Jedním z rozhodujících palivových
zdrojů na českém trhu je zemní plyn.
Na otázky TT odpovídají představitelé
dvou nejvýznamnějších oborových
firem u nás: Martin Herrmann,
generální ředitel RWE Transgas
a Ing. Hugo Kysilka, viceprezident
společnosti VEMEX.
n Jak hodnotíte aktuální situaci na
domácím plynárenském trhu? A jaká
je vaše predikce dalšího cenového
vývoje?
MH: Současná situace na trhu je do
značné míry ovlivněna finanční krizí,
související recesí a propadem domácího
průmyslu. Zaznamenáváme snížené
odběry. Spolu s tím také registrujeme
problémy s nezaplacenými fakturami
- u některých společností už z loňského
II. čtvrtletí. Bohužel, narůstá počet
společností, které musíme kvůli nezaplaceným
účtům odpojovat. Hůře platí
i domácnosti.
Odhadovat další cenový vývoj je
v plynárenství vždy složité. Což je dáno
proměnnými cenami ropy a ropných
produktů, od nichž se odvíjí cena zemního
plynu na světovém trhu. Ten nakupujeme
za americké dolary. Jejich kurz je
při současném kolísání koruny obtížně
predikovatelný. Přesto lze říci, že zemní
plyn v ČR bude nejlevnější na podzim,
kdy se v našich nákupních vzorcích
naplno projeví pokles cen ropy. O tom,
do jaké míry budou zákazníci RWE
v ČR těžit z tohoto pozitivního vlivu,
však rozhodne až aktuální kurz koruny
vůči americkému dolaru.
HK: Náš plynárenský trh ve srovnání
s trhem s ostatními médii je velmi živý.
V současné době probíhá řada aktivit, do
kterých jsou zapojeni všichni účastníci
trhu – od spotřebitelů, přes obchodníky
až po státní orgány. S odběrateli projednáváme
určitou změnu v komoditním
vzorci, jež se týká změny v kotacích
lehkých topných olejů (změna se týká
obsahu síry v těchto olejích). Dále jednáme
s ERU, který připravuje pro příští
období řadu změn, týkají se novelizace
vyhlášky č. 524/2006 Sb. o pravidlech
pro organizování trhu s plynem a také
nový pyramidový model pro výpočet
distribučních tarifů. V neposlední řadě
připravujeme připomínky pro MPO,
které se týkají určitých legislativních
změn a jsou spojené s proběhlou lednovou
tranzitní krizí.
Cenový vývoj, to je skutečně rébus.
Predikce vývoje se pokusím ukázat na
dvou malých grafech. Jde o prognózy
vývoje ceny zemního plynu na roky
2009-2010 při dvou kurzech dolaru vůči
koruně. Z obou grafů vyplývá, že pokles
ceny za plyn by se měl zastavit někdy
v září tohoto roku a potom bude opět
velmi pomalu narůstat. Náš předpoklad
je takový, že odběratelé by si mohli skutečně
(i v době pokračující ekonomické
krize) snížit svoje náklady právě na úkor
cen za plyn. Ale raději to zapakuji: chtělo
by to křišťálovou kouli.
Významné nové cíle pro rok 2009 si
naše společnost nevytyčuje. Pro nás je
hlavní si zachovat všechny nekontrahované
objemy s našimi odběrateli. To
vychází opět z faktu existující ekonomické
krize. Uvědomujeme si, že tímto
faktem může být zachycena řada našich
odběratelů. Pro nás je v tuto chvíli hlavní
cíl právě s nimi hledat cesty z této
krize. Samozřejmě se připravujeme na
obchodování s plynem domácnostem
a doufám, že se nám to podaří dříve než
k 1. 1. 2010.
n Co je na českém trhu zapotřebí
podle vašeho názoru zlepšit po linii
státu: věcně, organizačně, legislativně?
MH: Podnikání v energetice je spojeno
s nutností realizovat velké investice,
které mají dlouhou dobu návratnosti.
Stabilita podnikatelského prostředí je
proto pro společnosti, jako je RWE, zcela
zásadní.
Pokud jde o legislativu, pak obecně
platí, že se normy v rámci EU rychle
vyvíjejí. Doporučujeme proto zabývat
se v předkládané novele energetického
zákona pouze ustanoveními, u kterých
je změna vyžadována požadavky vyplývajícími
z již existujících směrnic. Případné
další změny navrhujeme provést
až následně v rámci budoucí očekávané
implementace třetího energetického
balíčku.
