. Dron Aeryon řízený z tabletu a vybavený kamerou nebyl ve vzduchu déle než 20 min, a přestože ten den foukal silný vítr, pořídil 3500 záběrů sochy i okolního prostředí. Fotogrammetrický software Pix4D spojil pořízené obrázky dohromady a vytvořil 3D model pomocí 134,4 mil. bodů. Jako první přišel s myšlenkou postavit na kopci Corcovado obrovskou sochu kněz Pedro Maria Boss v roce 1859 a měla původně zobrazovat brazilskou princeznu Isabele. Nápad na dlouhou dobu však zapadl a vynořil se znovu až se 100. výročím vyhlášení nezávislosti země. Realizaci takového projektu pomohl jiný nápad – vybudování železnice k vrcholu hory. V roce 1921 objednala výstavbu sochy, nyní už Krista, arcidiecéze v Riu de Janeiru. Základní kámen položili roku 1922 a o rok později vybrali v soutěži projekt brazilského inženýra Heitora da Silvy Costy. Po pečlivých přípravách začala stavba v roce 1926. Socha ve stylu art deco vysoká 30,3 m a vážící 1145 t je však dílem francouzského sochaře polského původu Maximiliena Paula Landowského. Slavnostně ji odhalili 12. října 1931 jako památník brazilské nezávislosti na Portugalsku, vyhlášené roku 1822. Je ze železobetonu, kromě vnějších vrstev, pro které projektant Heitor de Silva Costa vybral mastek, jenž má trvalé vlastnosti a snadno se opracovává. Na vrchol se lze dostat nejstarší elektrifikovanou tratí v zemi, na níž namísto původních 220 schodů vedou od roku 2003 eskalátory a výtahy. Do roku 1994 byl Vykupitel nejvyšší sochou Ježíše na světě, poté jej překonal monument Krista Svornosti v bolivijské Cochabambě. Nápad na měření Krista Spasitele je starší, ale až teď jej bylo možné uskutečnit díky nejmodernějším technologiím. Digitalizace pomocí bezpilotních letadel se stává účinným nástrojem i v dalších projektech v jiných částech světa. Například švýcarská společnost sensefFly už před dvěma lety tímto způsobem mapovala jeden z nejslavnějších alpských vrcholů. Několik bezpilotních letounů kroužilo kolem Matterhornu a vytvořilo 3D mapu s vysokým rozlišením. Na rozdíl od kvadrikoptér, které měřily Krista Spasitele, použili v Alpách tzv. létající křídla o rozpětí 96 cm vyrobená z tvrzené plastické hmoty. Tím se dosáhlo hmotnosti pouhých 700 g včetně palubní elektroniky s 16megapixelovým fotoaparátem. Na jedno nabití mohou křídla létat asi 45 min. To by samozřejmě nestačilo k letu až na vrchol hory. Někdy se proto startovalo ve výši 4478 m nad mořem, v jiných částech pohoří vzlétla měřicí technika z nadmořské výšky 3260 m. Pro změření Matterhornu, který s nadmořskou výškou 4478 m je zároveň také sedmou nejvyšší horou Alp, bylo třeba celkem 11 letů, při nichž kamery pořídily přes 2200 snímků. Výsledek obsahuje 300 mil. bodů. /ks/
