Celý svět se velmi rychle mění. Turbulence změn se zvyšuje. Mění se klima, hranice států, rozpadají se státy, mění se geopolitika, životní styl i technologie. Co nás čeká? Kdy co přijde? Je možné prognózovat trendy vývoje? Jak se na ně nachystat? Co bude tím hlavním byznysem za několik let? O technologických trendech se málo píše a mluví. Je moudré se do nastupujících trendů zapojit včas. Jaká je úspěšnost předpovědí? Co odborníci a novináři prognózám vyčítají? Jejich nízkou úspěšnost, která se někdy blíží nahodilosti: 50 na 50. Problémem prognóz však tolik není, zda se předpověděné události stanou, či nikoliv, ale kdy se stanou. Když si procházíte předpovědi vývoje technologií za posledních 150 let, většina předpokládaných objevů a vynálezů se splnila. S úspěšností cca 70 %. Co však v předpovědích kulhá více, to je předpověď doby – času, kdy se věci stanou. Má však cenu kvůli tomu zavrhovat prognózy? Nemá.1 Současné megatrendy Žijeme v době megatrendů, obklopují nás. Některé začínají, jiné vrcholí, další odeznívají. Které to jsou? Tzv. generace Y (narození po roce 1980) výrazně mění životní styl. Žení se a vdávají později, často žijí singl, kupují si malé byty, sdílejí auta, hojně využívají aplikace typu P2P, Airbnb a Uber, střídají firmy i profese či podnikají, hodně cestují a na rozdíl od generace X mají mnoho věcí a hodnot relativních. Tomu všemu se přizpůsobují výrobci a poskytovatelé všeho možného. Žijeme v éře tzv. chytrých telefonů, na nichž je asi 80 % mladých lidí závislých. Téměř všichni lidé na světě si dělají selfíčka. Vrcholí využívání sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn apod. Šíří se obsese ve využívání animací fotek ve formátu GIF. Podle italského profesora Umberta Galimbertiho („Znepokojivý host: Nihilismus a mládež“) si mnozí mladí lidé tvoří identitu prostřednictvím sociálních sítí. Čím více „lajků“ získají, tím jim roste status a sebevědomí. Bez toho se cítí ubozí a jako nuly. To je také trend a obzvlášť masový. Roste využívání YouTube pro učení, zábavu i poučení. Kdekdo z mladých lidí chce být „youtuberem“, za velké peníze vytvářet videoblogy a stát se celebritou. Dalším všeobjímajícím trendem, který rychle roste, jsou cloudová úložiště. Většina lidí a organizací svěřuje svá nejtajnější data úložištím dat, do nichž je prý možné se nabourat, i když se tvrdí, že nikoliv. Internet věcí je megatrendem, který je v počátcích. Internet propojí pomocí čipů téměř všechny věci okolo nás, zvláště v domácnosti a na pracovištích. Je to podstata Průmyslu 4.0 a života 4.0. Zvykáme si na tzv. kryptoměny, které se zdají být výborným investičním prostředkem (např. bitcoin apod.) a v několika regionech i začínajícím platidlem. Wi-Fi – už jen málokde se připojujeme k internetu kabelem. Megatrend Wi-Fi nás zcela obklopil a zdá se být na vrcholu – jako naprostá samozřejmost. Životní prostředí: všichni se starají o nové vychytávky pro své mobily, ale téměř nikdo se nestará o to, že rychle ubývá orné půdy. A to rozlohou – v ČR o 15 ha denně, nebo ztrátami vrstev ornice, která mizí nesprávným zemědělstvím – ornici odnese vítr či déšť. Nenávratně. Jeden cm ornice se prý tvoří až sto tisíc let. Nehledě na to, že každý den vymizí 50 druhů zvířat či rostlin. Mezi začínající megatrend patří elektromobily, auta na vodík a pokusy s autonomními automobily. Bude to dlouhý trend, po několik desetiletí, než za padesát let zcela ovládne trh. Mezi rodící se megatrend patří robotizace a hluboké strojové učení – kybernetika. Strojové učení je podoblastí umělé inteligence, zabývající se algoritmy a technikami, které umožňují počítačovému systému „učit se“. Roboty budou upgradovány člověkem a zároveň se budou sami učit svou zkušeností – viz Siri, Watson a další roboti. Megatrendy a slabé signály budoucích trendů Některé vynálezy a inovace mají život jepičí – například způsoby záznamu a nosiče pro zaznamenávání dat se vyvíjely od magnetické pásky přes disketu, CD, DVD až po dnešní „flešky“. V průběhu dvaceti let na