Plastics Europe (www.plasticseurope.org) je
jedna z vůdčích evropských průmyslových asociací
s centrálou v Bruselu s členskou základnou
více než 100 firem, vyrábějících primární plasty.
Členové pokrývají 90 % trhu plastů v EU27 plus
Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Turecko.
Své aktivity rozvíjejí i spoluprací se zpracovateli
plastů (EuPC – www.plasticssonwectors.cu) a výrobci
strojů pro zpracování plastů a kaučuků (EUROMAP
– www.euromap.org.
Logo souvisí se skutečností, že žádná jiná materiálová
skupina nedoznala tak dynamický rozvoj jako
plasty. Vždyť první průmyslové plasty se začaly vyrábět
počátkem třicátých let minulého století, první
vyrobená miliontá tuna ve světě byla překročena
v roce 1949 – pro zajímavost dnes to množství vyrábí
a spotřebovává samotná Česká republika. V rekordním
roce 2007 bylo vyrobeno na světě 260 milionů
tun plastů a hranice 300 milionů se zdála na blízku,
neboť průměrný roční růst v období 1970–2006 se
pohyboval okolo 6 %. Ocel zaznamenala v témže období
průměrný roční růst o 2 %. Krizové roky 2008
a 2009 postihly i výrobu plastů, když v roce 2008
došlo na světě k poklesu výroby plastů o 6 % a další
pokles v roce 2009 bude znám později. Některé
země krize nepostihla, když např. Čína zaznamenala
i v roce 2008 růst výroby plastů o více než 10 %.
Evropa se podílí 25 % na světové výrobě plastů.
Celý evropský plastikářský průmysl počínaje výrobou,
přes zpracování, recyklaci a výrobu strojů zaměstnává
1,6 milionů lidí v 50 000 firmách s obratem
více než 300 miliard eur.
Spotřeba plastů v EU27 + Norsko a Švýcarsko poklesla
v roce 2008 o 7,5 % na 48,5 milionů tun.
Česká republika spotřebou 100 kg plastů na hlavu
patří mezi vyspělé země – průměr v centrálních a východních
státech je poloviční. Nejčastěji používanou
aplikací plastů v Evropě je obalový průmysl s průměrným
podílem 38 %.
Plasty hrají signifikantní roli v udržitelném rozvoji,
když napomáhají rozvoji společnosti, přispívají
k vyšší zaměstnanosti a mají ekologické přínosy. Přibližně
16 % aplikací plastů je natolik inovativních, že
je nelze nahradit tradičními materiály.
Více než 50 % všech výrobků v Evropě je baleno
ze pomoci plastů. Před 10 lety byla průměrná hmotnosti
obalů o více než 28 % vyšší než dnes. Takto se
ušetřilo 1,8 mil. tun hmoty. Navíc 1,5 mil. tun plastů
obalů se může znovu využít – recyklací nebo spálením.
Studie německé Společnosti pro výzkum obalového
trhu zjistila, že kdyby dnešní plastové obaly
byly nahrazeny tradičními hmotami, zvýšila by se
průměrná hmotnost obalů čtyřikrát, spotřeba energií
o 50 % a náklady na balení by se zdvojnásobily.
Při transportu výrobků balených do skla se na kamionu
přepravuje 36,2 % hmotových obalu a pouze
63,3 % hmotových vlastního produktu. U obalů
z plastů činí hmota obalu pouze 3,5 % hmota produktu
se tak zvyšuje na 96,5 %
PET láhev s vodou o objemu 1,5 litru má stejnou
hmotnost jako skleněná láhev s polovičním objemem
vody. Transport citlivých potravin v chladicích
kamionech je energeticky nejefektivnější při použití
izolačních přepravek z pěnového polystyrenu.
Tentýž plast lze úspěšně aplikovat pro udržení tepla
v teplých kapalných produktech.
Velkou předností plastů je skutečnost, že pro jejich
výrobu se spotřebovává pouze 4 % světové spotřeby
ropy, přínosy z jejich aplikací z hlediska úspor energií
a snížení exhalací CO2 jsou násobně vyšší – např.
u izolací z pěnového PS je to 150násobek. Po skončení
jejich různě dlouhé životnosti, od dní v obalovém
sektoru po desetiletí ve stavebnictví, lze plasty
výhodně zhodnotit.
V nové směrnici EP a Rady ES č. 98/2008 o odpadech
z 19.11.2008 jsou z hlediska plastů důležité
tyto části:
Definice recyklace jako operace opětovné využití
plastových odpadů na produkty, materiály nebo látky
aplikované pro stávající nebo jiný účel.
Pětistupňová hierarchie v řízeném využití odpadních
plastů, a to:
? prevence vzniku odpadů
? opětovné využití v jiných oblastech
? recyklace
? energetické využití
? skládkování
Minimální limity do roku 2020 pro využití
domovních odpadů, včetně plastů ve výši 50 %
hmotnostních a 70 % hmotnostních pro stavební
a demoliční odpad.
Minimální účinnost pro spalovací zařízení odpadů
60 %. Tuto podmínku splňuje pouze 1/3 ze
stávajících 420 spaloven odpadů v Evropě. Porovnávací
studie životního cyklu prokazují, že
spalování je environmentálně šetrnější než skládkování,
které má enormní dopad na životní prostředí
zejména na lidské zdraví.
Výrazně se potlačuje skládkování plastů. Dle
studie Švýcarské konzultační firmy Prognoz z roku
2007 by se mělo docílit snížení exhalací CO2
o 27 %, pokud se dosud skládkované odpady recyklovaly
nebo energeticky využily.
