Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila nové vydání Světového energetického výhledu za rok 2016 (World Energy Outlook 2016 – WEO 2016), který je její nejvýznamnější každoročně vydávanou publikací. Vzhledem k dohodě z XXI. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), jejíž implementace by bez významného příspěvku energetického sektoru nebyla možná, se WEO 2016 podrobněji zaměřil na energetickou transformaci a její vliv k dosažení klimatických cílů. Významnou součástí této transformace jsou alternativní zdroje energie a energetická účinnost. Kromě nefosilních zdrojů se bude podle WEO 2016 zvyšovat také úloha zemního plynu. V souvislosti s energetickou transformací závěry WEO 2016 upozorňují na přetrvávající i nová rizika u energetické bezpečnosti vyplývající z nízké úrovně investic do nových projektů těžby ropy a integrace vysokého podílu proměnlivých zdrojů do rozvodné sítě. Nutná změna investičních tok ů K zastavení růstu emisí CO2 v roce 2015 přispěly zejména zvýšení energetické účinnosti a rozvoj nízkouhlíkových energetických zdrojů na celém světě. Hlavní scénář WEO 2016 předpokládá do budoucna podstatnou změnu v investičních tocích v energetickém sektoru a jejich přesměrování do alternativních zdrojů energie. WEO 2016 zároveň podrobně analyzuje závazky jednotlivých zemí přijatých na COP21. Přestože postupně dochází k pokroku v jejich implementaci, nejsou tyto závazky dostatečné pro omezení celosvětové změny klimatu na 2 °C. Na základě analýzy dopadů těchto příspěvků by se v případě jejich splnění podařilo omezit celosvětové změny klimatu pouze na 2,7 °C. Nepodařilo by se také zastavit zvyšující se úroveň emisí CO2, a to co nejdříve. K dosažení těchto cílů je podle IEA třeba přijmout politiky, které urychlí využívání nízkouhlíkových technologií a rozvoj energetické účinnosti ve všech sektorech. Na základě nejpravděpodobnějšího z možných scénářů dalšího vývoje a globálních energetických trendů do roku 2040 IEA předpokládá, že fosilní paliva (zejména ropa a zemní plyn) zůstanou i do budoucna základem energetických systémů. Z jednotlivých fosilních zdrojů se bude zvyšovat spotřeba nejvíce u zemního plynu. K posílení úlohy zemního plynu v globálním energetickém mixu přispěje rozvoj flexibilních trhů se zemním plynem, zvýšení objemu obchodu s LNG, rozvoj dalších trhů s LNG, větší diverzifikace v nabídce i vstup nových vývozců na trh. V ropném sektoru se na poptávce po ropě budou nejvíce podílet nákladní silniční doprava, letecká doprava a petrochemický průmysl, u nichž je možnost nahrazení ropy alternativními zdroji velmi omezená. Zatímco poptávka po uhlí se zvýší pouze v zemích, které s ohledem na jejich rychle rostoucí spotřebu energie potřebují využít levné energetické zdroje (Indie, jihovýchodní Asie), v ostatních ekonomikách (EU, USA, Čína) se bude poptávka po uhlí snižovat. V samostatné kapitole WEO 2016 se IEA zabývá vzájemnými vztahy mezi energetickým sektorem a vodním hospodářstvím a upozorňuje na potřebu zahrnout tyto vazby (včetně dostupnosti vodních zdrojů) do všech energetických projektů. Vztahy mezi energetickým sektorem a vodním hospodářstvím považuje IEA za důležité i z hlediska rozvojových a klimatických cílů. Řada úkol ů i pro české energetiky V Praze představil WEO 2016 výkonný ředitel EIA Fatih Birol. Tradiční prezentace byla navíc spojená i s výsledky hloubkového přezkumu energetické politiky ČR. „Závazky jednotlivých zemí přijatých na COP21 nebudou dostatečné pro omezení celosvětové změny klimatu na 2 °C. Je proto zapotřebí, aby nutné kroky podporovaly jednotlivé vlády jako celek, nejen příslušné resorty. A to ve všech oblastech, včetně energetické účinnosti. To platí i v případě České republiky,“ upozornil Fatih Birol. Podle jeho slov jsou nutné skokové změny v tempu dekarbonizace a zvyšování energetické účinnosti. /im/
