Evropská unie měla vždy prvotřídní prostředí pro výzkum a vývoj, které podporovalo inovace a technologický pokrok ve výrobním odvětví. Je však načase soustředit více zdrojů na řešení připravená pro trh, aby se podpořilo zavádění nejmodernějších technologií a udržitelných postupů napříč průmyslovými odvětvími.
Tento přístup zahrnuje podporu podniků při začleňování digitálních nástrojů a ekologických technologií do jejich provozu, což podporuje konkurenční prostředí, které si cení produktivity i odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Změna by měla začít u hlavního programu EU pro výzkum a vývoj, a to přechodem od programu zaměřeného na sociální politiku k programu zaměřenému na podporu produktivity a dvojího přechodu. Tato transformace by se měla odrazit v programu Horizont Evropa, jenž by měl usilovat o to, aby více finančních prostředků směřovalo do oblastí, jako je robotika a autonomní systémy, nové materiály, inteligentní výroba, aplikace umělé inteligence a další oblasti pokročilých výrobních technologií. Příští program a jeho priority by neměla definovat pouze Evropská komise, ale měly by být výsledkem spolupráce s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem identifikovat oblasti, v nichž může EU účinněji inovovat a zvýšit svou globální konkurenceschopnost. Tento přístup založený na spolupráci by mohl vycházet z práce, kterou již vykonaly projekty EU (například plán vypracovaný v roce 2018 v rámci projektu AM-Motion pro aditivní výrobu), nebo ze stávajících průmyslových platforem, jako je partnerství Made-in-Europe. Pokud se podíváme na některá konkrétní opatření, která by měl nový program výzkumu a inovací dále rozšiřovat a podporovat, můžeme uvést následující: 1. Zvýšení počtu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Podporou partnerství veřejného a soukromého sektoru může EU získat další finanční prostředky, propojit průmysl/politiku/ výzkum a ostatní zúčastněné strany, využít cenné zdroje a odborné znalosti potřebné k urychlení transformace výzkumných inovací do řešení připravených pro trh. 2. Podpora začínajících podnikatelů a vznikajících ekosystémů Každý evropský projekt by měl usilovat o vytváření lepšího prostředí pro podnikání, které podporuje rozvoj podnikatelského myšlení a spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a dalšími příslušnými komunitami. To zahrnuje poskytování mentorských programů, komplexních vzdělávacích iniciativ a finanční podpory pro začínající podnikatele. 3. Podpora mezinárodní spolupráce Zapojení do projektů spolupráce s globálními partnery umožňuje otevření přístupu na nové trhy a usnadňuje výměnu znalostí a odborných poznatků. To může vést k vývoji produktů a technologií s širší mezinárodní působností. Zlepšení připravenosti pracovní síly na dvojí přechod Vzhledem k tomu, že technologický pokrok mění výrobní prostředí, je vzhledem k obavám z narušení trhu práce nezbytná kvalifikovaná a přizpůsobivá pracovní síla. Jak zdůraznil průzkum CECIMO v oblasti dovedností (z listopadu 2023), potřebují průmyslová odvětví dobře vyškolené odborníky, kteří jim pomohou úspěšně zvládnout digitální a ekologický přechod. V důsledku toho by zaměstnancům mělo být umožněno optimalizovat synergii mezi starými a novými dovednostmi v zájmu ekonomické efektivity, protože musí postupně získávat nové dovednosti. Uvědomění si komplementarity dovedností se stává zásadním předpokladem pro strategické investice do programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, které podporují technické kompetence a myšlení vhodné pro přijetí dvojího přechodu ve výrobě. Pro účinné řešení této výzvy by členské státy EU měly zavést robustní systémy pro zvyšování a rekvalifikaci dospělých se zaměřením na následující klíčová opatření: 1. Zajištění odpovídajícího financování vzdělávacích programů šitých na míru Finanční zdroje podporující cílené vzdělávací iniciativy by se měly navýšit. Školení tohoto typu by mělo být specificky přizpůsobeno potřebám zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly v pokročilé výrobě, jak bylo zjištěno v průzkumu CECIMO na téma odborných profesních dovedností. Vyšší investice by měly reagovat na požadavky průmyslu na kvalifikaci ve třech hlavních oblastech: výroba — strojírenství, průmyslové inženýrství a elektrotechnika. Tak bude zajištěna robustní reakce na vyvíjející se technologické prostředí. 2. Holistická spolupráce při vzdělávání dospělých Je nezbytné vytvořit individualizované strategie vzdělávání dospělých prostřednictvím všestranné spolupráce mezi orgány EU a národními vládami, průmyslovými podniky a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy. Tato synergie zajišťuje, že vzdělávací programy budou v maximální míře sladěny s potřebami průmyslu a budou průběžně reagovat na požadavky trhu, jak je ostatně zdůrazněno v dokumentu CECIMO „Transformace výroby: Digitální a ekologické dovednosti.“ 3. Podpora individualizovaného vzdělávání a flexibility v certifikaci Budou prosazovány strategie individualizovaného učení a důraz bude kladen na flexibilnější možnosti certifikace dovedností získaných v rámci odborného vzdělávání ve výrobě. Většina členských asociací CECIMO zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit atraktivitu zpracovatelského průmyslu v rámci řešení nedostatku pracovních sil, zejména pro mladé lidi a ženy. To zahrnuje zvyšování povědomí o výhodách tohoto odvětví, o jeho klíčové roli při prosazování přechodu na digitální a ekologickou ekonomiku, jakož i o flexibilních vzdělávacích programech a certifikacích získávaných v rámci kurzů odborného vzdělávání.
/PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů CECIMO/