Změna klimatu ovlivní i Alpy.
V budoucnu sotva bude v nižších
polohách lyžařských oblastí dostatek
sněhu. Hranice dostatečného
množství sněhu v těchto oblastech
se zvýší z dosavadních 1200 m na
1500 m. Od začátku osmdesátých
let rychle ubývá množství sněhu
ve výšce pod 1300 m. K tomu
přistupují horká léta jako v roce
2003 a dlouhá období sucha jako
na podzim 2005. Ten rok byl nejteplejším
rokem na severní polokouli
od začátku zaznamenávání
povětrnostních dat v polovině 19.
století.
Ústav pro výzkum klimatických
následků v Postupimi vypracoval
sedm scénářů, které odhadují vzestup
průměrné teploty v Evropě na
2,1 až 4,4 oC v příštích 50 až 80
letech.
Světová klimatologická rada uvádí,
že nejdůležitějším je stanovit
ekonomické důsledky, poněvadž
nepřijedou zimní turisté. Změny
v přírodě je obtížné předpovědět.
Některým druhům stromů by vyšší
teploty svědčily, jiné druhy by
poškodily. Splní-li se scénáře zmíněné
rady, bude v polohách pod
1300 m méně sněhu, zatímco ve
výškách nad 2500 m lze očekávat
dokonce více sněhu než dnes, poněvadž
celkem spadne více srážek.
Sníh roztaje dříve než nyní, jara
budou stále teplejší. Méně sněhu
v nízkých polohách způsobí, že se
rozšíří lyžařské oblasti směrem do
výšky.
Glaciologové předpokládají, že většina
alpských ledovců téměř úplně
roztaje do roku 2100. Podle studie
organizace Greenpeace bude se tání
dále zrychlovat. Tání ledovců může
vést ke katastrofálním záplavám způsobeným
ledovcovými jezery především
ve vysokohorských oblastech.
Lesy se budou dále rozšiřovat
v důsledku změny ve využívání půdy.
Jelikož se zemědělství v Alpách stále
méně vyplácí, mohou stromy získat
zpět volné plochy a chránit údolí před
lavinami. V důsledku sušších a teplejších
let zvýší se nebezpečí lesních
požárů. /sk/