Donald Trump a jeho administrativa představili svůj návrh rozpočtu pro fiskální rok 2018. V oblasti vědy a výzkumu přinesl očekávané škrty v klimatickém výzkumu a jeden nečekaně velký škrt ve výzkumu medicínském. Návrh rozpočtu pro fiskální rok 2018 (který ovšem začíná už letos, 1. října) má zhruba 60 stran a zahrnuje pouze nemandatorní výdaje. Nepatří do něj tedy například výdaje na velké zdravotní a penzijní programy (tj. Medicare, Social Security), které tvoří zhruba dvě třetiny rozpočtu USA (ten celý má 3900 mld. dolarů). O nich bychom se měli více dozvědět v květnu, kdy bude nová administrativa představovat další rozpočtové návrhy a doplní informace do stávajícího návrhu. Návrh zachovává celkovou výši výdajů a navrhuje navýšení vojenského rozpočtu o 10 procent, tedy zhruba 54 mld. dolarů. Protože výše rozpočtu má zůstat stejná, navýšení bezpečnostních výdajů musí být logicky vykoupeno škrty jinde, včetně civilního výzkumu. K největším škrtům by mělo dojít u Národního ústavu zdraví (NIH). Ten by podle návrhu měl přijít zhruba o 18 procent svého celkového rozpočtu, tedy o 5,8 z necelých 32 mld. dolarů, což je zhruba stejná úroveň jako před 15 lety. NIH má na starosti výhradně zdravotnický výzkum a v posledních dvou letech se dočkal navýšení rozpočtu. Má podporu jak mezi demokraty, tak republikány a pro rok 2018 měl od zákonodárců předběžně slíbené 2 mld. dolarů navíc. Škrty v rámci NIH se mají podle administrativy soustředit na snížení „nepřímých nákladů“ na výzkum (i u nás se často říká „overhead“). Jednoduše řečeno, univerzity dostávají zvláště kromě peněz na výzkum i peníze na provoz a nákup vybavení, aby bylo výzkum kde a na čem provozovat. Částky se pohybují mezi 10 a 100 procenty výzkumných prostředků, průměr je zhruba kolem jedné třetiny. V roce 2016 totiž NIH celkem vyplatil 16,9 mld. dolarů na výzkum a k tomu 6,4 mld. ve zmiňovaných nepřímých nákladech. Univerzity se jich budou vzdávat těžko, a obejdou se bez nich rovněž těžko. Snaha o škrty v rozpočtu NIH se bude každopádně prodávat nelehko. Biomedicína má velký potenciál a investice v jiných částech světa (třeba v Číně) rostou. Snížení podpory s sebou nese riziko zaostání USA v této oblasti, což spolu s mírou politické podpory pro NIH na Kapitolu znamená, že v této podobě přes zákonodárce největší pravděpodobností neprojde. Co se dalo čekat Druhý největší škrt by měl podle návrhu čekat Agenturu na ochranu životního prostředí (EPA), což se asi dalo čekat. Má přijít o 31 procent celkového rozpočtu (tj. o 2,5 mld. dolarů na celkem 5,7 mld.), vědecký rozpočet by se z půl miliardy dolarů snížil na polovinu. Týkalo by se to zřejmě výzkumu v celé řadě oblastí, od administrativou kritizovaného výzkumu klimatických změn přes výzkum kvality ovzduší a vody až po bezpečnost chemikálií. Zhruba 900 mil. dolarů, tedy pětinu svého výzkumného rozpočtu, by ztratilo Ministerstvo energetiky (DOE). V jeho rámci by došlo k relativně malému poklesu celého rozpočtu (o cca 5,6 procent, tj. 2,8 mld.), ale k přelití peněz z výzkumu a jiných částí především na správu a vývoj jaderného arzenálu USA, který pod toto ministerstvo spadá. Úplně by měla v rámci DOE zmizet například agentura ARPA-E, která ročně rozdělovala zhruba 150 mil. dolarů. Etablovala se podle vzoru vojenské agentury DARPA, známé podporou ambiciózních projektů, např. prvních závodů autonomně řízených vozů či soutěží robotů. Stejně