Jak vymáhat dluhy?

Hovoříme-li o dluzích a jejich vymáhání, máme většinou na mysli zadlužení jednotlivců. Neprávem stojí poněkud stranou pozornosti problémy menších, ale i velkých firem s nesplacenými fakturami a jinými pohledávky. Úvodem bychom měli ocitovat z tiskové zprávy fakt, že vloni činily pohledávky za domácnostmi 88 % objemu všech pohledávek předaných inkasním agenturám v roce 2011. Potvrdil se tak pokračující trend růstu pohledávek za domácnostmi B2C (Business to Customer) na úkor pohledávek za podniky B2B (Business to Business). Podíl pohledávek za podniky se v meziročním srovnání snížil z 25 na 12 %. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu inkasního trhu v České republice provedeného Asociací inkasních agentur ve spolupráci se společností Ernst & Young. Inkasní agentury zpracovaly během loňského roku v České republice pohledávky v objemu 30 mld. Kč (25 mld. Kč v roce 2010). České firmy přitom v nejistých ekonomických podmínkách nadále zefektivňují svou činnost a na rozdíl od období před krizí, kdy menší dluhy často ani nevymáhaly, dnes dávají pohledávky inkasním agenturám velmi brzy po době splatnosti. A právě na toto téma jsme hovořili s Cyrilem Moresem, členem asociační rady Asociace inkasních agentur a zároveň jednatelem společnosti Creditreform. ? Kolik firem se nachází v platební neschopnosti? V roce 2011 je zaznamenáno celkem 6753 insolvenčních návrhů na podnikatele, které byly podány na cca 5900 firem. Jeden insolvenční návrh může být podán na jednu firmu vícekrát. Toto číslo je ovšem pouze špička ledovce. Řada věřitelů na vymáhání pohledávek často rezignuje, neboť není ochotna nést náklady se soudním, respektive insolvenčním řízením. Odhaduji, že celkový počet firem v platební neschopnosti by mohl být 8 až 9krát vyšší, což by odpovídalo i průměrné „úmrtnosti“ a nedobytnosti pohledávek. Podle ČNB byla míra defaultu bankovních pohledávek u nefinančních podniků kolem 5 %. ? Jaké je porovnání s rokem 2010? Počet insolvenčních návrhů v roce 2011 vzrostl ve srovnání s rokem 2010 o 51 %. Hlavní podíl na tomto růstu mají fyzické osoby nepodnikatelé, ale zanedbatelný není ani nárůst u právnických osob, kde počet insolvencí vzrostl o 21,5 %. Ačkoli v roce 2011 rostl ve většině firem objem zakázek a ekonomická situace firem se po krizových letech 2008 – pololetí 2010 stabilizovala, je, navzdory očekávání, počet firem v insolvenci ve srovnání s rokem 2010 výrazně vyšší. Proti tomu v období 2010/2009 činil meziroční nárůst insolvenčních návrhů u právnických osob jen necelých 6 %. ? Který kraj je na tom nejhůř? Nejvyšší počet insolvencí na 1000 registrovaných firem byl v roce 2011 v Moravskoslezském kraji. Následují kraje Olomoucký a Jihomoravský. Nejlepší ekonomická situace firem je již tradičně ve Středočeském kraji, výrazný pokles insolvencí zaznamenali v Plzeňském kraji. Dalším rokem pokračuje i pokles insolvencí v hlavním městě Praze, která je s 2,02 insolvencemi v roce 2011 na osmém místě v pořadí krajů dle počtu insolvencí. Naopak razantní nárůst počtu insolvencí na 1000 firem (o 122 %) zaznamenali v Ústeckém kraji. ? A podle odvětví? Z jednotlivých odvětví je nejvíce firem v insolvenci v oboru papírenského průmyslu a již tradičně v oboru těžby a chemického průmyslu. Naopak zlepšení je zřejmé u firem v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb a v dopravě. I zde přepočítáváme insolvenční návrhy na celkové množství registrovaných firem. ? Jak se řeší insolvenční návrhy? U právnických osob je situace po prohlášení úpadku řešena dvěma způsoby: konkurzem nebo reorganizací. Na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. Celkový roční počet konkurzů stále mírně roste. V roce 2011 došlo proti roku 2010 ke zvýšení počtu konkurzů o 11 %. Meziroční nárůst 2010/2009 činil jen 3,09 %. Od ledna 2008, kdy vstoupil v platnost Insolvenční zákon, je počet konkurzů stále rostoucí. Přesto však počet prohlášených konkurzů nedosahuje úrovně z přelomu tisíciletí. To souvisí i se změnou metodiky zákona, kdy v případě nedostatku majetku není prohlášen konkurz. Vedle tradičně problémových oborů jako je nákladní doprava a stavebnictví, se konkurzy rozšířily i do dalších oborů, např. do oblasti obchodu s pohonnými hmotami, restaurací a stravování nebo prodeje hutního materiálu. Největší firmou, která v roce 2011 vstoupila do konkurzu, je SAZKA. Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 milionů korun. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. Od počátku platnosti insolvenčního zákona (leden 2008) bylo do konce roku 2011 soudem povoleno celkem 58 reorganizací. ? Jaké jsou hlavní příčiny? V případě insolvence firmy se jedná o jistou formu úmrtí - většinou bohužel firmy končí svůj životní cyklus až tehdy, kdy nejsou schopny splatit své závazky. Příčiny nárůstu počtu firem s finančními problémy jsou asi zřejmé. Jednak je to zhoršená zakázková situace spojená s ekonomickou recesí, obtížnější dostupnost bankovních úvěrů, dále horší dobytnost vlastních pohledávek,nedostatečné kapitálové vybavení českých podniků a délka trvání činnosti firmy a její velikost. Obecně můžeme říci, že jsou k insolvenci náchylnější firmy mladé (existující 1-2 roky) a menší (počet zaměstnanců do 10 lidí). ? Které způsoby vymáhání dluhů volí podniky? Většinou interními silami. To znamená, že s dlužníkem jednají lidé z obchodního úseku, z účtárny nebo vedení. Větší firmy již standardně využívají i outsourcované služby, čili externí správu pohledávek. Mnohdy se firmy přímo obracejí na právníky. U malých a středních podniků se často setkáváme s nedostatečnými nebo zkreslenými představami, jak by se pohledávky měly vymáhat. Na inkasní agentury se tyto firmy často obracejí až ve fázi, kdy je pohledávka již nedobytná, přitom sami se snažili věc „řešit“ několik měsíců - samozřejmě neúspěšně. ? Existují ještě vzájemné zápočty jako počátkem 90. let? Ano, ale setkáváme se s nimi spíše výjimečně. U této formy mimosoudního vyrovnání je nutná dobrá komunikace ze strany dlužníka, která mnohdy chybí. ? Kolik podniků využívá služeb inkasních agentur? V ČR je to zhruba 10 % malých nebo středních firem, v západoevropských zemích je toto číslo daleko vyšší. ? A úspěšnost? Postupy jsou voleny podle výše, stáří a bonity pohledávek. Nejbonitnější pohledávky stačí vymáhat administrativní cestou (písemné upomínky, telefonáty, SMS urgence apod.), hůře dobytelné dluhy vyžadují osobní návštěvu dlužníka nebo soudní/exekuční řízení. Úspěšnost je závislá na více faktorech. Nejvíce na stáří pohledávky a výši. Nižší pohledávky se vymáhají snáze. Průměrně se B2B pohledávky daří řešit mimosoudní cestou v 50 – 70 % případů.