Ižorské závody oživil nový jaderný program

Pro Ižorské závody poblíž Petrohradu nastávají zlaté časy. Podle usnesení ruské vlády před dvěma lety se má totiž v Rusku postavit do roku 2020 celkem 26 jaderných bloků. To je 2,5 bloku ročně, každý obsahuje reaktorovou nádobu, parogenerátor a turbínu. Ižorské závody patří do ruské skupiny OMZ, která vlastní také české společnosti Škoda JS a Škoda Steel (od roku 2004) a Cheteng Engineering (od letoška). V současné době se v Ižorsku stavějí dva bloky novovoroněžské, sjednán je kontrakt na dva leningradské a dva reaktory postaví pro bulharskou jadernou elektrárnu Belene, kde OMZ vyhrála výběrové řízení. V Ižorsku se výrobní závod rozkládá na 800 hektarech – a jako skoro všechna důležitá výroba v Rusku patřil dříve mezi tzv. zapreščenyje (uzavřené) závody a dokonce celá města, v nichž se nacházely. Spolupráce se Škodou JS Dnes mohou návštěvníci vidět všechny důležité výroby. V halách se opracovávají a montují obrovské ocelové díly – jen zde dovedou vyrobit obří nádoby, které se používají nejen v jaderném, ale i chemickém průmyslu. Dříve se podobné speciality vyráběly i ve Škoda JS, ale tam se již velký jaderný program zřejmě neobnoví, i když dodávek pro jaderná zařízení bude nadále přibývat. I OMZ chce dát české firmě příležitost. S plzeňskou Škoda JS budou Ižorské závody spolupracovat právě při výrobě reaktorových nádob pro ruský trh, nebudou to však ty největší díly. Takový výrobek, jako je tlaková nádoba jaderného reaktoru, by bylo obtížné k zákazníkům z Plzně kamkoli dopravit. Právě tento problém řeší nyní zpracovávaná studie proveditelnosti. OMZ do konce letošního roku rozhodne o tom, jaké díly reaktorů pro ruské jaderné elektrárny bude vyrábět právě plzeňská Škoda JS. Z toho také vyplyne, jak vysoké investice do Plzně půjdou a jak se tam zvýší produkce. Dodávky ze Škody JS budou zaměřeny také na díly pro oba bloky bulharské elektrárny Belene. Rusové chtějí plzeňský podnik využít také v inženýringu a servisu elektráren, zapojit by se měl také do výroby zařízení na zpracování plynu a ropy. Útlum končí Také v Ižorsku zažili útlum jaderné energetiky. Odešli odborníci, pozornost firmy se zaměřila na jiné obory. Dnes proto potřebují investovat do modernizace zařízení, staví se například nová pec, do provozu bude uveden obří lis, ale také do lidí. Chtějí proto postavit ve městě Kulpino, kam dnes Ižorské závody administrativně patří, na tisíc nových bytů pro pracovníky v jaderném programu. Dnes zaměstnávají celkem 9000 lidí, a to ve čtyřech hlavních výrobních celcích. Velký boom teď zažívá průmysl ropné chemie, který má mnoho zakázek od těžebních a zpracovatelských firem. Potřebují modernizovat vlastně celou výrobní základnu. Velké zakázky přicházejí od rostoucího těžebního průmyslu, pro který se v Ižorsku vyrábějí například rypadla, ale ne jen tak ledajaká. Připravuje se výroba takových, jejichž „lžíce“ nabere 50 m3 hmoty. Metalurgický závod OMZ Specstal zase vyrobí jakoukoli ocel, na zpracování odlitků se nyní rekonstruuje velká pec. Partnerským závodem v Česku je pro tuto výrobu Škoda Steel – i když se již několikrát proslechlo, že OMZ právě tento podnik prodá. Generální ředitel Viktor Ševčenko však nechtěl nic takového potvrdit, navíc odkázal na akcionáře, kteří mohou kdykoli rozhodnout tak či onak. Pochválil však plzeňský podnik za kvalitu a dobré vedení. Problémem tu je z hlediska ruského vedení jedině to, že podnik je ve městě a nejsou tu možnosti pro jeho rozšiřování. Reaktory nad sto tun Generální ředitel OMZ Viktor Ševčenko říká, že chtějí být jedním z pěti výrobců ve světě, kteří jsou schopni jaderné reaktory hmotnosti nad 100 tun vyrábět. Připomněl, že v dobách SSSR se v Ižorsku vyráběly maximálně tři bloky ročně, ale že na to bylo dvakrát tolik zaměstnanců. Strategickým cílem firmy je být lídrem i v projektování a realizaci celků, nejen ve výrobě. Tendrů se účastní s nabídkou na kompletní řešení. Nejenže dnes nabízejí reaktory 1200 MW oproti dosud největším tisícovkám, ale zvyšují garanci na reaktor na 60 let proti dnešním čtyřiceti. Zařízení je také o něco větší, například má silnější stěny reaktoru kvůli dalšímu zvýšení bezpečnosti. V souvislosti se státní zakázkou chce petrohradský podnik zvýšit v roce 2010 tržby na 21 miliard korun, což je dvojnásobek ve srovnání s loňským rokem. Milena Geussová, Petrohrad