Jak si vedl náš letecký průmysl v nadějném roce 2011

Pro jedno z nejdůležitějších odvětví našeho průmyslu, průmysl letecký, se rok 2011 stal nadějí pro výrobu českých letadel. Zřejmě brzy skončí éra investic do tohoto oboru jen s jejich minimálním návratem. Tento článek je zaměřen na rozhodující organizace a nezmiňuje několik desítek malých leteckých podniků, které se podílejí na vývoji a výrobě stovek našich exportovaných ultralehkých a lehkých typů, spolupracují s podniky zmíněnými v tomto článku a v některých případech spolupracují se zahraničními leteckými organizacemi. Vzhledem k významu leteckého průmyslu a jeho podpory zvyšování kvality českého strojírenství by měla vláda jeho rozvoj sledovat a více podporovat. VÝZKUMNÝ A ZKUŠEBNÍ LETECKÝ ÚSTAV VZLÚ se etabloval v roce 1922 s cílem soustředit letecký výzkum a zkušebnictví do jednoho centra. Svou úlohu plní i po restrukturalizaci. Naše podniky vyvíjející a vyrábějící letadla potřebují nezbytnou spolupráci přednostně v takové oblasti jako je mechanická pevnost letadel a jeho částí, se zkušebnami dynamické a statické pevnosti s technikou měření a zpracování signálů z většího množství tenzometrů. VZLÚ poskytuje pomoc leteckým podnikům teoretickými a experimentálními pracemi i v dalších oborech zahrnujících aerodynamiku, letecké vrtule, motory, hydrauliku, klimatotechnologii, konstrukce, nové konstrukční materiály, kompozitní technologie. Díky odbornému vedení v čele s generálním ředitelem Ing. Josefem Kašparem rozšiřuje spolupráci s dalšími obory českého průmyslu, jehož naléhavým potřebám přizpůsobuje využití svého teoretického a experimentálního výzkumu. Specifikum VZLÚ pro Českou republiku spočívá i v tom, že pro řadu dalších průmyslových oborů představuje technický předvoj jejich odborné činnosti v oblasti volby konstrukčních materiálů, přístrojové techniky, v metodách konstruování a v provádění zkoušek některých významných dosažených výsledků. Proniknout mezi dodavatele, kteří poskytují své služby ve výzkumu a vývoji předním světovým leteckým výrobcům, je velmi obtížné. VZLÚ si tyto pozice získal díky aktivitám v oblasti výzkumných a vývojových programů finančně podporovaných Evropskou komisí. VZLÚ dnes řeší zhruba desítku projektů spadajících do 7. rámcového programu EU. Za zmínku stojí např. úspěšně dokončený projekt ALCAS (Advanced Low Cost Aircraft Structures), zaměřený na vývoj pokročilých kompozitních dílů pro různé konstrukční části dopravních letadel. Velmi významný je rozsáhlý projekt z oblasti leteckých proudových motorů s označením LEMCOTEC (Low Emissions Core-Engine Technologies), ve kterém VZLÚ spolupracuje například s firmou Rolls-Royce. AIRCRAFT INDUSTRIES Úspěšný Aircraft Industries (Let Kunovice) vyrábí a dodává ve stále zvyšovaném počtu modernizovaná dvoumotorová turbovrtulová letadla L-410 pro 19 cestujících do zemí v Evropě, Jižní Americe, Asii a Africe. Od roku 1969 bylo vyrobeno více než 1100 těchto letadel. Nová éra Letu Kunovice začala v roce 2005 příchodem společnosti PAMCO INT v čele s Ing. Pavlem Vachem. Vzniká podnik pod názvem Aircraft Industries. Jeho generální ředitelkou byla v roce 2008 jmenována Ilona Plšková. Společnost Ural Minning and Metallurgical Company (UGMK) z Ruské federace vlastní 51 % akcií Aircraft Industries a česká obchodní společnost PAMCO zbylých 49 %. Podnik prochází rozsáhlou restrukturalizací. Se sériovou výrobou jeho letadla typu L-410 se počítá od roku 2015. Podstatně zdokonalená varianta L- 410 UVP-E20 je dodávána od roku 2008 s vestavěnou moderní digitální avionikou. Rozsáhlou modernizaci L- 410 podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR financováním vývojového projektu MOSTA. Tyto náklady na vývoj nepoškozují republiku. Začínají být vyrovnávány přínosem z produkce modernizovaného letadla. Potřební specialisté jsou vychováváni ve vlastní letecké škole. Počet pracovníků Aircraft Industries se neustále zvyšuje. Marketingový průzkum potvrzuje zvětšující se zájem světového trhu o nová L- 410. Reálná je představa zvýšení roční výroby v blízké budoucnosti na více než 20 