Vědci z Max-Planckova institutu
chemické ekologie v Jeně
a jejich kolegové z Ústavu organické
chemie a biochemie Akademie
věd České republiky, v. v. i.,
vyvinuli novou metodu umožňující
rychle a spolehlivě detekovat
rozličné metabolity, jako například
cukry, mastné kyseliny,
aminokyseliny a další organické
látky, ze vzorků rostlinných
a živočišných tkání.
Pouhá jedna kapka krve stačí
k identifikaci řady metabolitů
obsažených v krvi, například
mastných kyselin. Tato nová technika,
nazvaná MAILD („Matrix-
Assisted Ionization/Laser Desorption“),
je založena na dnes
již klasické metodě hmotnostní
spektrometrie (MALDI-TOF/MS).
Umožňuje vědcům rozpoznávat
velké množství metabolitů v biologickém
materiálu, což otevírá
dveře pro tzv. cílenou vysokokapacitní
metabolomiku. S ohledem
na rozsáhlé možnosti použití této
metody, např. v oblasti lékařské
diagnostiky, je tento objev chráněn
patentem. Podrobné výsledky
lze též nalézt v odborném článku
v prestižním časopise Proceedings
of the National Academy of
Sciences of the U. S. A.
Výrazný posun možností MALDI-
TOF techniky (tedy uvedený
objev – MAILD) spočívá v nalezení
tzv. chytrých matricí, které samy
o sobě neprodukují žádné
nežádoucí ionty . „Právě
kvůli těmto nežádoucím
iontům rušícím
hmotnostní spektrum
jsme nebyli schopni
analyzovat malé
molekuly, které hrají
zásadní roli v metabolismu
rozličných organismů,“
vysvětluje Aleš
Svatoš, vedoucí vědecké
skupiny hmotnostní spektrometrie
a proteomiky na Max-Planckově
institutu a zaměstnanec Ústavu
organické chemie a biochemie
AV ČR, v. v. i. „Nežádoucí ionty
pocházející ze standardních matricí
se tak dají připodobnit ke kupce
sena, ve které se snažíme najít pár
malých, ale velmi důležitých jehliček.“
A tak místo aby se stále zlepšovalo
pátrání po „jehlách“, tj. metabolitech
(cukry, mastné kyseliny,
aminokyseliny a další organické
sloučeniny), začali vědci vymýšlet
matrice, které by si jednak zachovaly
svoji funkci, ale zároveň by
nedávaly vzniknout iontům
rušícím měření metabolitů.
Jinými slovy, badatelé
se snažili odstranit
onu kupku sena a učinit
jehly viditelnými.
Pomoc našli v aplikaci
základních konceptů
fyzikální a organické
chemie a ve svém úsilí
uspěli. „Práce zároveň
krásným způsobem demonstrovala,
jak lze užitečně spojit
originální nápad experimentálních
chemiků s teoretickou a výpočetní
chemií, což nás vede k hlubokému
porozumění novému jevu,“ dodává
Lubomír Rulíšek, teoretický chemik
z Ústavu organické chemie
a biochemie AV ČR.
Pomocí tohoto nového experimentálního
protokolu byli vědci
schopni rychle a spolehlivě detekovat
více než stovku různých
analytických vzorků malých
molekul. „Analýza malého kousku
listu z huseníčku (Arabidopsis
thaliana) –o průměru 0,5 milimetru
– odhalila více než sto látek
přítomných ve vzorku, z nichž
46 bylo přesně identifikováno,“
říká Rohit Shroff, indický doktorand
působící v Mezinárodní
výzkumné škole Maxe Plancka
v Jeně, který provedl většinu
experimentů.
Nová metoda MAILD umožňuje
měření rozličných biologických
materiálů. Kromě vzorků z rostlin
a hmyzu vědci studovali také
klinické vzorky. Kupříkladu identifikovali
široké spektrum látek
– organických kyselin – vyskytujících
se v jedné kapičce lidské
krve. V rutinní lékařské diagnostice
jsou podobné analýzy stále
prováděny řadou velice komplikovaných
metod. Jestliže se vědcům
povede dále rozvést popsanou
metodu, a to tak, aby byla
schopna nejen posloužit k identifikaci
látek, ale též k jejich kvantifikaci,
může se z MAILD stát
velice rychlá a efektivní metoda
pro lékařskou a biologickou diagnostiku.