Především vývozce dnes trápí výkyvy kurzů koruny vůči
euru a dolaru. Zatímco v minulosti pouze vývoj měnových
kurzů s napětím sledovali, dnes se snaží na případné
negativní výkyvy připravit a aktivně se jim brání.
Jak se zajistit proti
výkyvům měnových kurzů?
Vhodnými nástroji jsou různé
typy zajištění například v podobě
měnových opcí, forwardů nebo
swapů. „Vývozci se zajišťují, aby
si v kontraktech zafixovali takový
měnový kurz, se kterým mohou
v klidu počítat a přizpůsobit mu
své podnikání. Řada z těch, kteří se
nezajistili již vloni, dnes o zajištění
velmi aktivně uvažuje a čeká, až se
koruna dostane na úroveň nad 24,50
korun za euro, aby zajišťovací kontrakty
sjednali. Kdo se proti kurzovému
riziku zajistil v minulosti,
letos na tom velmi dobře vydělal,“
říká Magda Mišeková z investičního
bankovnictví Komerční banky.
Počet firem, které využívají vysoce
propracovaných instrumentů investičního
bankovnictví, podle Mišekové
narůstá. „Zvýšený zájem je patrný
především v oblasti zajišťování.
Exportéři se sice začali zajišťovat
proti posilování české koruny již
před několika lety, ale v posledních
dvou letech nastal trend zajišťovat
se proti kurzovým rizikům dokonce
na několik let dopředu.“
Posilování koruny se dotýká
i běžných spotřebitelů a malých
podnikatelů, nikoli jen velkých
firem a exportérů. Řada z nich měla
dlouho pocit, že když drží dolar,
euro nebo švýcarský frank, má
v ruce skutečnou a dlouhodobou
hodnotu. Jenže jak koruna dlouhodobě
posiluje, stala se tato úvaha
mylnou. „První polovina letošního
roku byla v podstatě, kromě několika
korekcí, jen volným pádem eura
vůči koruně. V takovém případě
je lepší finanční majetek v eurech
proměnit na české koruny a zhodnocovat
koruny. Euro má sice lepší
úroky, jenže rozdíl je minimální
a úrokové zisky nepokryjí ztráty,
které vznikají oslabením zahraniční
měny,“ dodává Mišeková.
Exportéři reagují na výkyvy kurzu
kurzovním zajištěním. Smysl kurzového
zajištění nalézají především
v tom, že si zajistí hodnotu
budoucího inkasa. Typickou metodou
je forward. Boom v zajišťování
vrcholil loni. Letos už i ti
nejotrlejší vývozci ztratili nervy
a začínají se zajišťovat na hodnotu
kolem 23 korun za euro.
Kdy se zajistit?
Celá řada vývozců zatím čeká na
příhodnou hranici kurzu, kdy koruna
mírně oslabí, a oni využijí vhodného
okamžiku k zajištění. Kde je ovšem
ta příhodná hranice kurzu, kdy
zajišťovací kontrakt sjednat? „Pro
každou firmu je příhodná hranice
někde jinde. Často se na nás obracejí
klienti se žádostí o zajištění na
co nejvyšším kurzu EUR-CZK. To
se samozřejmě snažíme splnit, ale
vždy je velmi těžké odhadnout, zda
daná chvíle je ta pravá nebo může
nastat ještě příhodnější okamžik,“
uvádí Mišeková. Firmy by neměly
brát forvardy a opce jako spekulační
instrument, na kterém chtějí
vydělat. „Pokud si například uzavřete
roční forwardy na prodej eur
za 23,3 korun za euro a za rok bude
kurz 25 korun, budete muset uzavřít
své pozice a proděláte na každém
euru 1,7 koruny. Pokud ale takovou
operaci firma bere jako zajištění,
je to ochrana, za kterou něco platí.
Firma si tak kupuje jistotu, že
za rok či jiné období bude schopna
nakoupit či prodat cizí měnu v určitém
rozmezí kurzu,“ uvádí Mišeková.
Firmy, které se zajistily proti
výkyvům kurzu již v minulosti, na
tom při letošním prudkém posílení
koruny velmi dobře vydělaly. Jsou
exportéři, kteří se zajistili při kurzu
27 nebo 28 korun za euro – a dnes
po prudkém propadu eura tento
kurz stále inkasují.
„Zvýšený zájem je patrný především
v oblasti zajišťování.
Exportéři se sice začali zajišťovat
proti posilování české koruny
již před několika lety, ale
v posledních dvou letech nastal
trend zajišťovat se proti kurzovým
rizikům dokonce na několik
let dopředu,“ říká Magda Mišeková
z investičního bankovnictví
Komerční banky.
Jak zhodnotit volné
peníze?
Většina podniků má na svých
účtech krátkodobě volné peníze.
Obvykle volí spíše konzervativní
formy zhodnocování s minimálním
rizikem. Oblíbené jsou například
depozitní směnky, u kterých se
zhodnocení pohybuje podobně jako
u úrokové sazby. Na mezibankovním
trhu. Záleží na tom, jaké periodě
firma peníze zhodnocuje.
„Je rozdíl, zda byly peníze investovány
na jeden den, na tři měsíce
nebo na celý rok. Roční zhodnocení
u depozitní směnky se obvykle
pohybuje kolem 3,5 procenta.
Poměrně často se využívá jednodenní
depozitní směnka, protože
se firma maximálně snaží využít
peníze, kterými momentálně – ještě
před platbami – disponuje. V tomto
případě je sazba zhodnocení kolem
tří procent. Je to velmi pružná forma
rychlého a bezpečného zhodnocování
v rámci vlastního cash
flow,“ doplnila Magda Mišeková.
Dealingové operace jsou vhodné
pro podniky s velkými finančními
obraty a podniky, které řeší otázky
zajištění devizového či úrokového
rizika, zhodnocování likvidity nebo
obchodují s komoditou a chtějí se
zajistit. Všechny operace dealingu
se prakticky šijí na míru – banka
při jejich navržení vychází z částky,
doby splatnosti a míry rizika,
kterou je firma ochotna podstoupit.
„Obvykle nesou klienti riziko pohybu
ceny, neboť se jedná o dlouhodobé
investice na několik let. Jsou ale
také instrumenty, které lze například
po třech měsících odprodat
minimálně za 100 procent původní
ceny. Firma tak dostává garantovaný
krátkodobý čistý výnos,“ uvádí
Mišeková.
Pokud má firma volnou likviditu
v korunách a zároveň je exportérem,
může dosáhnout vyššího
zhodnocení korunových zdrojů
s vazbou na vývoj devizového trhu.
Pokud například koruna oslabí, což
je pro exportéra příznivé, dostane
nižší zhodnocení svých korunových
zdrojů. Pokud naopak koruna posílí,
dostane vyšší výnos ze svých likvidních
prostředků. Většina řešení,
která se exportérům nabízejí, jsou
kapitálově garantovaná. To znamená,
že exportérům nehrozí ztráta jistiny.
Firma by se proto měla snažit
optimalizovat veškeré své finanční
toky a nedívat se příliš zjednodušeně
pouze na zhodnocení svých
finančních prostředků.