Mezinárodní ministerská konference o jaderné energii 21. století, která se koná jednou za čtyři roky, proběhla letos ve dnech 30. října až 1. listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Zúčastnili se jí ministři, vysoce postavení úředníci a odborníci z 68 zemí světa a 6 mezinárodních organizací – celkem se na ní letos sešlo téměř 700 účastníků. Konferenci uspořádala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ve spolupráci s Agenturou pro jadernou energii (NEA). Spojené arabské emiráty nebyly zvoleny jako hostitelská země náhodou. V současné době se zde totiž připravuje uvedení do provozu první jaderné elektrárny. Konference poskytla účastníkům příležitost zapojit se do dialogu na nejvyšší úrovni na téma úlohy jaderné energetiky při plnění budoucí poptávky po energii, jejího příspěvku k udržitelnému rozvoji a zmírňování změny klimatu, jakož i projednat a vyměnit si názory na klíčové otázky týkající se rozvoje a rozmístění jaderné energetiky. Konference se zabývala řadou témat, včetně jaderné energie jako klíčového řešení trilematu (3E) energetika- -ekonomika-životní prostředí, výzev v oblasti rozvoje jaderné energetiky, aspektů bezpečnosti a spolehlivosti jaderné energetiky či inovací a pokroku v oblasti jaderných technologií. Mezi mnoha účastníky došlo ke shodě názorů na širokou škálu otázek. Významným posunem oproti předchozí konferenci, která se konala v roce 2010 v Petrohradě, je přijetí cílů udržitelného rozvoje, vstup Pařížské dohody v platnost a nové historické rekordy čisté instalované jaderné kapacity v letech 2014, 2015 a 2016. Letošní konference poté zopakovala cíl formulovaný již v Petrohradě, a to zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním formám energie pro všechny. Konference uznala, že je nutné plně respektovat práva každého státu definovat vlastní národní energetickou politiku, nicméně současně uvedla, že jaderná energetika zůstává pro mnohé země důležitou možností, jak zvýšit energetickou bezpečnost, snížit negativní efekty kolísavých cen fosilních paliv a zmírnit dopady klimatických změn a znečišťování ovzduší, včetně zálohování intermitentních zdrojů energie. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii bude nutný podstatný nárůst výroby elektřiny z jádra do roku 2050, aby se snížil průměrný nárůst globální teploty na 2 °C, avšak že jaderná energetika v současné době nepřitahuje potřebné globální investice. Kromě toho v některých zemích došlo k uzavření několika jaderných elektráren ještě před koncem jejich bezpečného provozního života, a to jak z politických, tak i ekonomických důvodů. Na druhou stranu řada zemí, jež se účastnily konference (většinou z tzv. rozvojového světa), vyjádřilo zájem o zavedení jaderné energetiky a několik zemí hodlá rozšířit své dosavadní využívání jaderné energie. Dvě země plánují uvedení do provozu své první jaderné elektrárny v letech 2018–2019. Konference zdůraznila, že využívání jaderné energie musí být provázeno ve všech fázích závazky a implementací bezpečnostních prvků a ochrany na nejvyšší úrovni, a to v souladu s bezpečnostními standardy IAEA a po celou dobu životnosti jaderné elektrárny, přičemž závazné jsou vnitrostátní právní předpisy a příslušné mezinárodní předpisy a ustanovení. Konference konstatovala, že podle odhadů zemře každoročně kolem 6,5 mil. lidí následkem znečištěného ovzduší s tím, že se tento počet může v příštích desetiletích ještě výrazně zvýšit, pokud energetický sektor nepřijme větší opatření omezující emise a vlády jednotlivých států nerozšíří přístup k moderním formám energie. Dále bylo řečeno, že jaderná energetika v současné době generuje přibližně jednu třetinu světové nízkouhlíkové elektřiny a díky ní se vyhneme uvolnění téměř 2 Gt CO2 za rok, čili jako bychom každoročně odstavili ze silnic 400 mil. vozidel. Je jisté, že jaderná katastrofa, ať už k ní dojde kdekoli, má svůj dopad všude a na všechny, a proto jaderná bezpečnost musí být silná, účinná a transparentní. Konference zdůraznila, že všechny země mají společný zájem o neustálé zlepšování a posilování jaderné bezpečnosti, připravenosti na možný stav ohrožení a radiační ochranu lidí a životního prostředí na celém světě a musejí se poučit a zohlednit všechny poznatky získané z nedávné havárie ve Fukušimě Daiči. Pro udržitelný rozvoj jaderné energetiky má velký význam bezpečný management a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a likvidace radioaktivního odpadu. Účastníci uvítali pozoruhodný pokrok dosažený v několika zemích vzhledem k praktickému provádění konečného ukládání vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu na vysoké úrovni a vyhlídky na včasné uvedení do provozu zařízení na hlubinné zneškodňování. Konference konstatovala, že v průběhu let dochází k neustálému vylepšování konstrukcí jaderných reaktorů, a poznamenala, že od poslední ministerské konference byly uvedeny do provozu reaktory s novým evolučním designem a dalšími bezpečnostními prvky od několika různých poskytovatelů příslušných technologií. Na základě této zkušenosti účastníci potvrdili, že nová generace reaktorů může hrát klíčovou úlohu při urychlení výměny stávajících a rozšiřování velikosti globální jaderné flotily. Závěrem: jaderná energetika je pro mnohé země osvědčenou, čistou, bezpečnou a ekonomicky výhodnou technologií, která bude hrát stále významnější roli při dosahování cílů energetické bezpečnosti, snížení dopadu nestabilních cen fosilních paliv a zmírnění účinků změn klimatu a znečišťování ovzduší. Pro mnoho zemí má jaderná energetika důležitou úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje a splnění závazků plynoucích z Pařížské dohody. Vlády jednotlivých zemí by měly zajistit, aby jejich národní energetické strategie podporovaly rozvoj jaderné energetiky a klimatické cíle. /ac/
