Zrak savců včetně lidí je obvykle omezen na viditelnou oblast elektromagnetického záření. Kolem nás je ale také spousta záření jiných vlnových délek, včetně velkého množství infračerveného záření, které má delší vlnové délky než viditelné světlo. Když se objekty kolem nás, ať už živé, či neživé, zahřívají, tak vyzařují infračervené záření. Mohou také infračervené záření různým způsobem odrážet. Viditelné světlo ve skutečnosti představuje jen velmi malou část celého elektromagnetického spektra. A záření jak delších, tak i kratších vlnových délek přitom nese mnoho informací o okolním prostředí. Tian Xue z čínské University of Science and Technology of China a jeho mezinárodní tým odborníků vyvinuli nanotechnologii, která dokáže zvětšit rozsah zrakem vnímaného elektromagnetického záření. Jak ukázaly první experimenty na laboratorních myších, postačí jediná injekce nanočástic do oka myši a dotyčná myš získá schopnost vidět blízké infračervené záření až na dobu 10 týdnů. Zákrok nepřináší prakticky žádné vedlejší účinky a myši díky němu mohou vidět infračerveně i ve dne. Takto vytvořená schopnost infračerveného vidění dostačuje k tomu, že myši dovedou rozlišit tvary, které vidí infračerveně. Nová technologie je založena na biokompatibilních nanočásticích, které se ukotví na světločivných buňkách v oku. Fungují tak, že převádějí elektromagnetické záření o delších vlnových délkách na kratší vlnové délky. Tím se blízké infračervené záření stane pro myší nebo případně lidské oko viditelným. V čínských experimentech použité nanočástice absorbovaly infračervené záření s vlnovými délkami kolem 980 nm a přeměnily ho na zelené světlo o vlnové délce kolem 535 nm. Nová nanotechnologie by mohla přinést celou řadu zajímavých aplikací pro lidi jak v civilní sféře, tak i v bezpečnostní a vojenské oblasti.
