Jak to vypadá s podnikovým vývojem a výzkumem v EU?

Zvyšování technické úrovně je jednou z hlavních priorit evropské ekonomiky. Evropská komise si pro systematické sledování a analýzy informací z této sféry zřídila informační systém IRIM (Industrial Research Investment Monitoring). První zpráva shrnula informace o záležitostech investic do technického rozvoje v 500 organizacích zahrnutých do statistického srovnání investic do výzkumu a vývoje (VaV) v roce 2004 - EU Industrial R?D Investment Scoreboard 2004. Společnosti byly rozděleny na tři kategorie: intenzivní s podílem investic na obratu větším než 5 % , střední s podílem 2 až 5 % a nízké s menším podílem než 2 %. Organizacím bylo rozesláno 500 dotazníků, ale vrátilo se pouze 95 (19 %). Nejvíce dotazníků přišlo od chemiků, farmaceutů a biologů. Zbytek respondentů zahrnuje celou nomenklaturu od financí po potravinářství. Malý počet vrácených dotazníků z jednotlivých sektorů a skutečnost, že značná část informací byla získána ve formě volně stylizovaných odpovědí, omezuje možnost zobecnění studie Investice do VaV v největších společnostech Evropské unie v příštích třech letech porostou v průměru tempem okolo 5,8 % ročně. Organizace s nejvyšší intenzitou předpokládají, že v příštím roce vynaloží na výzkum a vývoj 9 % z obratu, ale v následujících rocích to bude jen asi 6,5 %. Růst podílu výdajů na VaV očekávají i firmy s průměrnou a podprůměrnou intenzitou investic. Tempo růstu rozpočtu v příštím roce očekávají v průměru 5,5 % ale v dalších rocích až 8 %. Tento optimismus se projevuje v 16 ze 22 zkoumaných sektorů. Hlavní zaměření investic je do nových produktů a služeb. Dále to je vytváření nových technických příležitostí, a také změny v úrovni obratu a zisku firmy. Nejméně působící motivace jsou změny v ceně práce a získávání kvalifikovaných techniků. Nejčastějším zdrojem financování jsou vlastní prostředky, následované daňovým zvýhodněním a dotacemi z veřejných fondů. Firmy v sektorech s vyšší intenzitou výdajů na VaV relativně více využívají akciový trh a rizikový kapitál. Respondenti považují z hlediska umístění investic do VaV za nejdůležitější faktory dostupnost kvalifikovaných techniků, přístup ke speciálnímu know-how, přístup na trhy a předvídatelnost právního prostředí. Nejméně závažné jsou náklady práce a veřejné zakázky na inovované produkty. Dvě třetiny respondentů považují ekonomické prostředí EU za nejlepší pro investice do VaV. V tomto směru jsou nejatraktivnější země Německo, Británie a Francie. Mimo EU mají vysoké hodnocení USA, Čína a Indie. V průměru jsou společnosti poněkud optimističtější ve výhledu růstu VaV za oceánem než v Evropě. Jednoznačně pozitivní je očekávání růstu v Číně a Indii. Zpráva uvádí, že v průměru 15 % společností zadává VaV mimo firmu. Z toho dvě třetiny do jiných organizací a jedna třetina do veřejných výzkumných institucí. Tento obraz je víceméně nezávislý na intenzitě investování do vývoje. Nicméně, u firem ze sektorů s vyšší investiční náročností VaV je vymísťování (outsourcing) poněkud více rozšířeno. Vzhledem k malé odezvě dotázaných firem, vybraných do pilotního projektu analýz z tabulek statistického srovnávání za rok 2004, byl proveden průzkum u dalších 499 firem z 10 sektorů. Výsledky dosud nejsou k dispozici, ale měly by být brzy zveřejněny. Jakmile je získáme, přineseme stručnou informaci v TT. Bližší údaje o tomto průzkumu najdete také na http://iri.jrc.es