chvíli zazářily a ztratily se. Některé objevy a vynálezy se však v průběhu dějin staly průlomovými a zásadně ovlivnily život lidstva. Například vynález kola, brýlí, střelného prachu, periodické soustavy prvků, parního stroje, fotografie a filmu, antibiotik, automobilů, elektřiny, žárovky, elektromagnetických vln, rádia, televize, letadel, počítačů, internetu, mobilů, nanotechnologie apod. Dopředu těžko říci s jistotou, který budoucí objev nějakého principu či vynálezu bude mít tak zásadní význam. Přesto se pokusím to odhadnout. Chceme-li predikovat budoucnost firem, měli bychom vzít v úvahu tzv. silné i slabé signály budoucích trendů. Trendů, které zásadně ovlivní lidstvo na dlouhou dobu. Je jich celkem šest: robotizace, umělá inteligence, nové materiály a bezodpadová výroba, využívání kvantové fyziky a solární energie a nový typ baterií. Jak k tomu dojde? 1. Robotizace. Roboty už jsou ve výrobě docela běžné. Nejvíce v automobilovém průmyslu. Přibývá jich tak rychle, že z aritmetického přírůstku se brzo stane přírůstek geometrický. Roboty nejprve nahradí všechny opakující se a předvídatelné činnosti, které lze algoritmizovat. Tedy zmizí všechny referentské pozice a práce mnohých specialistů. Další generace robotů se bude učit a získávat zkušenosti (kybernetika). Tím postupně předčí člověka s jeho schopnostmi. Roboty přeberou většinu rozhodovacích a řídicích pravomocí. Odhaduji, že asi čtvrtá či pátá generace robotů–androidů bude kreativní a budeme s nimi moci rozebírat Shakespearovy sonety a filozofovat nad Platonovými spisy. Jak za sebou půjdou další a další generace? Odhaduji, že té první generace, která se masově rozšíří a která bude zvládat ošetřovatelství starých lidí či dělat recepční, se masově dočkáme za sedm až deset let. Pak je možné očekávat, že každé dva až tři roky přijde nová – o řád lepší – generace robotů (možná podle obdoby Moorova zákona). 2. Umělá inteligence. Souvisí s předchozím bodem. Umělá inteligence nemusí mít vzhled robota, jenž se podobá člověku. Je to neurální síť, která se neustále zdokonaluje. Vždyť už dneska má IBM k dispozici UI pod jménem Watson, který vyhrál znalostní soutěž „Jeopardy!“, což je obdoba našeho „Riskuj“. Dnes má Watson našlápnuto k několika specializacím, hlavně ve zdravotnictví. Watson, který byl ve vývoji 14 let, si od roku 2011 připsal zakázky za cca 100 milionů dolarů. Nyní prý software pracuje „jen“ s 256 GB paměti místo 15 TB, které potřeboval k triumfu nad lidskými soupeři. Očekávání IBM jsou přesto veliká. Už za tři roky, v roce 2018 by měl Watson firmě vydělávat miliardu dolarů ročně. V roce 2023 by to mělo být už 10 mld. dolarů ročně, řekla v IBM její šéfka Virginia Romettyová. Podle Wall Street Journal to znamená, že půjde o nejrychleji rostoucí divizi v celé historii společnosti. IBM to zřejmě stále považuje za možné, a proto posiluje postavení projektu Watson v rámci celé firmy. Umělá inteligence zřejmě předstihne rozšiřování robotů – humanoidů, protože její vývoj a šíření se spíše podobá šíření počítačového programu a tvůrci nemusí řešit tak obtížné věci, jako je chůze robota do schodů, vaření jídla, stlaní postele či tanec na parketě.2 3. Nové materiály a bezodpadová výroba. Jde o naprosto průlomové inovace – rozšíření 3D tisku a vytváření předmětů pomocí nanorobotů. 3D tisk se šíří tak rychle, že již nelze pochybovat o tom, že naprosto změní tvář světa, protože z modifikovaného odpadu a běžných surovin dokáže vytisknout cokoliv – domy, silnice, mosty, auta, nábytek, potrubí, letadla i rakety (raketový motor už je vyzkoušen). 3D tiskárny začínají tisknout orgány a části těla, jídlo, oblečení – cokoliv. Za pět let se bezodpadová technologie rozšíří tak, že mnoho firem, zvláště stavebních, zkrachuje. Odhaduje se, že za cca pět let se začnou šířit „nanotovárny“ s nanoroboty, které budou skládat atom k atomu a molekulu k molekule a skládat tak předměty s předem definovanými vlastnostmi včetně povrchové úpravy. Postupně zanikne těžba surovin, výroba polotovarů, jejich obrábění, nátěry a jiné povrchové úpravy. Díky tomu zanikne mnoho, velmi mnoho firem. Zatím tomu věří málokdo, ale bod zlomu se odehraje okolo roku 2025. 