strojů. Čistý zisk podniku i v době hospodářské krize se každoročně zvyšuje. Zdokonalování L-410 se děje ve dlouhodobé spolupráci v kooperační výrobě s více českými leteckými podniky a ve vývojových pracích s Leteckým ústavem VUT Brno a s VZLÚ v Letňanech. Ze zahraničních partnerů lze jmenovat především firmy Honeywell, Universal a Garmin. Stoupající zájem o nyní vyráběné letadlo L-410 je způsoben dlouhodobě ověřenou užitečností jeho koncepce pro regionální dopravu, spolehlivostí jeho provozu i ve velmi nepříznivých povětrnostních podmínkách a snadnou údržbou. AERO VODOCHODY 2011 založené v roce 1919 vyrobilo za 90 let existence více než 11 000 letadel. Od roku 1961 začíná éra našich proudových cvičných vojenských letadel světové kvality, kterých bylo vyrobeno více než 6000. Tento program byl ukončen výrobou podzvukových stíhaček L-159 vybavených moderními zbraňovými komplexy pro českou armádu. Aero je letecká firma se všemi relevantními oprávněními v oblasti leteckého vývoje, výroby a servisu a poskytuje kompletní služby pro civilní a vojenské programy zahrnující vývoj, výrobu a prodej letadel a dále údržbu, opravy, pozemní a letové zkoušky, výcvik a logistickou podporu. K předním zákazníkům Aera patří americký výrobce vrtulníků S-76 a UH-60 Black Hawk Sikorski Aircraft Corporation, kterému bylo v rámci spolupráce dodáno více než 300 vrtulníků. Spolehlivými zákazníky jsou dále italský výrobce vojenského transportního letadla C-27J Spartan Alenia Aeronautica, společnost Sonaca, se kterou Aero spolupracuje ve vývoji a výrobě náběžné hrany křídla nového letadla CSeries kanadské firmy Bombardier, francouzská firma Latecoere a strategický partner Armáda České republiky. Aero začíná spolupracovat s brazilskou firmou Embraer (třetím nejvýznamnějším světovým výrobcem letadel) na vývoji a výrobě vojenského transportního letadla. EVEKTOR Připomínáme, že jde o podniky dva: Evektor, spol. s.r.o. je konstrukční a vývojová firma vyvíjející letadla a spolupracující se Škodou Auto na vývoji automobilů. Podnik Evektor-Aerotechnik a.s. je dceřinou firmou Evektoru a zabývá se výrobou a prodejem lehkých letadel EuroStar a SportStar. Účast na náročných programech byla umožněna vysokou kvalifikací jeho pracovníků prokázanou řešením napěťových a deformačních analýz zatěžovaných objektů a simulačního modelování. Významná byla spolupráce s podnikem Aero Vodochody při vývoji stíhačky L-159 a malého dopravního letadla AE 270 Ibis. Evektor se úspěšně angažoval v řadě zahraničních spoluprací. Například vypracováním prototypové dokumentace malého dopravního letadla Raven a výrobou jeho prvního prototypu. Zkušenosti s pracemi na leteckých konstrukcích byly využity při pevnostním řešení konstrukcí osobních automobilů. Podnik řízený Ing. Jaroslavem Růžičkou vstoupil úspěšně mezi letecké podniky ve složitém období nejen pro letecký průmysl. V současné době vyrábí Evektor ročně 70 lehkých sportovních letadel EuroStar (ULhmotnost 450 kg za letu) a Sport- Star (LSA-hmotnost 600 kg za letu). Ve spolupráci s Leteckým výzkumným ústavem VUT Brno byl ukončen vývoj čtyřmístného sportovního letadla VUT-100 Cobra podstatně modernějšího ve srovnání se sportovními letadly vyráběnými dříve v Moravanu. Nadějí budoucnosti Evektoru je malé dopravní letadlo EV-55. Na vývoji tohoto stroje se s dalšími 17 podniky pracovalo od roku 2004. Projekt iniciovala Asociace leteckých výrobců a formou grantů jej finančně podporovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Historický první vzlet tohoto moderního letadla se uskutečnil 24. června 2011. Byl dokončen první letový prototyp a další dvě prototypová letadla jsou ve výrobě. Prototyp č. 2 je určen pro pevnostní zkoušky. Toto letadlo s vynikajícími letovými vlastnostmi se dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney dosahuje rychlosti 408 km/h, je pro 9 až 14 cestujících nebo 1800 kg nákladu, má max. vzletovou hmotnost 4600 kg, dolet 2200 km a vnitřní využitelný objem kabiny 12,7 m3. Nyní se uskuteční náročný certifikační proces osvědčující, že letadlo může být využíváno komerčně. Podnik