VŠECHNO JE V ENERGETICKÉM MIXU Dobré využití energie neznamená jen její efektivnější využívání, ale také smysluplné kombinování výroby energie z obnovitelných zdrojů a správného skladování energie v integrovaném energetickém systému. Důležitou roli zde přitom hrají hybridní sítě. Zásobování energií budoucnosti čelí velkým výzvám: Stále více lidí a stále více elektrických zařízení a strojů potřebuje více a více elektřiny. Jak ale zajistíme bezpečné dodávky a stabilní síť? To je nejpalčivější otázka, která stojí před dodavateli energie i spotřebiteli. Poněvadž efektivní využití zdroje je stejně důležité jako jeho výroba a skladování. Chytré elektrické sítě a úložiště, známé jako smart grids, a technologie pro management zatížení sítí, by měly tvořit základ pro účinný a bezpečný energetický systém budoucnosti. Silné rozšíření obnovitelných zdrojů energie má také velký vliv na energetický systém jako celek: Častá nadprodukce sluneční a větrné energie vyžaduje přehodnocení způsobů, jakými generujeme, ale především skladujeme elektřinu. Výroba energie je stále více závislá na počasí a odkázaná na místní výrobní jednotky. MODERNIZACE KONVENČNÍ ELEKTRICKÉ SÍTě Již dnes je do sítě připojeno mnoho menších výrobních zařízení, jako jsou například fotovoltaické systémy na střechách, bioplynové stanice a CHP provozy, které lokálně dodávají elektřinu do distribuční sítě. Smart grids zajišťují efektivní koordinaci výroby, skladování, řízení sítě a spotřeby tak, aby dodavatelé udržovali bezproblémové fungování celého systému. Aby bylo možné tohoto dosáhnout, musí se do konvenční sítě integrovat nové technologie měření, řízení a regulace. Smart grids se ale neomezují jen na elektřinu: zemní plyn a dálkové topné sítě lze rovněž připojit k infrastruktuře a dokonce je lze použít i jako dodatečné systémy pro skladování energie. Tyto různé sítě a systémy se pak vzájemně propojují, aby se nakonec staly hybridními sítěmi. Integrovaný energetický systém by ale měl být něčím víc než jen energetickým systémem a sítí: tato komplexní konstrukce by mohla zahrnovat infrastruktury vodních a odpadních vod, dopravní systémy, dokonce i pouliční osvětlení a semafory – vždy s cílem zajistit efektivnější využívání dodávek energií. OD SPOTŘEBITELSKÉ JEDNOTKY Až PO SOBěSTAČNÉHO DODAVATELE Největším úkolem, pokud jde o připojení integrovaných energetických systémů, může být sanace stávající energetické infrastruktury. Ta je rovněž zdrojem největšího potenciálu: místo toho, aby se nahlíželo na budovu izolovaně a optimalizovala se podle svých vlastních energetických potřeb, mnohem více přinese komplexní přístup, který k ní bude přistupovat jako k součásti integrovaného energetického systému. Domy, továrny a administrativní budovy se pak stanou decentralizovanými dodavateli energie, skladovacími jednotkami a distributory. Jinými slovy: místními energetickými uzly. Například, elektřina se může vyrábět pomocí fotovoltaických systémů nebo v bioplynových stanicích, přičemž přebytečná energie se přemění na vodík, uloží se a v případě potřeby se znovu přemění pomocí palivového článku na elektřinu a teplo. V nejlepších případech je výsledkem soběstačná jednotka, která plně pokrývá své vlastní potřeby a dokonce již nemá žádné síťové připojení. Než se ale dostaneme do tohoto bodu, máme před sebou ještě dlouhou cestu.