4. Využívání kvantové fyziky. Již dnes si organizace mohou za 10 mil. dolarů koupit tzv. kvantový počítač D:Wave, který má tisícinásobný výpočetní výkon. Zatím si jej může dovolit Google, Facebook, Apple, Amazon, NASA apod. Avšak se zvyšující se produkcí budou kvantové počítače zlevňovat. Díky nim a kvantovým čipům se změní celý svět. Najednou budeme chápat dříve netušené i nepoznané a nepochopitelné oblasti, protože kvantový svět je neuvěřitelný a naprosto odlišný od toho newtonovského. Vždyť například kvantová biologie je nekonečnou studnicí poznání o přírodě i nás samotných. 5. Masové využívání solární energie. Podobně jako se překotně šíří 3D tisk, velmi rychle se vylepšují i solární články. Zkuste si udělat tzv. inovační evoluční mapu fotovoltaiky a baterií, jak rychle v posledních letech přicházejí dílčí i skoková vylepšení. Již nyní byly veřejnosti představeny dva revoluční typy: skleněné3 a ve spreji. Nemotorné a velké panely již nemusí hyzdit střechy, ale solárními panely se mohou stát všechna okna a dveře domů a budov. Mohou jimi být i solární tašky na střechách. Je pravda, že přesklení všech budov na Zemi může být obtížné, ale energetická ostrovní nezávislost stojí za to. Navíc nové okenní tabule se zabudovanou fotovoltaikou se mohou na ta stávající lepit či budou mít podobu polymerové fólie. Díky tomu všemu se rychleji přestanou využívat fosilní paliva a zvyšovat CO2. Zřejmě mnohem účinnější bude fotovoltaika ve spreji.4 Zvýší se tím využitelnost energie, protože tím můžete nastříkat celé domy vně i zevnitř. Princip už byl vyvinut, na pulty bude putovat ještě tak dva roky. 6. Superbaterie. Oba nové principy budou potřebovat nový typ baterií, které dlouho podrží všechnu nashromážděnou energii ze dne na noc a z léta na zimu. Připravuje se několik nových principů, uvidíme, který se nejvíce osvědčí. Synergické působení Představte si, že všechny současné megatrendy půjdou ruku v ruce spolu a budou se navzájem ovlivňovat a vytvářet nečekané synergie. Předpovídá se obrovský nárůst bohatství celé společnosti (P. Diamandis, „Hojnost“), vymýcení mnoha nemocí, dramatický pokles zaměstnanosti, změny volebního systému a demokracie, zlepšení životního prostředí, odstranění mnoha problémů lidí, zánik řady odvětví a mnoha oborů, vznik nových oborů a odvětví. Šéf vývoje Googlu Ray Kurzweill predikuje, že v roce 2045 dosáhne technologický vývoj tzv. bodu singularity, kdy technologie radikálně změní vývoj lidské civilizace. Technologický pokrok s sebou přináší i jev v podobě tzv. technologické nezaměstnanosti, jehož vliv můžeme de facto vnímat již od dob, kdy se člověk naučil používat pěstní klín. Technologickou nezaměstnanost tak nelze vnímat jako ryze nežádoucí jev, ba naopak. Lidstvo prý spěje k tomu, že lidé budou pracovat jen tehdy, když se budou chtít realizovat či pomáhat druhým. Co s tím můžete dělat ? Při predikování budoucnosti nemůžeme používat extrapolaci současnosti do budoucnosti, protože bude naprosto jiná. Mám zkušenost, že manažeři umějí predikovat pouze vývoj dílčích jevů a situací. Při svých kurzech strategického a kreativního myšlení (MBC) i při výuce manažerů v MBA programech zjišťuji, že málokdo (jeden z dvaceti) umí hledat vzájemné synergické efekty. Tedy vyjádřit, jak jednotlivé prvky (klima, teroristé, migrace, rozpad států, pandemie, exponenciální technologie, lokalizace místo globalizace, hnutí slowfood, ničení přírody apod.) na sebe vzájemně působí a jaké výsledné synergické efekty vytvoří. Samozřejmě záleží na pořadí, v jakém události nastanou. Pokud chcete odhadnout vývoj ve svém odvětví a celkovou situaci ve světě, trénujte strategické a kreativní myšlení. Podle studie IBM (2010) celkem 60 % z 1 541 oslovených CEO uvedlo kreativitu na prvním místě jako svou nejdůležitější kompetenci a mnozí z nich si najali trenéry inovační kreativity.
