Už od objevu grafenu v roce 2004 vědci mluví o tom, že by tento materiál měl zvládnut i supravodivost. Jinak řečeno, že by měl být schopen vést elektrický proud s nulovým odporem. Až doposud se to ale zdařilo výhradně s dopováním cizorodými látkami anebo s umístěním grafenu na supravodivý materiál. To sice nejsou úplně špatné nápady, ale takový postup obvykle zbaví grafen některých jeho cenných vlastností. Supravodivost v grafenu nedávno probudili badatelé z britské Univerzity v Cambridgi, které vedli Angelo Di Bernardo a Jason Robinson. Dokázali to tak, že grafen vystavili působení materiálu z oxidu praseodymu, ceru a mědi (PCCO). Tento oxid pochází ze třídy supravodivých materiálů kuprátů, které obsahují komplexy aniontů mědi. PCCO vykazuje obstojně prozkoumané elektronické vlastnosti a badatelé byli s pomocí řádkovací tunelové mikroskopie schopni rozlišit supravodivost v materiálu PCCO od supravodivosti pozorované v grafenu. Supravodivé materiály jsou dnes hojně využívány v řadě rozmanitých technologií. Například generují mohutná magnetická pole, která jsou klíčovým prvkem technologie magnetické rezonance nebo třeba maglevů, vlaků levitujících na magnetickém polštáři. Také je možné supravodivé materiály použít ke stavbě úsporných elektrických rozvodů nebo zařízení, která uchovají energii po miliony let. Supravodivý grafen by mohl přinést ještě další nevídané aplikace. Badatelé naznačují, že by se mohl uplatnit například v nových typech supravodivých kvantových zařízení pro extrémně rychlé výpočty. Výzkum Di Bernarda, Robinsona a spol. rovněž ukázal, že grafen bude možné využít výrobě zařízení podobného tranzistoru pro využití v supravodivých obvodech. Supravodivost grafenu také bude možné využít v molekulární elektronice. Připojením různých molekul k povrchu grafenu mohou vzniknout nová zařízení molekulární elektroniky, kterým supravodivost grafenu poskytne zajímavé funkce.
