Německé elektrárenské společnosti
si mohou ruce utrhat. Sponzorují
technické katedry vysokých
škol, nabízejí mimořádné pracovní
podmínky a platy, a přece to
nestačí. Inženýrů se nedostává.
Nejvýrazněji to pociťují v jaderných
elektrárnách, což nepochybně
souvisí s programem likvidace atomové
energetiky, na kterém se před
sedmi roky dohodl tehdejší rudozelený
kabinet s představiteli elektrárenských
firem. Jenže scházejí
i inženýrské kádry z dalších, určitě
poněkud lehčích oborů než jaderných.
POPTÁVKA ROSTE
Situace se podobá české. Ani u nás
nepatří technické (a přírodovědné)
obory k nejvyhledávanějším a nejprestižnějším.
Nic na tom nemění
perspektiva (nejen finančně) zajímavého
uplatnění absolventů, zvlášť
když jejich studium patří nepochybně
mezi nejobtížnější. Pomoci žákům
a středoškolákům najít si cestu
k technice se snaží mj. vzdělávací
program firmy ČEZ, který běží už
patnáct let. Soutěže, besedy, periodika,
brožury a další formy už přivedly
na technická studia možná stovky
budoucích inženýrů. Jenže poptávka
po těchto odbornících zůstává zatím
všude, i mimo energetiku, větší než
nabídka.
Zdá se však, že Německo si stojí
podstatně hůře. Bez ohledu na
to, zda skutečně uzavře „atomovou
éru“, bude potřebovat jaderné
inženýry nejméně čtyřicet, ale spíše
až šedesát a více let. Přesto řada univerzit
už jako neperspektivní jaderné
katedry uzavřela, upozornil před
časem deník Frankfurter Allgemeine
Zeitung.
NESEHNALI NIC LEPŠÍHO
„Na jadernou elektrárnu? Tam chodí
jen ti, co nesehnali nic lepšího!“,
vysvětluje student strojní fakulty
z Brém, jenž si nepřál být jmenován,
postoj svých kolegů v listu Süddeutsche
Zeitung. Mluví dále o obavách
z rizika, které hrozí v případě
poruchy a jemuž se nechce vystavit.
A Lothar Ziebertz z düsseldorfské
poradenské firmy SCS potvrzuje:
„Situace na trhu inženýrů je napjatá.
Nedostatek odborníků hlásí všechny
energetické firmy.“
Personalistka jaderné divize koncernu
E.ON Alice Kemnerová potvrzuje,
že od roku 2006 přijali 101
inženýrů a do konce roku 2008 by jich
mělo přibýt dalších sedmdesát. Firma
provozuje v Německu šest jaderných
bloků, další dva, Würgassen a Stade,
se likvidují. Kvůli programu uzavírání
atomových elektráren přesouvá
firma své aktivity do zahraničí.
Obavy z nezajímavé práce nehrozí,
tvrdí Kemnerová. I při „bourání“
dosloužilých jaderných elektráren si
udrží kvalifikaci, již mohou uplatnit
v zahraničí, a získat – pokud přijdou
jako absolventi strojních, elektrotechnických
či manažerských směrů
– další zkušenosti a odbornosti.(kp)
