I v moderní historii lidstva známe příklady, kdy se státy rozhodly vybudovat úplně nové sídlo se statutem hlavního města. V poslední době můžeme zmínit například novou Káhiru. Také Indonésie se rozhodla postavit zcela nové hlavní město. A právě to přináší řadu příležitostí i pro české firmy, jimž nabízí pomocnou ruku agentura CzechTrade.
Jakarta se již delší dobu potýká s příliš velkou mírou osídlenosti, vlivem vzestupu mořské hladiny a také poklesu podloží v některých oblastech se doslova potápí. Plán vybudovat nové správní centrum pro celé souostroví pochází již z období 50. let 20. století. Projekty a plány se započaly uskutečňovat ale až od roku 2017, kdy byl přijat zákon umožňující výstavbu nového hlavního města. První fáze výstavby byla zahájena v roce 2022. Za místo byl vybrán pomyslný střed celého indonéského souostroví v oblasti ostrova Kalimantan (dříve Borneo) a město získalo název Ibu Kota Nusantara, což v místním jazyce znamená „Hlavní město Nusantara“ (souostroví). Od února letošního roku je prohlášena Nusantara hlavním městem, zatímco megacity Jakarta získalo status ekonomického a finančního centra. Indonésie ještě patří mezi rozvojové země, ale úspěšně usiluje o vedoucí postavení v rámci sdružení zemí ASEAN v celé jihovýchodní Asii. Zatímco se světová ekonomika potýká s propadem HDP, ekonomika Indonésie rostla v roce 2023 tempem 5,03 % jeho růstu. Tamní vláda si od realizace Nusantary slibuje nejenom vyřešení problematiky odlehčení Jakarty, ale především usiluje o vybudování správního centra v moderním pojetí, včetně využití nejmodernějších technologií provozu města. Projekt je také naplněním ambicí ukázat světu ekonomickou sílu a technologickou vyspělost.
Realizace v pěti etapách
Celková investice se do roku 2045, kdy má být celé úsilí završeno, vyšplhá podle propočtů na 32 miliard USD. Projekt je rozložen na několik etap s tím, že první (plánovaná do let 2022—2024) byla částečně dokončena a uvedena do užívání v srpnu letošního roku při příležitosti oslav nezávislosti. Tato fáze projektu umožní umístění asi 8 000 státních úředníků z několika jakartských ministerstev do nových objektů v blízkosti prezidentského paláce. Proinvestováno bylo přibližně kolem 3 miliard USD za účasti 40 soukromých stavebních subjektů. V letech 2025—2029 bude výstavba zaměřena na další kapacity ubytování, kanceláře a komerční infrastrukturu. Následná etapa se v letech 2030—2034 zaměří na výstavbu a zřízení vzdělávacího centra a centra určeného pro komerční výzkum a vývoj. Na východním Kalimantanu vznikne trojice měst (Nusantara, Balikpapan a Samarinda) s celkovou populací kolem 4 milionů obyvatel, na jejichž logistické a funkční propojení budou směřovány investice etapy let 2035—2039. Závěrečná etapa má městu zajistit statut bezuhlíkové stopy. Ukončení celého projektu Nusantary v roce 2045 bude předmětem oslav 100 let indonéské nezávislosti. Indonéská vláda pro investory připravila celou řadu zvýhodnění včetně daňových prázdnin a snížení celních sazeb pro importované technologie. Nusantara se často spojuje s atributy udržitelného rozvoje nebo „zeleného“ města, které zajistí nikoliv odstranění pralesů, ale jejich udržení a novou výsadbu. Celé město bude zaujímat plochu kolem 250 tisíc ha, přičemž jen 25 % plochy má sloužit jako zastavěná plocha. Nejvíce, tedy 65 % plochy, bude trvale zalesněno a 10 % plochy poslouží agrárním účelům a akvakulturní produkci ryb. Pro logistické účely bude využíváno letiště v největším kalimantanském městě Balikpapan. V blízkosti je také pět stávajících přístavů, které jsou vybudovány na pobřeží zálivu vstupujícího v sousedství extravilánu města. Spojení s městem Balikpapan je realizováno novou dálnicí v délce 50 km. Zásadní moment pro udržitelný rozvoj města určitě představuje podmínka, že veškerá energie bude pocházet z kategorie obnovitelných zdrojů.
