Dnes již existuje celá řada nanočástic rozmanitého složení, které mohou mít pozoruhodné vlastnosti. Problém ale může být v tom, jak dostat takové nanočástice do vhodného materiálu, aby mohly vylepšit parametry výsledného zařízení. Společný tým britské University of Edinburgh a amerického California Institute of Technology vyvinul nový a levný postup, kterým je možné vyrobit produkty s nanočásticemi, jako například vysoce výkonná energetická zařízení nebo třeba sofistikované diagnostické testy. Tento proces by mohl urychlit vývoj komerčních zařízení, materiálů i technologií, které využívají příznivé fyzikální vlastnosti nanočástic. Nepatrná velikost nanočástic bývá zodpovědná za to, že se takové nanočástice chovají poněkud odlišně než kusy téhož materiálu větších velikostí. Tyto neobvyklé vlastnosti přitom mohou vést k rozmanitým aplikacím. Norbert Radacsi z University of Edinburgh a jeho kolegové vyzkoušeli svůj postup, který je založen na elektrostatickém zvlákňování, při výrobě palivového článku, tedy zařízení, které přeměňuje palivo na elektřinu, aniž by při tom docházelo k jeho spalování. Tento palivový článek vytvořili z nanovláken, které mají do svého povrchu začleněny nanočástice. Tím vzniká velká plocha, na které mohou reagovat komponenty palivového článku se vzdušným kyslíkem. Palivový článek díky tomu vyrábí elektřinu efektivněji. Při elektrostatickém zvlákňování podle receptu Radacsiho týmu vznikají nanovlákna na povrchu rotujícího bubnu v kapalné lázni za vysokého napětí a teploty. Jak horká nanovlákna chladnou, tak se na jejich povrchu objevují nanokrystaly. Palivové články s nanovlákny a nanočásticemi fungují lépe než konvenční palivové články s běžnými komponentami. Metodou Radacsiho a spol. by přitom bylo možné vyrábět takové palivové články i jiné nanomateriály s podobnou strukturou rychle, levně a ve velkém měřítku.
