Informační technologie v energetice zanechaly podobně hluboké stopy jako v jiných oborech lidské činnosti, o tom není sporu. V současnosti jsou také jednou z hlavních příčin zatím relativně hladkého zapojení tzv. obnovitelných zdrojů ve větším měřítku do tradičních energetických struktur. Díky nim lze poměrně dobře predikovat výkon větších bloků s dostatečným předstihem, aby je bylo možné vykompenzovat – byť to samozřejmě nese s sebou jisté náklady. Neustále se také zlepšují modely řízení sítě, zlepšují se možnosti automatického řízení, sběr informací o stavu sítě, komunikační technologie atp. Ale stále je co vylepšovat, a i v oboru nové IT společnosti cítí příležitost. V „nové“ energetice by se zřejmě chtěly najít i společnosti spadající do holdingu Alphabet, tedy Google. Ten se evidentně snaží na trhu prosadit s novou, doslova „módní“ generací produktů, tedy neuronovými sítěmi. Připomeňme, že jde o systémy založené na principech odkoukaných od mozku. Tvoří je celá řada „neuronů“ propojených za sebou i mezi sebou, které se (hodně zjednodušeně řečeno) postupně samy i s pomocí programátorů učí ze vstupních dat dojít ke správnému výsledku. Postupně se tak „ladí“, trénují a vylepšují, a dokážou tak dnes běžně zvládat úkoly, které jiným typům algoritmů dělaly velké problémy: třeba rozpoznávání obličejů atp. Trendem jsou dnes komplikované, tzv. hluboké neuronové sítě, které se od běžných neuronových sítí liší hlavně tím, že mají více vrstev. To s sebou samozřejmě nese výrazně vyšší nároky na výpočetní sílu, ale dává možnost zvládat složitější úlohy. „Vlajkovou lodí“ Alphabet je společnost DeepMind, která proslula svým algoritmem na řešení hry go, dnes již člověkem zhola neporazitelným programem AlphaGo (již druhé generace). V loňském roce společnosti bez velkých podrobností oznámila, že algoritmu založenému na neuronových sítích svěřila energy management svých datacenter, což vedlo k úsporám ve spotřebě v řádu desítek procent (jak jsme říkali, údaje nejsou příliš přesné). V loňském roce pak důležitost strojového rozhodování v řízení spotřeby datacenter ještě zvýšila. Posledním PR kouskem společnosti je informace o využití neuronových sítí při předpovídání výkonu větrných elektráren. Znovu nevíme mnoho, ale dá se odhadovat, že k pokusům docházelo ve větrných parcích na americkém Středozápadě. Využití lepších prediktivních algoritmů údajně zvýšilo „hodnotu výroby o 20 %“. Toto velmi kusé prohlášení si lze nejspíše vyložit tak, že lepší předpověď umožnila provozovateli nabízet své služby s větším předstihem a spolehlivostí a tedy za vyšší cenu. Protože nyní jde tedy o marketing produktu, který zatím má trh poměrně daleko, větších podrobností se patrně nedočkáme. Uvidíme, zda se Google pokusí nový trh opravdu dobýt, nebo zůstane opravdu spíše u PR a sítě DeepMind najdou uplatnění v jiných oborech (nebo nikde, i když tomu se nechce snad ani věřit vzhledem k jejich potenciálu a velikosti jejich mateřské společnosti). DeepMind by ale už pomalu měl přijít s komerčními produkty: za fiskální rok 2017 vykázal úctyhodnou finanční ztrátu zhruba 370 milionů dolarů. Výsledek prý nemile překvapil i samotný Google, a tak na management DeepMind začal vyvíjet větší tlak na rychlé nalezení obchodovatelných příležitostí.
