Evropské normy jsou dobrovolně
dohodnuté specifikace. Technické
parametry určuje průmysl a další
účastníci. Tato technická část
normy mj. specifikuje požadavky
evropské legislativy ve vztahu mezi
průmyslem a veřejností. Důležité
je to u bezpečnostně specifických
výrobků, jako například plynových
ohřívačů a tlakových nádob, hraček,
elektrického nářadí a podobných.
Nejstarší z těchto norem pro nařízení
EHS o „novém přístupu“ jsou již 20
roků staré a vyžadují novelizaci. Při
tvorbě normy doplní technické údaje
průmyslu průmyslově orientované
technické komise evropských normalizačních
institucí CEN (European
Standardisation Committee),
CENELEC (European Committee
for Electrotecnical Standardisation)
a ETSI (European Telecommunications
Institute) o podstatné právní
náležitosti a vyhlásí jejich platnost.
Kromě podpory legislativy systém
účinně působí na průmysl ve
prospěch spotřebitele. Normy určují
základní technickou, kvalitativní
a bezpečnostní úroveň pro danou
skupinu produkce. Její dosažení otevírá
konkrétním produktům cestu na
trh. Pro spotřebitele je důležitá i skutečnost,
že dodržení norem umožňuje
slučitelnost mezi systémy a výrobky.
Zavedení odlišného formátu záznamu,
způsobu ovládání přístroje či
kabelových koncovek, je velmi často
užívaná finta výrobců složitějších
systémů v konkurenčním boji.
Doplácí na to spotřebitel, protože
to velmi prodražuje náhradní díly
a zkracuje dobu použitelnosti přístroje
mnohdy jen na 4 až 5 roků. Tato
metoda konkurenčního boje se nejvíce
užívá ve spotřební elektronice
a výpočetní technice. Nečisté formy
konkurenčního boje nepochybně stojí
také v pozadí snahy o uvolnění evropského
normalizačního systému.
Nasvědčuje tomu i skutečnost,
že nejvíce stížností na normalizační
kazajku pochází od malých
a středních podniků (MSP). Argumentují
tím, že rigidní normalizace
brzdí vstup inovací na trh. Je však
pravda, že rozmyslnost normalizátorů
vyvolává někdy problémy při
vývoji nových technologií. Do systémů
se obtížně začleňují nové technologie
z různých oborů a vznikají
i jiné komplikace. Evropská komise
proto vyzvala evropské normalizační
orgány, aby do konce roku 2007
předložily návrhy na novelizaci
normalizačních systémů a pracovních
metod normalizátorů.
V této souvislosti je podstatné, že
tvorbu standardů ovlivňují především
velké společnosti. Příspěvky
MSP jsou zcela ojedinělé. I když
jsou někdy MSP používány velkými
společnostmi pro ověření tržní
odezvy na nové rizikové produkty,
nebývají přizývány k pracím na
nových normách nebo doporučeních.
Většina MSP na to nemá ani
kvalifikovanou kapacitu a neunese
náklady na tuto činnost. Nedostatkem
současné normalizační praxe
je také skutečnost, že poměrně silný
výstup nových poznatků z veřejných
výzkumných institucí a univerzit
není efektivně využíván při standardizaci
inovovaných produktů a technologií.
To je způsobeno hlavně tím,
že prvotním zájmem výzkumných
institucí je ochrana duševních práv
na jejich vynálezy, což je neslučitelné
se zobecněním přístupu k poznatkům
ve formě normy. Předpokládá
se, že řešení této problematiky bude
jedním z hlavních kritérií Evropské
komise při posuzování návrhů na
inovace normalizačního systému.
Komisař Verheugen by rád dosáhl,
aby evropské i národní normalizační
instituce soustavně využívaly
spolupráce vědců a výzkumných
pracovníků. ETSI vždy spolupracovala
s univerzitami na smluvním
základě. /šmí/