HK: První co je nutné (ani ne tak
zlepšit jako upevnit) je upevnit pozice
plynu v energetickém mixu naší země.
Všeobecně je plynárenství nejrychleji
rostoucím odvětvím energetiky ve světě.
Ověřené zásoby plynu ve světě jsou 170
bilionů m3. Plyn bude zcela určitě levnější
variantou ropy s plnou akceptací
celé EU. Navíc pokles těžby ekologicky
méně přijatelného uhlí u nás postihne
jak domácnosti, tak teplárenské společnosti.
Pozitivní význam zemního plynu
je nutno brát i vzhledem k podílu obnovitelné
energie, která má v tuzemsku
narůstat. Ale to se reálně pohybujeme až
kolem let 2020-2030. Pro mne je velkou
chybou to, že neumíme více pracovat
společně například v rámci Visegrádské
čtyřky. Dovedu si představit, že všechny
tyto země jsou schopné přijít s investičním
projektem typu vertikálního propojení
plynárenského systému, kupř. z plynovodu
Jamal z území Polska k nám, na
Slovensko a do Maďarska. Na to je ale
nutné politické rozhodnutí.
Po linii organizační i legislativní
konáme podle mne dostatečné kroky.
Proběhla dvě čtení v parlamentu týkající
se novely Energetického zákona,
bude upravena Vyhláška o stavu nouze.
V této oblasti se připravuje řada podstatných
a významných změn. Nemohu
tvrdit, že se všemi návrhy plně souhlasíme.
Máme řadu výhrad především
k využívaní podzemních zásobníků
plynu obchodníky, ale je to živý proces,
navíc velmi zajímavý.
n Proces plošné plynofikace spěje
v podmínkách ČR ke svému objektivně
limitovanému vrcholu. Kde
vidíte další možnosti racionálního
uplatnění plynu a jak k tomu přispěje
vámi řízená firma?
MH: Zemní plyn se v České republice
používá (v porovnání s ostatními zeměmi
EU) výrazně méně. Třebaže jde ve
vztahu k přírodě o nejšetrnější energii ze
všech neobnovitelných zdrojů. Možnost
růstu vidíme kupř. v dodávkách zemního
plynu pro výrobu elektřiny v plynových
elektrárnách, nebo ve zvyšování
spotřeby CNG ve veřejné i soukromé
dopravě. U domácností už není potenciál
dalšího rozvoje tak velký. Ačkoli se
nám daří ročně získávat tisíce nových
zákazníků, kteří si buď postaví nový
dům, nebo na zemní plyn jednoduše
přejdou, k žádnému dramatickému zvyšování
jejich spotřeby nedochází. Je to
dáno investicemi do zateplování a také
změnou stylu chování.
HK: Ano, plošná plynofikace je
u konce, bohužel. Je zřetelné, že řadu
existujících přípojek na plyn obyvatelstvo
nevyužívá. Pro dokreslení: z cca
1 340 000 přípojek pro domácnosti se
jich v současné době nevyužívá kolem
260 000. To je pochopitelné: kupř. vloni
při vysokých cenách ropy se cena plynu
hodně vyšplhala, ale při postupném
snižování cen za plyn by se tato situace
mohla zlepšovat.
Další možnosti uplatnění plynu jsou
především ve výstavbě nových paroplynových
cyklů. U nás s tímto programem
začíná ČEZ. Jaké jsou výhody těchto
projektů? Doba výstavby kolem 6 let.
Ve srovnání s uhelnými - 7 let, či s jadernými
- 15 let. Kratší je jen výstavba větrných
elektráren - 2 až 3 roky. Opomenout
nelze ani snížení emisí ve srovnání
s uhelnými: 10 TWh dodaných z paroplynové
elektrárny umožní ušetřit přibližně
4 mil. t CO2 oproti moderní uhelné
a oproti staré uhelné elektrárně až 8 mil. t
CO2. Paroplynové elektrárny mají rovněž
vyšší účinnost: do 60 %, oproti
45 % v případě uhelných. Poloviční
jsou rovněž (ve srovnání s černouhelnou)
investiční náklady u paroplynové
elektrárny. /uai/