Ilja Muromec živou vodou politý

T-15 postavili v letech 1983 až 1988 stejně jako známý Tore Supra v CEA Cadarache. Poprvé na světě použil supravodič Nb3Sn. ITER navíjí své cívky toroidálního pole ze stejného materiálu, ovšem T-15 jich má o pět více! V současné době jsou to největší supravodivé cívky na světě. Plný provoz T-15 obnáší ročně 15 mil. dolarů a tak v letech ekonomických turbulencí byl T-15 na 15 let zakonzervován. Je těch patnáctek nějak mnoho najednou! První plazma zapálil T-15 v roce 1988 a předvedl stacionární režim svého magnetického systému a zhruba stovku výstřelů. Zdaleka nepracoval na plný výkon. Na plný provoz nebyly peníze a tak v roce 1995 byl provoz T-15 přerušen. Plány na modernizaci T-15 existují delší dobu, ale až nyní se zdá, že nabývají konkrétních obrysů, dokonce s několika novinkami. Znovuzrození se týká modernizované verze T-15 MD, kde MD znamená Modified Divertor. Divertor je jediná část výbojové komory, která je v řízeném kontakru s plazmatem a slouží k odstraňování nečistot plazmatu včetně heliového „popela“ a k regulaci výkonu. T-15 MD využije většinu stávající infrastruktury tokamaku T-15. Obnoveny budou zdroje, vakuové hospodářství, ohřevová zařízení a diagnostika, což představuje kolem 80 % celkové ceny tokamaku. V původním T-15 tvar plazmatu vytvářela kruhová clona – limiter a ten bude nahrazen zmíněný grafitový divertor, který by měl odolat 20 MW/m2 tepelné zátěže. Stejně jako v ITER! Dobu trvání pulzu odhadují na 1000 s, což je dvakrát více než 400 s ITER. Další vylepšení se týká zařízení pro bezinduktivní generace elektrického proudu v plazmatu a podstatného zvýšení dodatečného ohřevu plazmatu až na 20 MW. Konečný návrh by měl být hotov příští rok a v první plazma by mělo spatřit světlo světa v roce 2014. Experimenty v konfiguraci ITER jsou plánovány na rok 2018. Jak už bývá dobrým zvykem u nových evropských tokamaků, oživení T-15 provází prohlášení o komplementaritě s mezinárodním tokamakem ITER. Novinkou je příspěvek k optimalizaci parametrů fúzního reaktoru. Ve srovnání s největším tokamakem na světě, evropským JET má zhruba stejné rozměry vakuové komory a intenzity magnetické pole. T-15 MD počítá s menším proudem v plazmatu na jedné straně (1 MA oproti 7 MA JET), ale díky supravodivému vinutí s delšími pulzy plazmatu (1000 oproti 10 s JET). „Nebudeme opakovat, co už bylo uděláno na jiných zařízeních,“ říká Englen Azizov, ředitel moskevského Ústavu tokamakové fyziky a Oleg Filatov, ředitel Jefremovova ústavu v Petrohradu, „zajímají nás nové věci!“ Naprostou novinkou jsou úvahy o hybridním reaktoru. Myšlenka hybridního reaktoru se v poslední době oprášila v USA (Oak Ridge National Laboratory, Lavrence Livermore National Laboratory) a v Číně (Ústav fyziky plazmatu v Hefai). Vysokonergetické neutrony, produkty slučovací reakce deuterium a tritium v centru hybridního reaktoru štěpí přírodní uran nebo thorium v obalu (blanket). Azizov a Filatov se shodují, že: „Fúze může pomáhat štěpení!“ Dlužno podotknout, že obal hybridního reaktoru obsahuje podkritické množství štěpného materiálu. Koncepční projekt hybridního reaktoru, který vychází z tokamaku T-15, se jmenuje TIN-1a bude zahájen v roce 2011. „Ať zvolíme jakýkoli směr výzkumu, musíme na plný úvazek podporovat ITER, nicméně také menší část úsilí věnujeme hybridnímu projektu,“ uzavírají oba ředitelé významných ruských ústavů. ING. MILAN ŘÍPA