Do Texasu to mají Češi daleko geograficky, mentalitou i jinak, přesto i českým médiím se v nečekané míře zalíbila jedna „lokální“ texaská energetická zpráva. A to informace o pokračující stavbě a dalších zkouškách malé experimentální elektrárny společnosti Net Power. Vlastně není divu. Za prvé je jasné, že dnešnímu mediálnímu světu dominují anglicky psaná média, která jsou tak nejčastějším zdrojem informací ze zahraničí, za druhé zprávě není možné upřít atraktivitu: jde přece o spalovací elektrárnu „na oxid uhličitý“. Zdánlivý protimluv, kterého si všimne každý, kdo se chemii a fyzice nevyhýbal s nadlidskou důsledností, není jen chytlavý, ale samozřejmě také nepřesný. Což ovšem neznamená, že by nestál za několik minut vašeho času. Superkritičtí optimisté Projekt Net Power, který vzniká ve spolupráci několika větších a menších společností, staví na jednom v energetice známém principu: superkritickém cyklu. K pohonu turbíny, která v provozu vyrábí elektřinu, se v něm používá sloučenina v tzv. superkritickém stavu. Obecně lze říci, že superkritické kapaliny mají hustotu blízkou kapalinám a viskozitu podobnou plynům. Pro pohon turbín tedy mají velmi vhodné vlastnosti (jsou dostatečně „těžké“ a přitom „pohyblivé“). Na druhou stranu mají superkritické kapaliny celou řadu velmi nepříjemných vlastností, například jde o velmi dobrá rozpouštědla. Jejich využití je nereálné, pokud nemáte k dispozici skutečně špičkové moderní materiály. Nadkritické bloky tedy stále představují prvotřídní technologii, která se díky vyšší účinnosti bude do budoucna nejspíše prosazovat stále častěji. Superkritickou může být za vhodných teplot a tlaků například i voda, v elektrárně Net Power se používá ovšem ten již několikrát zmíněný CO2 (není to unikát, superkritický CO2 chtějí využívat i jiné projekty). Koluje v do značné míry uzavřeném cyklu a tvoří více než 90 % obíhající směsi. Jen několik jednotek procent připadá na další složky, díky kterým může směs vůbec hořet. Jde o čistý kyslík (získávány ze vzduchu, což samozřejmě stojí energii) a metan ze zemního plynu, případně zřejmě i syntetický plyn (vzniká zplynováním uhlí). Protože vstupní suroviny by měly být v podstatě čisté, spalování by mělo vytvářet především vodu a další CO2. Větší část oxidu uhličitého by se po průchodu tepelným výměníkem měla vracet na začátek cyklu, aby znovu posloužila. Přebytečný plyn vzniklý spalováním údajně půjde snadno oddělit a bude mít dostatečnou čistotu a tlak, aby jej bylo možné bez potíží využít pro jiné účely od sycení nápojů po natlakování do ropných vrtů pro zvýšení jejich produkce. A to údajně bez dodatečných nákladů a snižování účinnosti, které jsou nepříjemným důsledkem jinde zkoušených technologií zachycování tohoto plynu. Provoz Net Power přitom není koncipován jako kombinovaný cyklus, jak je běžné u prakticky všech moderních elektráren spalujících zemní plyn (využívá jen tzv. Brayton-Joulova cyklu). To poměrně výrazně může snížit náklady na pořízení elektrárny, protože odpadá pořizování parního okruhu, vzhledem ke koncepci a využití superkritického média by i tak ovšem měla být celková účinnost velmi vysoká: 59 % při využití metanu, cca 52 % při zplynování uhlí. Samozřejmě, tato čísla jsou zatím jen na papíře, ověřovací provoz zhruba 25MW jednotky se teprve chystá. Ke spuštění by snad mělo dojít ovšem už letos. I když se může zdát proces v podstatě přímočarý a jednoduchý, přináší zcela nepochybně celou řadu konstrukčních problémů. Majitelé si svou technologii pečlivě chrání a publikují jen sporadicky, jsme tedy odkázáni jen na spekulace, jejichž hodnota je pochybná. V tuto chvíli se ovšem zdá, že společnost získala důvěru několika investorů, kteří měli možnost seznámit se s jejími výsledky podrobněji. Turbínu a některé další součásti pro elektrárnu vyrobila japonská Toshiba, která do vývoje potřebné technologie investuje vlastní prostředky. Vidí v ní údajně slibnou možnost pro vývoj spalovacích elektráren s technologií „zachycování uhlíku“ (carbon capture), která jinak zatím představuje nejvíce ze všeho slepou uličku. Dnešní postupy jsou totiž příliš drahé (energetiky i finančně) či jinak nepraktické.