jako vojenská sestřička i ARPA-E investuje do ambiciózních projektů, které mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale mohly by mít velký dopad. Prezidentem Trumpem jmenovaný šéf DOE Rick Perry grantovou agenturu založenou Obamou nedávno na Twitteru chválil jako příklad programu klíčového pro další rozvoj americké ekonomiky, ale je otázkou, zda má skutečně chuť a politický kapitál ji ubránit. Vědy a výzkumu by se dotklo i snižování prostředků Ministerstva obchodu (Ministry of Commerce), pod které spadá Národní úřad pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration čili NOAA). Škrty na tomto ministerstvu, které by mělo přijít o cca 13 procent rozpočtu, tedy 1,5 mld. dolarů, se týkají v první řadě NOAA. A celkem předvídatelně především jejího výzkumu atmosféry a rozpočtu na výzkum a návrh případných opatření proti následkům změny klimatu, například zvyšování hladiny moří. Téměř bez vesmírných škrt ů Prakticky beze změn je rozpočet NASA – podle návrhu by měl klesnout jen o 1 procento (tj. cca 0,1 mld.) Škrty se týkají především vzdělávání a dálkového sledování Země, tedy vypouštění a provozu satelitů určených ke sledování naší planety. Bílý dům výslovně navrhuje zrušit plán navržený administrativou Baracka Obamy na „odtažení“ asteroidu blízkého Zemi na oběžnou dráhu naší planety. NASA se má více soustředit na výzkum vzdálenějších těles – urychlení by se mohl dočkat program letů k měsíci Jupiteru Europa. A v návrhu jsou také zachovány 3,7 mld. dolarů na další vývoj nosiče SLS a lodě Orion pro cestu k Měsíci či Marsu. V případě NASA tedy návrh rozpočtu představuje spíše jen změnu priorit – ale i to může někdy bolet, jak ukazuje jeden detail. Návrh mimo jiné škrtá 1,2 mil. dolarů na zajištění provozu a spojení se satelitem Dscovr. Ten byl vypuštěn v roce 2015 a nás má varovat před případnými slunečními bouřemi, pořizuje snímky Země z velmi výhodné pozice a – což také může hrát roli – je do značné míry duchovním dítkem bývalého Clintonova viceprezidenta Al Gora (proto se mu někdy říká GoreSat). Dscovr je jediná družice s kvalitním fotoaparátem v postavení, ze kterého zachytí jediným záběrem prakticky celou polokouli. Což mimo jiné znamená, že její snímky mají značnou hodnotu pro astronomy pátrající po planetách u jiných hvězd. Ti si na jejich základě postupně staví databázi toho, jak by obyvatelné planety mohly vypadat na snímcích našich teleskopů, kde se objeví nejspíše jako jeden jediný pixel. Něco přes milion dolarů ročně se nezdá být za takový výsledek špatná cena (a to nemluvíme o dalších možných využitích snímků a dalších dat ze satelitu). Na závěr zmiňme jedno důležité opomenutí: v návrhu chybí zmínka o grantové agentuře NSF (National Science Foundation), která má roční rozpočet 7,5 mld. dolarů. Nevíme jistě, zda to znamená, že v rozpočtu této zákonodárci obou stran oblíbené nadaci se škrtat nebude, ale nezní to jako nepravděpodobná spekulace. Klíčové ovšem je, že návrh rozpočtu je právě jen návrh, který nemá žádnou legislativní váhu. Peníze v americké politice rozděluje Kongres a bez jeho rozhodnutí se žádné změny nestanou. Navíc rozpočet by v současné podobě vyžadoval podporu i některých demokratů, a to se nestane. Výsledek tedy bude vypadat nejspíše zcela jinak. Pokud se vůbec k nějaké dohodě dojde, a situace nedopadne jako v letošním fiskálním roce, kdy USA fungují provizorně na základě rok starého rozpočtu.
