Technická statistika hovoří jasně:
spotřebě primární energie
v průmyslově vyspělém světě dominují
budovy. Ze sledované kvóty na
ně připadá celých 41 %. Až poté
následuje průmysl (31 %) a doprava
(28 %).
Zůstaňme u faktů: na osvětlení
budov se ve vyspělých zemích použije
6,3 % spotřeby energie. Na výrobu
teplé užitkové vody 9,7 %. Na
mechanickou energii 22,5 % a nepřehlédnutelný
zbytek (55,5 %) spolkne
v našem podnebí vytápění a klimatizace.
Samozřejmě: do individuální
bilance každého objektu se promítá
řada faktorů - geografických, klimatických,
konstrukčních, stavebních,
ale i uživatelských. Jeden důkaz za
všechny: k přetopení budovy o 1 °C
„musí“ její uživatel (nebo provozovatel)
spotřebovat o cca 6-7 % energie
navíc.
Ceny energií a tepla rostou.
Každému je jasné, že jediným
východiskem je důkladný energetický
a tepelný audit a razantní
úspory. Aby jich bylo možné
dosáhnout, bude mj. zapotřebí
promyšleně investovat do měřicí
a regulační techniky. Evropská praxe
dokazuje, že právě toto je nejrychleji
návratná investice ze všech dotací do
úspor energií a tepla. A s průběžně
stoupajícími cenami za energie a teplo
se jejich návratnost bude „pouze“
zkracovat. Moderní měřicí a regulační
hardware i software a ruku v ruce
s nimi profesionálně pojatý a realizovaný
servis mohou zároveň přispět
k prodloužení životnosti a provozní
využitelnosti instalované techniky
a technologií.
Evropa má v regulac i
jas no
Evropská směrnice o energetické
účinnosti budov (EPBD) a národní realizace
této směrnice popisují opatření,
která je nezbytné provést pro zlepšení
energetické účinnosti budov. Třeba
vyžaduje doklad o energetické účinnosti
na bázi provedených testů a certifikací.
Jedním z vůdčích konstrukčních, stavebních
i provozovatelských konceptů
této dekády byly výrobky a systémy
pro automatizaci objektů a pro realizaci
tzv. inteligentních budov. I sebevznosnější
hesla a cíle však spočívají
na zdánlivě „nevýznamné“ technice,
v daném případě na měřicí a regulační.
Do jejího vývoje, výroby a instalací
se ve světě každoročně vkládají miliardové
částky. Nikdo nenamítá proti
energetickému a tepelnému komfortu
nových i stávajících budov. Na druhé
straně žádný jejich racionálně uvažující
majitel nemíní strpět drahé plýtvání.
Regulace přívodu energií a tepla není
svazující. Naopak: na vysokém stupni
technického rozvoje umožňuje dosáhnout
citovaného komfortu maximálně
efektivním způsobem.
Celoevropsk ý systém
kvality
Standardizace, testování a certifikace
by se minuly cílem, pokud
by byly realizovány subjektivně
a netransparentně. Na pořad dne se
tak dostal celoevropský systém kvality.
V reakci na požadavky EPDB
a poptávku zákazníků po budovách
s vyšší energetickou účinností, přední
mezinárodní výrobci automatizace
budov založili European Building
Automatic and Controls Association
(asociace eu.bac). Ta už také prezentovala
pro produkty automatizace
budov svůj evropský certifikační
program eu.bacCert. Její zjištění je
fascinující: spotřebu primární energie
budov lze optimální technikou redukovat
až o 25 %.
EU pověřila Evropský výbor pro
normalizaci CEN formulací norem
týkajících se EPBD. Cílem je standardizovat
kalkulační metody ke
zlepšení úspor energie. Evropský
výbor pro normalizaci CEN předložil
řadu norem, kupř. normu EN 15232,
která definuje důsledky systémů
automatizace budov a regulačních
soustav na energetickou účinnost,
nebo normu EN 15500, jež zahrnuje
standardy produktů s kritérií energetické
účinnosti.
Certifikace asociace eu.bac (eu.
bacCert) je založena na náročných
evropských normách. Kupříkladu pro
regulátory teploty místnosti platí jako
reference evropská norma EN 15500.
Řada zemí přijala certifikaci asociace
eu.bac jako výchozí požadavek do
svých národních legislativ.
Moderní monitoring
Není samoúčelný a nelze jej
věcně zužovat výlučně na obytné
objekty. Z pohledu firem jsou platby
za spotřebovanou energii hned
2. největší položkou v jejich rozpočtu
(po mzdách). Převedeno na
model velkého nákupního centra:
tam činí až 40 % výdajů za provoz
objektu. Moderní monitoring
a regulace spotřeby umožní dospět
i tady (na rozdíl od jiných nákladových
položek) poměrně brzy
a k citelnému snížení nákladů
a ve finále k posílení konkurenceschopnosti.
Redukce nákladů
za spotřebovanou energii a teplo
nepatří zároveň k problematickým.
Na rozdíl od snižování cen
materiálových, technologických,
servisních, či mzdových položek
nemůže ohrozit výslednou kvalitu
produktu nebo firemních služeb.
Spolehlivý monitoring spotřebovávané
energie a tepla a jejich racionální
regulaci nelze fakticky omezit
pouze na sledování množství
dotyčné spotřeby. Umožní rovněž
kontrolu kvalitativních parametrů
a spolehlivosti jejich dodávek.
Opomíjeným parametrem je například
dodávka elektrické energie.
Technologický výpadek způsobený
poruchou dodávek energií a tepla
může zapříčinit i mnohamilionové
ztráty, negativně se promítnout do
kvality výrobků a služeb. Technicky
sofistikovaný monitoring energií
je naopak schopen průběžně
sledovat všechny rozhodující parametry
výroby a s předstihem diagnostikovat
event. poruchy a kolize
zařízení. /uai/
