V úterý 3. března proběhla v pražské galerii DOX první z řady panelových diskusí pořádaných v rámci kampaně „Rok průmyslu a technického vzdělávání“, které bude během celého roku organizovat vydavatelství Economia spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Panelová diskuse proběhla ve dvou blocích, ve kterých až na malé výjimky vystoupili v podstatě ti stejní řečníci. Diskutujícími byli: Ing. Jaroslav Hanák, prezident SP ČR; PhDr. Marcel Chládek, MBA, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR; Ing. Eduard Muřický, ředitel sekce průmyslu a odboru sektorové expertizy a průmyslové politiky; prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., rektor ČVUT; Ing. Jan Světlík, předseda představenstva a GŘ Vítkovice Holding a prezident Národního strojírenského klastru a Ing. Pavel Kysilka, CSc., předseda představenstva a GŘ České spořitelny. Tématy prvního bloku byla pružnost v náplni studijních oborů podle budoucího uplatnění absolventů a kvalita absolventů technických škol jako cesta k inovacím a k budoucí prosperitě. V druhém bloku se pak více věnovali participaci zaměstnavatelů na technickém školství. V rámci těchto témat se všichni řečníci v podstatě shodli na několika zásadních bodech, které by se měly změnit. Především to je, podle jejich mínění, nesmyslné rozdělování peněz na školy tzv. na hlavu, tj. podle počtu studentů. Padl zde dokonce i poměrně extrémní názor, že by stát měl v budoucnu dotovat pouze pro stát potřebné obory a ty, které do této kategorie nezapadnou, by si měli studenti, pokud budou na jeho studiu trvat, platit sami. Velkým tématem diskuse se také stala matematika, a to jak z pohledu způsobu výuky, tak i z hlediska otázky povinných maturit z matematiky. Na tom, že se u nás matematika vyučuje nedostatečně a „špatně“, se shodli všichni řečníci. I když argumentace byla leckdy kuriózní, jako například, když pan ministr Chládek uvedl jako exemplární příklad „nesmyslných“ matematických úloh onu nám všem známou: z místa A vyjede vlak rychlostí… a z místa B druhý vlak rychlostí… Ve kterém bodě se srazí, když známe vzdálenost mezi body A a B?, poněvadž „to se už nestává“. Nejednotnost ale panovala i v názorech na povinnou maturitní zkoušku. Vysoce relevantní byla připomínka z publika, že odborným školám tato povinnost ubere možnost zařadit do maturity zkoušku z některého z odborných předmětů, poněvadž celkem smí být těchto zkoušek pouze 5. Dále pak, že je zcela špatné šířit názor, že maturanti ovládají pouze maturitní předměty a ostatní ne. Pan Ing. Světlík si nechal vypracovat studii, kdo v rodině nejvíce rozhoduje o tom, na jakou školu dítě půjde studovat. Závěr je jednoznačný: jsou to matky a babičky. V naší feminizované společnosti buďto muži nemají na děti dost času anebo jim nejsou dostatečnými vzory anebo obojí. Andrea Cejnarová
