Elektrický proud tady vzniká reakcí vodíku s kyslíkem, která se nevybije explozí známou z hodin chemie. Oba zúčastněné plyny odděluje polymerová fólie, která umožňuje průchod jen některým elektricky nabitým částicím, čímž se poruší jejich rovnováha a vytváří se elektrické napětí. Odpadním produktem této elektrochemické reakce je jenom neškodná vodní pára. Kyslík potřebný k reakci dodává okolní vzduch, horší je to s vodíkem. Pokud se vodík převáží ve stavu plynném, je třeba ho skladovat pod vysokým tlakem (700 barů), aby nezabral příliš místa. V kapalné formě ho udrží teplota −253 °C a to zase znamená náročnou tepelnou izolaci. Problematické je nakonec i získávání vodíku. Z ekologického hlediska je nepřípustné k tomu využívat fosilní paliva a ani elektrolýza vody s využitím energie z klasických elektráren není k životnímu prostředí nikterak šetrná. Výrobu vodíku ve velkém by měly zajišťovat obnovitelné zdroje energie.
