Zdá se, že možnosti injekčního
vstřikování jsou nevyčerpatelné.
Již tak široké technologické portfolio
se v nedávné době rozšířilo
o řadu nových metodik, jakými
jsou souběžné vstřikování, barvení,
vložkové mechaniky, pěnové
vstřikování, vstřikování s plynem
nebo vodou, kombinované
procesy, tenkostěnné technologie
a prudce se rozvíjející mikroa
nanotechnologie. Hlavním spotřebitelem,
který dokáže všechny
tyto možnosti plně využít, je medicínská
technika.
Ruku v ruce s pokrokem v procesním
inženýrství jde i vývoj nových
typů materiálů, který otevírá nové
možnosti také na poli aplikací.
Sterilizovatelnost, biokompatibilita,
antibakteriální povrchy, speciální
bariérové vlastnosti, nanoa
mikrotechnologie, biodegradace
a absorpční materiály jsou jen některé
z klíčových oblastí, ve kterých
dochází k nejdynamičtějšímu materiálovému
výzkumu.
Bezpečnost a čistota
Ve srovnání s jinými oblastmi průmyslu
je zvláště v medicíně kladen
důraz na kvalitu a dokumentaci.
Směrnice pro medicínskou výrobu
zahrnují spojitý monitoring, shodu
s hygienickými předpisy a úplnost
dokumentace veškeré výroby vedené
v horizontu let.
Injekční vstřikování pro medicínský
a farmaceutický průmysl je
neodmyslitelně spojeno s ultračistou
výrobou. Z tohoto důvodu navázali
výrobci vstřikovacích strojů úzkou
spolupráci se specialisty na čistá
prostředí a výsledkem je komplexní
řešení jak pro samotný stroj, tak
i pro organizaci podmínek ve výrobním
závodě.
Jednoduchým a finančně nenáročným
řešením je instalace jednotky
s laminárním prouděním
nad desky, na které se upínají formy.
Pokročilejší řešení spočívá
v inovaci samotných strojů. Jde
především o plnou elektrifikaci,
poněvadž zcela elektrické stroje
jsou oproti strojům hydraulickým
pro čistou výrobu mnohem vhodnější.
Zbytkové teplo produkují
jen minimálně a neobsahují žádná
mazadla či jiné abradované částice,
které by mohly kontaminovat
výrobu.
Sériová výroba
s maximální přesností
Medicínské výrobky na jedno
použití se většinou vyrábějí v obrovských
sériích, plně automaticky
a za přísných podmínek kontroly
kvality. Aby byla takováto výroba
cenově efektivní, výrobní čas se
zde počítá v řádu desetin sekundy.
Potřebné rychlosti se pak dosahuje
zapojením ještě lehčího a štíhlejšího
manipulačního systému s optimalizovanými
pohony. Extrémně rychlý
vyndavač pro ultračistá prostředí
představila na konci roku 2009 společnost
Hekuma z Echingu, Německo.
Tento v současnosti nejrychlejší
vyndávací systém pro špičky pipet
dosahuje v lineárních osách zrychlení
až 10 g a rychlost posuvu až 1200
mm/s. Podstatný je rovněž kvalitní
chladicí systém.
Injekční vstřikování
v lidském těle
Touto technologií se nevyrábějí
jen jednorázové medicínské pomůcky.
Injekční vstřikování je preferovaným
postupem také v případě,
kdy jde o náhrady částí lidského
těla. Tato metodika se zvláště používá
v případě výroby „součástek“ do
vnitřních orgánů. Například moskevská
firma Roscardioinvest vyrábí
novou generaci třílisté srdeční
chlopně z modifikovaného polyamidu.
Mechanická srdeční chlopeň
o váze pouhých 0,25 g úspěšně prošla
řadou testů. První forma na světě,
určená pro výrobu těchto chlopní,
pochází z dílny německé společnosti
Köbelin Formenbau.
Cestu do lidského těla si našlo
mnoho dalších vysoce přesných
součástek, mezi nimi i komponenty
pro minimálně invazivní chirurgii.
Takové funkční součásti se stále
zmenšují, zpřesňují a jsou složitější
– trend k miniaturizaci v medicíně
postupuje velmi rychle.
Mikrotechnologie
pro nejmenší části
a struktury
Mikroptechnologie hraje klíčovou
roli i v diagnostice. Mikrostruktury
jsou požadovány zvláště
v mikrofluidice. Dobrým příkladem
je „laboratoř na čipu“, což je
miniaturní analytický systém se sítí
inteligentně propojených mikrokanálů.
Jejich výroba z plastu je totiž
mnohem levnější než ze skla nebo
křemíku.
Mikroskopicky malé povrchové
struktury lze využít v implantační
technologii pro kontrolovaný
růst lidských buněk. Výzkumníci
z Fraunhoferova institutu pro výrobní
technologie a aplikovaný materiálový
výzkum v Brémách se nesoustřeďují
pouze na mikrostrukturované
povrchy, ale také na ultramalé
implantáty. Aplikací mikro injekčního
vstřikování kovu (?-MIM – micro
metal injection moulding) dokáží
například vyrobit drobné kroužky
srdečních chlopní z biokompatibilního
titanu. Sériově, mikrovstřikováním
lze z titanu, biokompatibilní
nerezi nebo oxidu hliníku vyrobit
i repliky nejmenších lidských kostiček
nebo ušního třmínku.
Tyto a mnoho dalších příkladů dokazují,
jak významnou roli hraje injekční
vstřikování právě v oboru medicíny,
který má v současnosti jeden z největších
růstových potenciálů.
Poslední novinky z hlediska
materiálů, strojů i forem určených
pro medicínskou výrobu budete
mít možnost shlédnout na veletrhu
K 2010, který se letos koná
v Düsseldorfu od 27. října do
3. listopadu. /cej/
