Jak riskantní je geotermální energie?

Předmětem zvýšeného zájmu se vskutku stává geotermální energie. Tento podzemní zdroj tepla je důležitý i pro naše sousedy v Německu. Ernst Huenges z Geologického výzkumného ústavu v Postupimi vysvětluje, proč a jaké možnosti skýtá: Geotermální vodní zdroj nelze bohužel určit předem. Při každém hlubinném vrtu je nutno se připravit, že na vodu narazíme. Lhostejno, zda jde o bublinu anebo o vodní hladinu pískovcové vrstvy. Tekutina je zpravidla pod tlakem. Proto hovoříme o napjatém vodním horizontu. n Jak lze zjistit, zda je určité území pro geotermii vhodné? Existují předběžná zkoumání i s ohledem na možné vedlejší účinky? Kvůli průzkumu cílového území se provádí geofyzikální prospekce a dodatečné vrty. Zde ovšem nutno počítat s různými formami geotermální energie: existuje geotermie podpovrchová, jež se omezuje na vrchní zemní vrstvu a využívá její teplo. Blízko k povrchu jsou však teploty relativně nízké. Proto třeba uvažovat o technologiích pro zvýšení teploty. Kupříkladu prostřednictvím elektrického tepelného čerpadla je nosič energie stlačen a jeho teplota se zvedne na úroveň vhodnou pro vytápění. Naproti tomu hlubinná geotermie v hloubce větší než 400 m zpravidla zasáhne energetické zdroje, jejichž teploty jsou dostačující i bez nasazení tepelných čerpadel. n Můžete popsat získávání energie na bázi hlubinné geotermie? Existuje několik variant: pokud lze pramen horké vody bezprostředně hospodářsky využít, není zapotřebí mnoho dělat. Dokud se udržuje bilance tím, že se dočerpá tolik vody, kolik se těží, z geotektonického hlediska se neděje nic. Pokud však není zatím hospodářsky využitelný, je nutné energetický zdroj „stimulovat“. Do horkého podloží se napumpuje velké množství vody kvůli nalomení a roztržení horniny tak, že zůstane i při sníženém tlaku otevřené. Průchody v hornině potřebujeme, aby nosič energie mohl posléze protékat a tepelnou energii přijmout. Tyto práce jsou nárůstem tlaku v podzemí spojeny s otřesy. Umění je nyní zvládnout tento proces, aniž by došlo k větším otřesům. A na tom právě pracujeme. n Jak probíhá vrtání a jak je zajištěna vrtná jáma? Z technického hlediska je to relativně jednoduché: zařízení pracuje s vrtným dlátem, které se otáčí společně s vrtacím ústrojím. Dláto slouží k obrusu horniny, která se během výplachu dopravuje na povrch. Pokud narazí na napjatý vodní horizont, je nutné výplach nejprve zatížit. Jde o protiváhu kvůli rychlému utěsnění vrtné jámy. Funguje to, i když už voda tryská na povrch. Posléze třeba sledovat, jak se situace ve vrtné jámě vyvíjí. n Je tedy geotermie riskantní technologií? Je nezbytné rozlišovat mezi podpovrchovým teplem a hloubkovou geotermií: v Německu funguje více než 170 000 zařízení, která pracují bez problémů. Čistě statisticky posuzováno je podíl problematických projektů zanedbatelně malý. Pokud by byl projekt špatně připraven a řízen (bez dodržování příslušných standardů), pak to samo o sobě nemá z geotermií nic společného. Basilej, nebo Landau ve Falcku, kde v blízkosti geotermické elektrárny došlo k zemětřesení, jsou něco jiného. Patří k hlubinným typům. V tomto případě je zapotřebí další výzkum. Landau nás překvapilo: poprvé během provozu zařízení došlo k seizmickým aktivitám. Po zkušenostech z Basileje zase víme, že by se v tektonicky zatížených oblastech se současnými technologiemi vrtat nemělo. Hlubinná geotermie je určitě proveditelná. Musíme se ale ještě lecčemu naučit. S působením geotermického výměníku tepla v podzemí je seizmicita spojená vždy. Doposud dosáhla maximální síly škály stupně 3. Když dojde v této magnitudě k otřesům, následuje rána a obyvatelé se leknou. Nebezpečí však nehrozí. Geotermie se využívá již přes 100 let. Nikdy nedošlo k jedinému neštěstí, které by ohrozilo lidské životy, nebo zapříčinilo katastrofální škody. n Závěrem: kolika procenty se geotermální energie podílí na výrobě energie v Německu? Můžeme od ní očekávat i nějaké kogenerační efekty? Geotermální energie slouží především k získávání tepla. Proud vyrábějí jen některá zařízení. Dlouhodobou strategií budeme moci pokrývat až 5 % spotřeby. Může být připojena kdykoli, bude-li to zapotřebí, podobně jako uhelná elektrárna. Každá 5. budova v SRN se v současnosti kvůli úsporám přizpůsobuje pro napojení na odběr podpovrchové geotermie. Popisovaná technologie je již konkurenceschopná a tvoří standard při stavbě nových objektů. Při sanaci starších budov, které jsou dnes v Německu největším odbytištěm moderních energetických technologií, se naproti tomu využívá hůře a ještě chvíli potrvá, než se prosadí i tam. /eb/ Zdroj: Handelsblatt