Město příležitostí
A proč je celý investiční projekt předmětem zájmu investorů a exportérů? Nusantara má být totiž ukázkou uplatnění nejmodernějších technologií. Zájmem investora rozhodně není vytvořit pouze nový prostor pro obyvatele nebo provést urbanizační proces pro lokální obyvatelstvo. Ze zákona platí také ustanovení, že město bude centrem výzkumu a vývoje za účasti mnoha výzkumných státních i soukromých institucí, včetně vysokých škol a univerzit. Nepočítá se s uplatněním těžké výroby nebo s provozy, které by zhoršovaly životní prostředí. Investoři se mohou ucházet o celou řadu projektů. Odpovědné osoby a manažeři rozdělují projekty na dvě kategorie: projekty s nejvyšší časovou prioritou směřované do oblastí instalace obnovitelných zdrojů energie, dopravní infrastruktury, bytové výstavby, telekomunikací a v neposlední řadě také realizace odpadového hospodářství a vodohospodářství. Následně bude pozornost zaměřena na komerční objekty a nákupní centra, zdravotnictví a vzdělávací kapacity a vybavení škol. Investice budou realizovány formou přímých investic nebo formou PPP.
Chytré město cestou k prosperitě
Celé město bude budováno v konceptu chytré město. Aglomerace má disponovat systémem dopravy s autonomními dopravními prostředky a drony. Počítá se s leteckou taxislužbou leteckými prostředky s kapacitou pět osob, které budou zajišťovat společně s veřejnou elektrickou dopravou funkci MHD. Veškeré dopravní prostředky musí být elektrifikovány a řízeny z centrálního dispečinku. V současné době bylo oznámeno 12 projektů, které jsou připraveny k realizaci. Jedná se o projekty v agrobyznysu (například výstavba drůbežáren, akvakulturních provozů), ve výstavbě infrastruktury (systém zabezpečení přívodu vody a čištění vody), výstavbě hotelové kapacity a bytové výstavby. Další projekty se připravují dle harmonogramu. Podle záměru investora, indonéské vlády, by Nusantara měla být centrem růstu indonéské ekonomiky, centrem výzkumu a vývoje a místem uplatnění technologií srovnatelných se světovou špičkou. Sama Nusantara by měla hrát vůdčí roli ve zmíněném trojměstí. Ale také by měla být městem s vysokou životní úrovní a komfortem pro život obyvatel, kteří se budou podílet na správě státu a budou tvůrci nejmodernějších trendů v ekonomice i způsobu každodenního života. Určitě město snese i označení technologický hub Indonésie. Indonésané sami označují město za epicentrum vývoje jak technologického, tak i správního. V roce 2025 a následných letech se počítá i s přesunem zahraničních zastoupení a ambasád do prostoru nového hlavního města. O účast v projektu je i přes prvotní skeptické názory velký zájem. Účast v projektu firmy musí zahájit podáním LoI (letter of intent), ve kterém se nezávazně ucházejí o účast v realizaci projektu. Patřičné ministerstvo (označované jako IKN) pak vybírá návrhy firem a oslovuje firmy k účasti na realizaci v rámci několikastupňového procesu výběru investora.
Příležitosti i pro české firmy
Etapa 2022—2024 byla realizována indonéskými firmami, další projekty se však připravují už i s účastí zahraničních firem. LoI již podalo více než 350 firem. Nejvíce uchazečů o projekty pochází logicky z okolních zemí, jako jsou Japonsko, Čína, Jižní Korea a Malajsie. Z ostatních zemí je možné uvést USA, Indii, z EU pak Španělsko, Francii nebo Německo. Podle posledních informací se o projekty zatím ucházejí i tři české firmy. Zahraniční kancelář CzechTrade v Jakartě vstoupila do jednání se zástupci Nusantary již v polovině roku 2023 a informuje české firmy o postupu investic v Nusantaře, naposledy byly české firmy v květnu seznámeny s projekty v průběhu webináře zaměřeného na výstavbu infrastruktury hlavního města. Pro některé firmy již také kancelář umožnila prohlídku města a seznámení s projekty, které se realizují nebo budou realizovat v nejbližší budoucnosti, přímo na staveništi. Pro rok 2025 kancelář CzechTrade připravuje misi českých exportních a investičních firem k prohlídce Nusantary, detaily mise budou známy na podzim letošního roku, ale firmy mající zájem o investice nebo účast v projektech se mohou obracet na Ivana Kameníka, ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade v Jakartě (ivan.kamenik@czechtrade.cz). /Ivan Kameník, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie/