Na 100 000 televizních satelitních antén zabavených občanům v Íránu bylo zničeno, neboť prý sledování satelitního vysílání je příčinou rozvodů, napomáhá šíření drog, ničí íránskou kulturu a ohrožuje bezpečnost státu. Satelitní talíře jejich majitelé odevzdali dobrovolně! (ČTK) Jako z jiného světa pak zní následující zpráva: Není žádným tajemstvím, že stavby mezinárodního tokamaku ITER ve Francii se v roli řádných partnerů, členů ITER Organization, účastní EU, Rusko, USA, Čína, Japonsko, Korea a Indie. Také je známo, že s účastí koketovaly Kazachstán a Brazílie. Nyní se objevil překvapivý nebo snad po uvolnění sankcí očekávaný zájemce? Írán! Íránská vládní delegace tvořená 12 zástupci prezidenta navštívila v druhé polovině letošního roku staveniště tokamaku ITER v oblasti Cadarache, nedaleko francouzského Ústavu pro výzkum atomové energie. Ali Akbar Salehi, viceprezident a vedoucí Atomic Energy Organization of Iran, a Sorena Sattari, viceprezident pro vědu a technologii vedli delegaci 12 jaderných odborníků a vládních úředníků, kteří strávili větší část dne návštěvou stavby tokamaku ITER. Írán po řadu let projevoval svůj zájem o fúzi veřejně a zvláště se zajímal o projekt ITER, Íránská jaderná smlouva – podepsaná minulý rok mezi Íránem a pěti členy Rady bezpečnosti a Německem – zahrnuje závazek podpory Rady zájmu Íránu o spolupráci na projektu tokamaku ITER. V srpnu 2015, několik týdnů před podpisem smlouvy, byl citován viceprezident Salehi, který řekl: „Atomic Energy Organization vedu po druhé a už při mém prvním jmenování jsem z fúze, co by energie budoucnosti, učinil téma nejvyšší priority.“ Írán má dlouhotrvající výzkumný program týkající se energie uvolňované fúzí, který zahrnuje různé varianty přístupů k fúzi a výzkumu mnoha aplikací technologie plazmatu. V září 2015 poskytl vedoucí Plasma Physics Research Center v Azad University a člen delegace Mahmood Ghoranneviss rozhovor, ve kterém zmínil některé podrobnosti fúzního programu své země: „Máme kolem 100 vědců, kteří pracují v Íránu na výzkumu fúze a přes 150 studentů účastnících se práce na různých fúzních tématech. Postgraduální studenti publikovali přibližně 150 článků o termojaderné fúzi.“ Při setkání íránských představitelů s vedením ITER si členové delegace prohlédli staveniště; navštívili montážní halu, budovu pro navíjení poloidálních cívek, kryostatovou dílnu. Vstoupili do místnosti s virtuální realitou – zde se poprvé setkali s „realitou“ projektu. Exkurze na všechny členy íránské delegace učinila viditelně hluboký dojem a bez přehánění byli všichni bez rozdílu nadšeni. „Dohoda o ITER je otevřená každé zemi, která si přeje přispívat projektu,“ prohlásil generální ředitel ITER organization Bernard Bigot, když mluvil o historii a řízení mezinárodní spolupráce. Situaci však Bigot definoval takto: „Všechna rozhodnutí týkající se členství a spolupráce jsou předmětem jednomyslného souhlasu Rady pro ITER, vedoucího tělesa ITER Organization.“ Návštěva nicméně nebyla v žádném případě začátkem oficiálních rozhovorů nebo přijímacího procesu. Určitě se ale jednalo o významný způsob jak íránští představitelé a vědci mohli do hloubky porozumět podstatě a zařazení projektu a stejně tak stavu výroby a stavby komponent a vlastního tokamaku ITER. /mř/