předpokládá, že první zákazník převezme stroj v roce 2014. Především je uvažováno o zákaznících ze států Jižní Ameriky, Ruské federace a Asie. Otevřený zůstává náročný problém výroby. Evektor hledá partnery pro výrobu nového stroje. Upřednostňuje silného partnera s tím, že část produkce letadla EV-55 by se uskutečňovala v Kunovicích v hale, kterou je třeba postavit. Budoucí produkce Evektoru je velkou nadějí našeho leteckého průmyslu. Současně je třeba zajistit též podmínky pro výrobu již zmíněného letadla VUT 100 Cobra. Zavedení produkce nových letadel vyžaduje kvalifikovaný marketing i podporu státu. ULTRALEHKÁ A LEHKÁ LETADLA LETECKÉ AMATÉRSKÉ ASOCIACE ??LAA?? Před působením světové ekonomické krize se ročně vyrábělo 500 ultralehkých a lehkých letadel, tedy nejvíce na světě. Nyní je to ročně přibližně 300 s konstrukcí soustavně zdokonalovanou využitím kompozitů a moderní avioniky. Zvyšuje se bezpečnost jejich provozu a prodlužuje dolet. Usilovná kvalifikovaná činnost prezidenta LAA Jana Brskovského a jeho spolupracovníků se zaměřuje na export ultralehkých a lehkých letadel zdokonalováním marketingu. To umožňují dokonalejší technické parametry a jejich příznivější ceny. Podařilo se prosadit, že lehká letadla (hmotnost 600 kg za letu) byla zařazena do kategorie ELSA umožňující jejich provoz v České republice (dříve pouze v USA). LETECKÝ ÚSTAV FAKULTY STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ VUT V BRNĚ Vzdělává odborníky pro české letectví, je složen ze čtyř samostatných oborů: Stavba letadel, Provoz letadel, Letecká škola VUT, Centrum leteckého a kosmického výzkumu. Poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru Letadlová technika a v bakalářském studiu specializaci Profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorandské studium ve specializaci Stavba a provoz letadel. Vedení Leteckého ústavu vedle základních pedagogických povinností se spolu se studenty a doktorandy podílí na vývoji letadel především respektováním oborů aerodynamika a pevnost. Nejprve to byl projekt čtyřmístného sportovního letadla VUT 100 Cobra, jehož vývoj byl úspěšně dokončen v roce 2004 v těsné spolupráci s realizátorem projektu podnikem Evektor. V současné době je ukončen projekt bezpilotního letadla MARABU, které již úspěšně uskutečnilo letové zkoušky. Vyvíjejí se jeho další varianty. U tohoto letadla byly využity nejmodernější kompozitové výrobní technologie a speciální avionika. Prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc., ředitel Leteckého ústavu, vytvořil pro tuto instituci moderní koncepci vzdělávání leteckých odborníků zahrnující i vývoj prototypů letadel. ÚSTAV LETADLOVÉ TECHNIKY NA FAKULTĚ STROJNÍ ČVUT V PRAZE Tento ústav úspěšně vedený doc. Ing. Lubošem Janko, CSc., zajišťuje výchovu a vzdělávání nových leteckých odborníků a realizuje rozsáhlou odbornou činnost pro potřeby letecké praxe. Nabízí vysokoškolské studium oboru návazného magisterského studia Letadlová technika se zaměřením na stavbu letadel nebo letecké motory. Dále se studenti mohou věnovat dvěma oborům doktorandského studijního programu Dopravní stroje a zařízení a Provoz na řízení letecké dopravy. Ústav disponuje velice schopným týmem akademických pracovníků a doktorandů. Dlouhodobě se zabývá problematikou vývoje, konstruování a bezpečnosti ultralehkých a lehkých letadel. Vedle nosného programu řeší projektování letadel a pohonných jednotek s využitím prostředků CAD a CAM, problémy aerodynamiky a mechaniky letu, zabývá se leteckými vrtulemi, experimentální aerodynamikou atd. Příkladem spolupráce s podniky je např. pozemní zkouška dynamických parametrů letadla, jako jsou vlastní frekvence a vlastní tvary kmitání, které slouží jako vstupní data pro flatrovou analýzu, která stanoví, při jaké rychlosti letadla dojde za letu k samobuzenému netlumenému kmitání jeho konstrukce. Taková zkouška byla provedena v Kunovicích, na malém letadle ALTO české firmy Direkt Fly. Přenosné měřicí zařízení a jeho program jsou dílem pracovníků Ústavu letadlové techniky ČVUT. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.